„Na ledě už se cítím líp,“ ulevilo se tátovi holčičky Amálie a chlapečka Jerguše. „I když u mě to není o fyzické stránce, já se dlouhé roky připravuju stejně, ale spíš o hlavě.“
Jsou to víc než dva roky, kdy při porodu přišel o svoji osudovou ženu, navíc synek má zdravotní potíže. „Nechci mluvit, že to mám těžké, ale jsou nějaké věci, které musím stále řešit mimo hokej. Člověk neupadá přímo do deprese, ale vidí všechno negativně,“ svěřil se slovenský reprezentant. „A pak ani výkon na ledě není dobrý.“
I trenérský štáb vycítil, že Valach není ve své kůži. „Sedli jsme si s trenérem Růžičkou, dal mi nějaké volno, dost mi vyhověl. Jel jsem domů. Už před reprezentační pauzou během zápasů. Například do Brna jsem přicestoval až na utkání, dva dny jsem vůbec netrénoval. Pouštěli mě domů, trávil jsem tam dost času a věci si srovnal, což mě nakoplo,“ líčí rodák z Topoľčan, co ho vrátilo zpátky do formy.
Valach je chomutovský obr Dobr. Dvoumetrové lamželezo s čistou duší, které po gólech posílá polibek do nebe. „Všichni víme, čím si Jura prošel. Samozřejmě hokej je pro nás všechny důležitý, ale jsou i důležitější věci. A to je jednoznačně rodina a děti,“ chápe to asistent Jan Šťastný. „My víme, jak to má těžké. Od nás všech má obrovský respekt, jak to zvládá. A snažíme se mu vytvořit takové podmínky, aby byl spokojený v osobním životě a aby to pak přenesl na led.“
Citlivý přístup se vyplácí, Valach už zase začal sbírat body. V pátek proti Spartě se blýskl gólem a dvěma přihrávkami, asistenci měl i v neděli na ledě Vítkovic. „Jsem rád, že jsem to zvedl,“ těší Valacha, který v únoru vstoupí mezi třicátníky.
Chvíli se zdálo, že u Pirátů nezůstane. „Chomutov je možná nejdál ze všech týmů od domova. Dostalo se mi do uší, že mě vedení zkoušelo někam posunout. Když nebudou spokojení, nedá se nic dělat, to je hokejový život. Ale loni jsem prodlužoval smlouvu o dva roky a rád bych ji dodržel. Mám tady hodně kamarádů, je tu příjemné prostředí, cítím se v Chomutově jak doma. Občas jsou chvilkové věci kolem dětí, které musím narychlo řešit, to mě sráží. Ale zatím se to dalo do kupy.“
Bude ještě líp, jak prozradil asistent Šťastný: „Jura se teď stará o to, že si rodinu přesune sem. Bude mít klid na práci a bude mít ty dva koblížky u sebe. Být spolu, to je jeho motivace. Má rodiče, kteří se o děti starají, a vím, že sem má přijet jeho maminka. Blíží se Vánoce, budou si nablízku, tak to má být.“
A tak Valach kromě sebe může zvedat i Piráty, kteří kotví na dně tabulky. „Těší mě, že mi teď zápasy vyšly. Bál jsem se, že to bude jeden z mých horších roků,“ strachoval se. „Teď se musíme nakopnout jako tým. Už jsme toho letos pokazili dost, je potřeba sbírat body, dohnat soupeře nad námi a se sezonou ještě něco udělat.“
