„Cítím duch z loňska, ale nesmíme usnout na vavřínech,“ apeluje kapitán Michal Vondrka.
Ve středu doma s Hradcem Králové z 0:2 na 3:2. Předtím v Litvínově z 1:2
na 3:2. O kolo dříve doma s Plzní dokonce z 2:5 na 7:6, to bylo veledílo. A to i v Liberci ztráceli Piráti 0:1, nakonec slavili 3:2. Šlo o samé výhry v prodloužení.
„My jsme minulý rok otáčeli zápasy z dost nepříznivých výsledků a stavů, letos se nám to dosud stávalo opačně, že jsme utkání ztráceli, i když jsme vedli o pár gólů,“ připomněl útočník Vondrka. „Teď se to konečně obrátilo, na psychiku je to výborné. Vzhůru dál!“
Po dobrém rozjezdu do sezony to Pirátům začalo skřípat, nyní už se zase naladili na vítěznou notu. Z posledních sedmi utkání vyhráli šest a z předposledního místa tabulky se vyškrábali na desáté.
„Když s Plzní smazali tříbrankové manko, musí si po takovém obratu věřit,“ smeknul hradecký obránce Dominik Graňák. „Ale šlo i o nás. Někdy máme problém, že při vedení v závěru polevíme, chceme to dohrát na jistotu, jenže proti tak aktivnímu soupeři se to dá těžko.“
Proti Hradci však domácí dlouho aktivní nebyli. „Chyběli nám marodi, soupeř byl kvalitní, museli jsme hodně bránit,“ vysvětloval trenér Vladimír Růžička. Ale jak jsme dostali na 0:2, riskli jsme to a začali po nich hodně chodit, forčekovat. A povedlo se nám skóre otočit.“
Čím to, že v sobě našlo mužstvo sílu, když ještě nedávno působilo utrápeně? „Cítíme, že se trošku uvolnilo. Bývali jsme svázaní, nervózní, prohrávali jsme v koncích, nevěřili si. Nějaké výhry nás nastartovaly a my teď máme hodně dobré 3. třetiny, daří se nám i prodloužení,“ užívá si Růžička starší.
Piráti, kteří dnes hrají v Třinci, jsou navíc oproti startu sezony jiní. Kádr se obměnil, zasáhly i zdravotní trable. Dlouhodobá zranění vyřadila obránce Dvořáka, který stihl jen dva duely po příchodu ze Sparty, a útočníka Tomicu, naposledy chyběli i nemocní tahouni ofenzivy Skokan s Růžičkou mladším. „A Sklenář nedohrál kvůli menšímu zranění. Rozpadla se nám první a druhá lajna, proto si obratu vážím,“ smekl Růžička před svými svěřenci.
Pomáhají i hráči z kadaňské farmy. A nejsou jen za stafáž. „Ti kluci makají, rvou se, mají strašně dobrý morál,“ oceňuje vůdce Vondrka. „Takovéhle bojovníky každý mančaft potřebuje. A navíc jsou i šikovní, umějí dát gól. S Libereckými roztáčeli obrovské kolotoče. Nepodceňoval bych je, hrozně si jich vážím. Ai když se tým proměnil, parta se vůbec nezměnila. Je pořád na stejné úrovni. Tedy suprová.“