"Každý má svůj styl hokeje. Někdo ho má založený na rychlosti, agresivitě, já spíš potřebuju kombinaci, nahrávku. Jsem rád, že můžu zrovna s Pavlem kombinovat."
Jaké to pro vás je hrát v útoku se dvěma olympijskými vítězi?
Jsem tam spíš od bruslení, mám se tlačit do zakončení. Když občas vyjde nahrávka, je to fajn. Snažím se od nich vzít, co můžu. Jsem s nimi každý den ve styku, vidím, jak trénují, připravují se.
Co už jste si tedy od P+P vzal?
To nemůžu takhle říct. Ale o hodně víc mě hokej baví. Je to, jako kdybych měl v práci zánovní bagr.
Učí vás Patera s Procházkou ? Mluvíte spolu o tom, jak hrát?
Určitě. Mě tohle moc baví: hele, hoď to tam. A ten druhý hráč tam je. Nebo když někdo nahraje žabičku do prostoru. Hraje se hodně v útočném pásmu. Ale když se nám to nedaří, nehrajeme tak dobře.
Kladno hraje dobře doma, ale špatně venku. Proč?
Je to k zamyšlení. Venku musíme víc tvořit, nijak se do toho nehrneme, doma nám to vychází.
Což znamená, že se teď pořád musíte ohlížet na soupeře.
Já si z toho moc nedělám, snažím se jít zápas od zápasu. Ale vím, že jsme byli ze začátku v pohodě. Po pěti zápasech jsme si říkali: jo, je to prima. Člověk se hokejem víc baví. Teď máme trochu strach, už se musíme koukat pod sebe. Musíme.