Co říkají gólmani finálových soupeřů?

Praha - Před pěti lety byl na opačné straně. V brance Pardubic dostal v sedmém finále se Slavií jediný gól. A prohrál. "Pamatuju si jen ten poslední zápas. Jinak vymazáno. Mám asi slabou paměť," říká hokejový brankář Adam Svoboda. Tentokrát stojí před kabinou Slavie a titul má na dosah znovu. "Druhá šance přišla ve třiceti. Už si uvědomuju mnohem víc, o co jde."

Slávistický brankář Adam Svoboda | foto: Michal Šula, MF DNES

Svoboda: Pomohlo, že nejsem napůl sbalený

"Druhá šance přišla ve třiceti. Už si uvědomuju mnohem víc, o co jde."

Slýcháte od Michala Supa, který dal v roce 2003 vítězný gól, že konečně stojíte na správné straně?
Nedávno dávali v televizi, že ten jeho finálový gól Ota Janecký opravdu netečoval. Naháněl mě v kabině, ale já už tam nebyl. Tak si pořád jedu tu svou. Že já za to nemůžu a on že není střelec. Ale ne, klobouk dolů před Supínem, je parádní držet si tak dlouho takovou výkonnost.

Tu máte i vy. Jak se vám poslouchá, když o vás Vladimír Růžička říká, že jste pan Brankář?
No, mně to neříká, na mě akorát řve. Dočetl jsem se to v novinách. Ohromně to potěší. Ne, že bych byl remcal, ale pobrblával jsem si, když někomu ulítla střela. Toho mě Vláďa úplně zbavil. Jsem trenérům vděčný.

Za dřinu, kterou jste absolvoval v únoru místo reprezentačního turnaje?
Chtěl jsem zapracovat na konci sezony. Měsíc a půl jsem měl naordinovaný těžký trénink a vrátilo se to v podobě postupu do finále. Takže musím oběma trenérům poděkovat. A nesmím zapomenout na Helenu Fuchsovou, která s námi dělá strečink.
A taky na Zorku Jandovou, jež se stará o regeneraci a správné dýchání. Před těmi čtyřmi asi budu muset na kolena a políbit jim ruce.

Neučí vás Zora Jandová i zpívat?

. Svoboda očima Mensatora

Stejně jako já není žádný obr. Na začátku play-off jsme si říkali, že by bylo fajn, kdybychom se potkali ve finále. V úterý mi poslal SMS: "Tak to vyšlo, uvidíme se v pátek."

Jako že bychom si sami zazpívali hymnu? To ne. Po sezoně si zazpíváme v hospodě. A tai-či? Zorka je v něm mistryně, dělali jsme ho v létě. Vypadalo to trochu legračně, když tajtrdlíkovalo třicet lidí, ale je to skvělá věc.

Takže teď se v brance místo brblání raději pořádně nadechnete?
Třeba když je dlouhá přesilovka, člověk nesmí dýchat rychle. Mně pomáhá zavřít oči a udělat si tři čtyři hluboké nádechy a výdechy. Člověk se zklidní a přestanou ho bolet nohy, když je zatavený.

Taky vám pomáhá, když se díváte na kostku a říkáte si, do jaké minuty nedostanete gól. Jenže v Karlových Varech kostku nemají...
Nevadí. Nejsem úplně slepej, i když to tak občas vypadá. Nebo se otočím, ten pohyb mi ještě takový problém nedělá.

Jste v pohodě, že?
Absolvoval jsem letní přípravu, trénink na ledě i přípravné zápasy s jedním týmem, což mi tři roky předtím chybělo. Pořád jsem se někam stěhoval. Ale byla to velká škola.

Ovšem usadit se vám pomohlo.
Asi jo. Pomůže, když nejste v nejistotě, jestli vás vyhodí zítra či pozítří, a jste pořád napůl sbalení. Relativní jistotu mám, ale zda bude úplná, záleží jen na mých výkonech.

A jste i jinak usazenější? Krátké vlasy, náušnice zmizela...
Vlasy už nejsou. A když mi malej řekl, že náušnici nosí holky, sundal jsem ji.

