„Je to pro mě šance zase hrát extraligu, vrátit se do známého prostředí. Beru to jako novou příležitost. Budu se snažit dělat maximum, abych pomohl týmu,“ vzkázal 25letý obránce.
Opačným směrem putoval Antonín Bořuta. Prý jste museli s výměnou souhlasit oba.
Je to tak. Tonda projevil zájem vrátit se do Znojma. Souhlasil jsem a nechal to na klubech, jestli se domluví. Dohodly se, takže jsem tady.
O trejdu se mluvilo delší dobu. Věřil jste, že to dopadne?
Ve Znojmě měli potíže s útočníky, takže řešili jiné věci než naši výměnu. Proto se to chvíli táhlo.
Jak to bylo s vaším letním přestupem do Znojma?
Už jsem byl ve Zlíně hodně dlouho. Cítil jsem, že potřebuji nový impulz, změnit na chvíli prostředí. Znojmo vyplynulo ze situace.
A dalo vám i krátké působení potřebný podnět?
Poznal jsem nové spoluhráče, nový způsob trénování, jinou letní přípravu. Obohatilo mě to a vrátil jsem se svěží.
Ale tak rychlý návrat jste nečekal, že?
Když jsem odcházel, tak mě napadlo, že jsem odehrál poslední zápasy za Zlín.
Hodně hráčů z extraligy se vrací do EBEL. Poznal jste obě soutěže. Je to náhoda?
Možná je to tím, že pro ofenzivní hráče je tam jednodušší se prosadit. V EBEL se tolik nelpí na taktice, hráč může udělat více bodů. Zápasy jsou ofenzivnější. A najednou přijde do extraligy, a když neví, co od toho očekávat, tak se neprosadí. Hraje se hodně z defenzivy, hokej je svázaný.
Ve Znojmě jste si podruhé v kariéře vyzkoušel Ligu mistrů. Jaká byla?
Bylo to podobné jako se Zlínem. Soutěž se moc nezměnila. Soupeři jsou těžcí, bohužel jsme nevyhráli ani jeden zápas, i když to bylo herně vyrovnané. Myslím, že soutěž se může časem zvedat.
A jak jste zvládal cestování v EBEL?
Je hodně náročné, hlavně časově. Měli jsme dobrý autobus, bylo o nás kvalitně postaráno. Když jsme jeli den před zápasem, spali jsme v dobrých hotelech.
Hned v prvním střídání po návratu do Zlína jste si v Pardubicích připsal asistenci. Potěšilo vás to?
To bylo trochu se štěstím. Ale i to se počítá. Škoda že jsme zápas nedotáhli k vítězství. Domácí měli tyčky, takže můžeme být rádi i za bod. Tempo zápasu bylo vysoké. Oproti EBEL to bylo taktičtější. Jakmile někdo propadne, už je z toho přečíslení. V extralize trestají soupeři chyby více.
Ve Zlíně se během vašeho působení ve Znojmě změnili trenéři. Je to velký rozdíl?
Jsem tady chviličku, takže změna není tak citelná. Uvidíme za měsíc. Nové trenéry znám, nebyl v tom problém. Mají trochu jiný přístup. Tréninky jsou možná kratší, ale zase intenzivnější.
S Martinem Hamrlíkem jste hrál. Jak na vás působí v roli kouče?
Trénoval s námi od té doby, co přestal hrát, takže vím, co od něho čekat. Teď je v jiné pozici, ale jeho přístup je pořád stejný. Nám obráncům má hodně co dát.
Co od vás čeká?
Řekl mi, ať hraju jednoduše, spolehlivě, co celý tým – bez komplikací rychle dopředu.
Asi jste nepředpokládal, že si zahrajete s Miroslavem Blaťákem, že?
To mě nenapadlo. Doufám, že nám to bude klapat.
Pokud by u týmu zůstal trenér Vlach, vrátil byste se?
Záleželo by, jestli by mě chtěli. Zájem v létě nebyl, takže jsem to vůbec neřešil. Nedokážu odpovědět.
Podle bývalého trenéra jste patřil do okruhu mladších obránců, kteří od zisku mistrovského titulu stagnovali. Souhlasíte?
Mohlo to být i lepší. Extraliga je vyrovnaná a je těžké se prosazovat. Zvláště pro mě, když hraju do defenzivy. Rád bych hrál lépe, snažím se, jak to jde.
