„Jsem rád, že jsem zpátky. Moc se těším. Zažil jsem tady skvělé roky a mám na Třinec jen skvělé vzpomínky. Chtěl bych na ty předchozí zdejší roky navázat,“ řekl dvaatřicetiletý obránce ze slavné hokejové rodiny.
Jaká byla vaše dosavadní letní příprava?
Trénoval jsem ještě v Pardubicích, protože děti tam měly kroužky a školku. Mezitím jsme sháněli bydlení v Třinci a okolí a až minulý týden jsme se mohli stěhovat. Teď ještě všechno v baráku zařizujeme.
Třinečtí hokejisté drží tradici. Pravidelně hrají fotbal se svými příznivci |
Je výhoda, že se třinecké mužstvo za ty tři roky, co jste v něm nebyl, příliš nezměnilo?
Byl jsem v červnu s kluky na soustředění v Tatrách, což bylo super. Když jsem tam přijel, tak jsem se vlastně se všemi znal. Bylo to moc pěkné.
Třinečtí patří každý rok mezi favority extraligy. Nyní získali výrazné posily – kromě vás i Michala Kovařčíka a Oscara Flynna. Mužstvo opět vypadá velice silné. Souhlasíte?
Spíš se soustředím zápas od zápasu než na nějaké prognózy. Ambice jsou samozřejmě pokaždé ty největší, ale pro nás bude důležité koncentrovat se na náš výkon a zlepšovat se, ať můžeme potom v play off hrát nejlepší hokej.
Kdy jste se dozvěděl o vašem odchodu z Pardubic? Měl jste nějaké náznaky třeba už během sezony?
Po sezoně mi řekli, že není jisté, že budu mít místo v sestavě, že budou mít přetlak obránců. Zkrátka mi řekli, že se mezi ně nevejdu a že si můžu hledat angažmá někde jinde. A moje první myšlenka byla Třinec, protože jsem tady zažil skvělé roky a vím, jak to funguje. A vyvrbilo se vše tak, že jsem opravdu tady.
Byly pro vás minulé tři sezony v Pardubicích psychicky hodně náročné, když jste jako velcí favorité ani jednou nezískali titul a minulé dvě sezony jste neuspěli ve finále?
No, nevyšlo to. K tomu asi není moc co říct. A psychicky náročné... Mrzelo nás všechny, že jsme nevyhráli, ale takový je hokej.
Dá se říct, že tlak v Pardubicích byl větší než v Třinci?
Ano, byl tam větší tlak.
Mohl i to být důvod, že Pardubice na tituly nedosáhly?
Nevím. Tak to bylo a teď jsem rád, že jsem tady.
Třinecký obránce David Musil s mistrovským pohárem .
Jak vůbec vnímáte minulé tři sezony v Pardubicích?
Když jsem tam přišel, tak jsem hrál dva roky s bráchou (s Adamem, o čtyři roky mladším útočníkem, který je v Liberci), což byl pro mě super zážitek. Několikrát jsme spolu byli i v nároďáku, ale v Pardubicích jsme byli celou dobu v jednom mužstvu, seděli jsme vedle sebe. To byly taky zážitky.
Loni jste s Pardubicemi ve finále extraligy prohráli s Třincem. Bylo pro vás zvláštní hrát proti klubu, s nímž jste předtím slavil své největší úspěchy?
Je to hokej, člověk nechá na ledě všechny síly, chce porazit každého. Když jsem proti Ocelářům hrál, byl můj cíl přerušit jejich vítěznou sérii. To chtěl každý, protože ta jejich série pěti titulů je něco neskutečného. Samozřejmě proti mně stálo plno kamarádů, ale do každého utkání jdete vyhrát. Tak to mám i proti Liberci, když hraju proti bráchovi.
Přesto, co říkáte tomu, že třinecká série skončila až letos, po pěti mistrovských titulech v řadě?
Klobouk dolů. To, co Třinečtí dokázali, je neuvěřitelné. A ještě v nynější době, kdy je extraliga nesmírně vyrovnaná. Samozřejmě, bylo tam i trochu toho štěstíčka, ale jak se říká, to přeje připraveným. Hráli pěkný hokej, to, co potřebovali, a když jsem proti nim nehrál, tak jsem jim pochopitelně fandil.
Takové přivítání jsem nezažil, cítím se v Plzni dobře, říká Teplý. Do Třince šel naivní |
Dá se říct třeba, že třinecký styl vám přece jen sedí víc než pardubický?
Tak to asi jo. I proto, že v Třinci je přece jen o něco menší kluziště. Ale jsou to dva jiné kluby.
Jaký dojem na vás udělal trenér Zdeněk Moták, který Třinec převzal po vašem odchodu do Pardubic?
Zatím jsme spolu byli na soustředění, ale mám z něj dobrý dojem. Teď je však léto, v sezoně se poznáme víc. Těším se. Slyšel jsem o něm jen samé dobré věci.
