"Moje máma a jeho máma jsou sestřenice, třeba se geny trochu projevují" usmál se devatenáctiletý talentovaný brankář.
Když v 10. minutě nastoupil do českobudějovické branky, zdálo se, že Slavia uštědří Jihočechům debakl.
Hruška předtím využil po ideální Beránkově přihrávce přesilovou hru a frustrovaný Josef Kučera vzteky rozmlátil hůl o brankovou konstrukci. Vyfasoval za to od sudího Rejthara desetiminutový trest a ujel na střídačku.
"Jsem dvojka, musím být zvyklý naskočit do branky, když je potřeba," komentoval Chábera klidným hlasem svůj nástup do branky. A činil se. Udivoval ekvilibristickými zákroky, sice ještě jednou inkasoval, ale ostatní střelci mistrovského týmu si na něm vylámali zuby.
Parádní byl zejména jeho "haškovský" zákrok proti Davidu Hruškovi. Slávistický střelec dorážel puk do odkryté branky, ale Cháberův mrštný skok mu ve skórování zabránil.
"Když jsem šel do branky, tak jsem hned musel čelit nájezdu. Chytil jsem se a pak to šlo. Pocity mám ale smíšené. Sice se mi utkání povedlo, ale nevyhráli jsme. Přitom to byl podle mě zápas na remízu. Ale nedali jsme góly," lituje mladík prohry 1:3.
Jediný gól inkasoval ve druhé třetině po Pojkarově střele od modré čáry. "Přejel mi před brankou Martinec, takže jsem nic neviděl. Šel jsem tedy dolů, abych nedostal gól po ledě a puk mi propadl pod ramenem," říká Chábera.
V extralize nastoupil potřetí. Chytal doma proti Znojmu, v Třinci nastoupil na jedno střídání a třetí start si připsal na Slavii. "Že bych si vychytal nominaci i na příští zápas? Na to nemyslím," kroutí hlavou.
Jihočeši po sérii pěti porážek spadli zpět na poslední místo. "Je to smutné. Kluci se asi po našem vzestupu uspokojili a hrají trochu alibisticky," soudí Chábera.