. Kdo je kdo Jak gólman vidí spoluhráče

Jiří Drtina, obránce: Intelektuál, vysokoškolák. Má velký potenciál a vše před sebou.
Petr Kadlec, obránce: Obrovský pohodář, strašný kliďas. Když má puk, neztratí ho.
Pavel Kolařík, obránce: Můj táta. Obýváme spolu pokoj, když jsme na cestách. On mi říká mámo, já jemu táto. Nenechá se nikam zatlačit. Výborný bruslař, neskutečně spolehlivý.
Jan Novák, obránce: Gambler, co se týče počítačových her. Hokejista s vynikající střelou, taky se nenechá ničím rozhodit.
Karol Sloboda, obránce: Karolko má ke všemu dva tisíce připomínek, ale nechá si říct.
Jiří Vašíček, obránce: S Vášou peču nejvíc, je to můj kamarád. Taky nesmírný dříč. Říkáme mu Dolly Buster. Má vypracované prsní svaly, to jsem ještě neviděl. Neustále je naložený v posilovně.
Tomáš Žižka, obránce: Milovník golfu, rodinný typ, perfektní obránce, důrazný, pro nás nepostradatelný.
Jaroslav Bednář, útočník: Ukecaný myslivec, milovník zvířat, pejskař, hajný, rybář.
Josef Beránek, útočník: Náš šéf, na ledě i v kabině. Ale nemá potřebu zvyšovat hlas, protože když něco řekne, tak to platí. Největší jedlík svačin.
Roman Červenka, útočník: Červus? Mladý, zapálený, chytlavý, ukecaný. Do budoucnosti velký hokejista, to je vážně paráda.
Jiří Doležal, útočník: Tišší. Ohromně pracovitý kluk.
David Hruška, útočník: Hrouda je model. Úžasný hráč s fantastickým bruslením a střelou. Výborný parťák.
Jakub Klepiš, útočník: Držka, ukecaný, šprýmař. Skvělá individualita na ledě, hračička.
Tomáš Micka, útočník: Nesmírně pracovitý kluk s vynikající střelou. Železný muž, nezničitelný.
Igor Rataj, útočník: Když měl ještě dlouhé vlasy a na ledě upadl, dělali jsme si z něj srandu, že si na ně stoupl. Chvilku se mu říkalo Pamela. Ale je to náš Arnold. Má biceps jako já nohu. A kdyby o chlup víc využíval svou fantastickou střelu, mohl by dát třicet gólů za sezonu.
Vladimír Růžička jr., útočník: Manekýnek, moc hodný kluk. Ohromně šikovný, když trochu přidá na důrazu a výbušnosti, bude velkým hokejistou.
Michal Sup, útočník: Ikona Slavie, legenda. Neremcá. Udělá, cokoli mu kdo řekne.
Marek Tomica, útočník: Tomba je nezničitelný. Přirovnal bych ho k Jeremy Roenickovi. Dostal spoustu ran a pořád jel dál. Postavíte ho nalevo, napravo nebo pošlete dělat ledaře, a on jde. Je to náš krysík – když jsou dva v sobě, on si ještě rýpne.
Michal Vondrka, útočník Letadlo, je rychlý. Počítačový mág, sleduje hodně elektroniku, je kápo přes telefony, ví, co jde připojit, co ne. Hodný kluk, ale taky trochu podšívka, rýpne si. Skvělý bruslař s výbornou střelou, jen nájezdy by mohl proměňovat.

Mensator: Na kapačky už po zápase nechodím

Používá bílou výstroj včetně betonů, aby protivníkům připadal větší. Ti pak po neproměněných šancích jen nechápavě kroutí hlavou. Jak je možné, že ta střela neskončila gólem? Ptají se. Může za to Lukáš Mensator. Muž, který hokejistům Karlových Varů vychytal poprvé v historii klubu postup do finále play-off. A říkají to hlavně jeho spoluhráči.

"Je příjemné to od nich slyšet," usmívá se Mensator, 23letý brankář, který se zkoušel prosadit i v zámoří. "Ale může to být pomíjivé. Tedy doufám, že letošní sezonu už nějak slušně zakončíme."

Slušně? Takže titulem.
To by bylo super. Ale příští rok to může být úplně jinak. Přesto tahle sezona je pro mě životní.

Od koho vás pochvala potěší nejvíc?
Je to hodně fajn, když mi napíšou jiní brankáři – Roman Čechmánek, Roman Málek, Adam Svoboda.

Adam Svoboda? Vždyť teď ve finále je to váš největší soupeř. Takže jste kamarádi?
Určitě jo. Já nejsem nijak konfliktní typ, abych měl nějaké nepřátele. Aspoň si to myslím.

A co si teď před finále píšete?

. Mensator očima Svobody

Jeho forma mě nepřekvapuje. Prokazoval výkony ať už za juniory nebo v áčku, kam vletěl jako velká voda. Je nesmírně pracovitý, pohyblivý, spoustu věcí se snaží do poslední chvíle ustát.

Jen takové hecování. Vždycky je tam nějakej smajlík. Zatím.

Takže kdyby byla při zápase hromadná rvačka, tak byste se neprali?
Tak on taky není žádnej obr. Nebylo by to jako s Romanem Turkem. (smích) Ale u Romana je zase výhoda, že je to pohodář. Klidný člověk.

Máte dost náročný styl chytání, protože jste menší postavy. Ale jste hodně mrštný. Když třeba spadnete na led, dokážete se rychle postavit tím, že se nahoru odrazíte z kolen.
To je takový elán v zápase. Můj pohyb je jiný než u brankářů, kteří mají o dvacet centimetrů víc. A nejsem nejstarší, takže by byla škoda, kdybych se v brance nehýbal.

