„Chtěl jsem zůstat v extralize a domluvili jsme se rychle. Já vůbec neváhal,“ říká osmadvacetiletý Stach, který přišel do Plzně poprvé v létě 2016 poté, co vytvořil bodový rekord základní části první ligy.
Je výhoda přijít do známého?
Je. Takřka všechny kluky znám, není to cesta do neznáma. Začala letní příprava, nejméně oblíbená část sezony. O Plzni se ví, že je tady hodně náročná, ale je to potřeba.
Před rokem jste se vrátil do Kladna, ale ta sezona byla nakonec hořká. Už jste se dokázal smířit se sestupem?
Pořád je to nepříjemné. Hlavně vzhledem k průběhu sezony. Před ní nám nikdo nevěřil. A my jsme měli před poslední čtvrtinou náskok 15 bodů na sestup. Upřímně, já si v té chvíli vůbec nedovedl představit, že spadneme. Jenže pak jsme prohráli 11 utkání v řadě, nevěděli, od čeho se odpíchnout. Nakonec rozhodoval poslední zápas v Litvínově, který jsme prohráli.
Přestupy v extralizejak se mění jednotlivé týmy |
Umíte si vysvětlit, co se v poslední čtvrtině soutěže stalo?
Doteď to nechápu... Nevím. Hráli jsme slušný hokej, dokázali porážet silné týmy, Spartu, Liberec. Jenže s těmi papírově slabšími ztráceli. A k tomu ta dlouhá série porážek.
Berete to alespoň jako velkou zkušenost?
No, zkušenost to sice je, ale tahle není moc dobrá. Zažít už ji každopádně nikdy nechci.
Přitom jste si po letech mohl v mateřském klubu zahrát s Jaromírem Jágrem...
Je to legenda, ikona. Vidíte, že je v padesáti na zimáku od rána do večera. Hrát s ním bylo super. Ale má to všechno bohužel hořkou příchuť.
Jak tu sezonu hodnotíte po osobní stránce?
Střídavě. Začátek byl slušný, ale měl jsem tam hodně hluchých období. Potřebuji teď hlavně hodně potrénovat v létě, nabrat kondici. To je pro mě klíčové. Když se mi povede dobře připravit kondičně, věřím, že příští sezona bude dobrá.
Tak to je vám líto, že letos tým čeká jen jedno soustředění na Šumavě místo dvou, nebo ne?
To zase ne. Jsem rád, že bude jen jedno, protože na Šumavě je to jen hra o přežití... (smích)
Už jste mluvil s trenéry o roli v týmu? Naznačují, že s vámi počítají do středu druhé formace.
Ale já si nejdřív tu pozici musím vybudovat. Chci hrát v týmu důležitější roli, samozřejmě, ale je to jen na mně. Co si vybojuju, to budu mít.
Vzal jste si na starost nováčka v týmu a další posilu Pavla Musila. S ním se možná potkáte v jedné řadě. Mohlo by to fungovat?
Mohlo. S Muskou jsem se potkal už před pár lety v Havlíčkově Brodě, když jsem se vracel z Finska. A byli jsme spolu i na kempu v nároďáku. Je to skvělý hráč s výborným hokejovým myšlením. Věřím, že by nám to spolu mohlo šlapat.