Když někdo proti vám hraje, tak říká, že stačí střílet nahoru. Že chodíte brzy dolů. Ale podle vašich statistik to asi tak jednoduché není.
Je to takové nepsané pravidlo střílet na malé brankáře nahoru. Proto je dobré, když kluci vylehají nějaké střely. Pak si můžu hlídat jen vršek.

Po zápasech býváte hodně unavený. A teď jdou hodně rychle po sobě. Jak to zvládáte?
Ale mně je líp, když se hrají tři zápasy po sobě, než když se na další čeká týden. Je to zvláštnost. Prostě čím víc chytám, tím se cítím líp.

Někdy jste prý tak vysílený, že chodíte na kapačky, jako cyklisté na Tour de France.
Při vrcholovém sportu se stává, že vám doplní nějaké minerály, ale u mě už to není tak časté jako dřív. Letos jsem už nebyl ani jednou.

Jsou už Vary hokejové město?
Jde to rok od roku nahoru. Nová hala bude další stupínek. Doufám, že se i my z podceňovaného týmu změníme na respektovaný.

Pokud vyhrajete titul, hodně tomu pomůžete.
Zkusíme to. Vždyť finále si můžete zahrát jen jednou. Přece si pak nebudu do konce života říkat, že je škoda, že jsme to tehdy nevyhráli.

. Jak gólman vidí spoluhráče

Lukáš Sáblík, brankář: Ohromný pohodář. Když jsem se zranil, měl jsem vždy starost, abych se přes něj dostal zpátky.
Michal Dobroň, obránce: Rocker. Stará se o hudbu. Na ledě svou postavou vyvolává respekt.
Miroslav Duben, obránce: Takový tichý kluk. Já jsem podobný typ, takže mu rozumím.
Jakub Grof, obránce: Trávíme spolu hodně času na golfu. Byli jsme i na dovolené.
Jiří Hanzlík, obránce: K němu a Řízkovi (Řezníčkovi) mám respekt za to, jak dlouho už v lize jsou a co v ní dokázali. Zdravím je vždycky už z dálky. Je to na místě.
Petr Mudroch, obránce: Pardubický patriot. Ať už jsou v televizi nebo v rádiu, tak říká: Pardubice, české Las Vegas.
Ondřej Němec, obránce: Hráli jsme spolu od 16 let v nároďáku. Výborný obránce s ofenzivními přednostmi.
Roman Prošek, obránce: Dělá si srandu, že v Mostě hrál málem o sestup z první ligy, a teď hraje finále extraligy.
Josef Řezníček, obránce: Neuvěřitelné. Když v roce 1984 začínal v lize, já jsem se narodil.
Vítězslav Bílek, útočník: Na Kladně hrál s Paterou a Procházkou. Rozený střelec.
Milan Kraft, útočník: Hrál v Pittsburghu s Lemieuxem a Jágrem, to mluví za vše.
Jan Košťál, útočník: První útok není jen Kumstát a Skuhravý. Je stejně důležitý. Odjezdí to dozadu. Výhoda jejich útoku je, že jsou to pitbullové s posunutým prahem bolesti. Proto skoro v žádném zápase nechybí.
Jaroslav Kristek, útočník: Trenér Venera si ho s Markem Melenovským přivedl ze Zlína. Diváci o nich mluví jako o hokejových Brazilcích.
Marek Melenovský, útočník: Také výborný bruslař. Na něj i Jardu Kristka se moc pěkně dívá.
Petr Kumstát, útočník: Rok od roku se zlepšuje. Když to dostane do jízdy, tak bez pomoci faulu ho někdo jen tak nechytí.
Václav Skuhravý, útočník: Pravý lídr. Slyšel jsem, že je kapitánem proto, aby se mohl bavit s rozhodčími. Ale hodně se zklidnil po loňsku, kdy ve Varech trhnul rekord v počtu trestných minut. Když řve na rozhodčí a vidí, že je zle a dostane desítku, tak jede ke mně do branky a dělá blbýho. Ptá se, kolik to je a tak, aby odpoutal pozornost.
Lukáš Pech, útočník: Píše se, že simuluje, ale to je jeho menší postavou. Je hodně v pohybu, a proto je na něj tolik faulů. Hodně platný hráč.
Vojtěch Polák, útočník: Z Dallasu se vrátil v pravou chvíli. Ale mančaft klapal, byla škoda něco měnit, tak hraje ve čtvrtém útoku.
Milan Procházka, útočník: Další pitbull. I když je zraněný, jde do zápasu. Spolehlivý dříč.
František Skladaný, útočník: Reprezentant Slovenska. Hraje ve druhé formaci, kde to klape.