"Daleko radši než proti Stráčovi bych hrál s ním." Tenhle kompliment před zítřejším startem čtvrtfinálové série mezi hokejisty Plzně a Zlína vysekl vůdci Indiánů Martinu Strakovi zlínský kapitán Petr Čajánek.
Znají se dobře. V reprezentačním dresu spolu vybojovali titul mistrů světa ve Vídni v roce 2005 i olympijský bronz v Turíně o rok později. Jenže teď stoji proti sobě jako dva respektovaní vojevůdci.
"Čajdovi za to děkuju. Ale já už teď nečtu noviny a ani nebudu, takže jsem se to nedozvěděl," usmíval se včera 39letý útočník Straka. Po tréninku si dopřál masáž, sprchu a pak na chvíli vpustil do svého "kamrlíku" novináře.
Teď máte šanci mu kompliment na dálku vrátit.
Čajda má veliké srdíčko. Všechno dá týmu, umí na ledě strhnout kluky okolo sebe. Ale já přesto doufám, že my budeme mít ještě větší tým bojovníků než Zlín.
Plzeňský Martin Straka u puku, startuje na něj Jan Košťál z Karlových Varů.
To, že nečtete noviny, je novinka, nebo jste na to zvyklý?
Naučil jsem se to za ta léta venku. V novinách se toho napíše spoustu a já teď nechci číst, co se točí okolo Plzně. Ani to sledovat v televizi. Jen by mě to odvádělo od toho, co musím ukázat na ledě.
Jaké byly vaše první reakce, když bylo jasné, že ve čtvrtfinále půjdete na Zlín?
Že je to těžký mančaft. Má dva vynikající gólmany, nebezpečné útoky. Na jejich poslední zápas předkola s Třincem jsem se díval. Bojovali, makali, na ledě nechali všechno. A při hře 5 na 4 jsou vynikající. To je jejich veliká síla. Bude to urputná, strašně těžká série.
Jakou roli bude hrát fakt, že Zlín jste v základní části poráželi už dvě sezony, osmkrát v řadě?
Žádnou... Vůbec žádnou! V základní části můžete ztratit maximálně body, nic víc. Tady celou sérii, všechno. To je něco úplně jiného.
Mimochodem. Když jste se před čtyřmi lety vrátil z NHL, byl právě Zlín prvním soupeřem Plzně v sezoně. A vy jste poprvé nastupoval jako generální manažer klubu. Vzpomínáte?
Jo, jo. A vím, že jsme jim dali docela pěknou rychtu. V kabině jsme se pak bavili: Ty jo, vždyť oni byli docela mizerný...! Jenže Zlín to dotáhl do první šestky, zatímco my museli do předkola. Všechno je ošidný. I loni jsme v prvním utkání nasázeli Litvínovu doma šest branek. A pak v předkole vypadli.
Přesto, tehdy jste se vrátil po letech domů, navíc jako šéf klubu. Byl jste hodně nervózní?
Byl. Ale maličko nervózní já jsem každý zápas. Do chvíle, než se vhodí první buly. Nejhorší je, když jste lhostejnej. Když jdu na stadion v den utkání a směju se od ucha k uchu, vím, že to bude stát za ho...
ZAKONČENÍ V PÁDU. Faulovaný kapitán Plzně Martin Straka se ještě snaží dorazit puk do vítkovické brány.
Dva roky po sobě Plzeň ve vyřazovací části neuspěla. Je těžké vypudit z hlavy tuhle bilanci?
Nemyslím na to. A jsou tady úplně jiní kluci. Máme Dudáka, Vencu Pletku, Kabelku, Baču, Kratěnu. Daleko větší zkušenost.
Ale také pár zraněných, především vašeho elitního parťáka z útoku Tomáše Vlasáka.
Je to komplikace, určitě. Ale na to už teď nemůžeme koukat, prostě s ním teď nemůžeme počítat. Budou hrát další kluci.
Dá se předpokládat, že bez Vlasáka se vaše řada znovu posune až za tu Kovářovu s Dudou a Pletkou. Nebudete se tlačit víc na led?
Tohle je play-off, jste na začátku. Musíte vnímat jen sám sebe, nechat na ledě úplně všechno. Jestli tam budu desetkrát nebo dvacetkrát, je úplně jedno. Vlastní ego musíte zahodit, pracovat výhradně pro tým. Podle toho se váš výkon bude hodnotit.
Hodně se napsalo o tom, že Plzeň je tým starců. Je i to součást motivace? Chcete dokázat opak?
Je mi to jedno. Já to stejně nečetl. To může napsat jen blbec.
Turek, Horčička a Důras. To je plzeňská stopa ve ZlíněDo rodné Plzně se asistent zlínských hokejistů Josef Turek dostane sotva pětkrát do roka. Loni v létě přitom stihl navštívit v nedalekých Smědčicích i kamaráda Martina Straku. "Jen tak pokecat," prozradil Turek. S vlastníkem plzeňského hokejového klubu a největší postavou české extraligy se znají léta. Teď však půjde jejich kamarádství stranou. Zlín se s Plzní střetne o postup do semifinále. "Ani ve snu by mě nenapadlo, že se do Plzně vrátím jako trenér Zlína v extraligovém play-off," kroutí hlavou Turek. Vždycky toužil hrát za Plzeň, tenhle sen se mu naplnil jen částečně. "Ve dvaceti letech jsem zažil s bratry Strakovými pochod na Trenčín," vzpomíná na rok 1992 a finálovou porážku v předposledním ročníku federální ligy. "Pak jsem odešel, což mě trochu štvalo." Po sezoně ve Vsetíně, jemuž pomohl do extraligy a kde si našel svoji ženu, se vrátil do Plzně. Stihl ale jen letní přípravu. Pak střídal kluby. "Byl jsem mladý a chtěl být pořád na ledě. Tenkrát se ale hrálo na tři pětky," líčí Turek. "Neměl jsem trpělivost. To byla chyba." Kromě Turka mají ve zlínské kabině k celku ze západu Čech kladný vztah rovněž brankář Luboš Horčička a útočník Michal Důras. V minulé sezoně si na Horčičku protloukajícího se prvoligovými týmy vzpomněla Plzeň a 32letý gólman jí to vrátil vynikajícími výkony. "Plzni jsem vděčný, že mě znovu vytáhla do extraligy. To už je ale minulost," pronesl Horčička. Když naopak začne vzpomínat na pět a půl sezony strávené v Plzni Důras, roztaje. Hlavně na postup do semifinále přes Pardubice, tehdy lídra základní části. Až v semifinále utnul právě Zlín. "Už jsme neměli síly, vydali jsme se," podotkl Důras, který teď doufá, že vyléčí zraněná žebra. |
Vážně?
Ať mi ukážou mladší hráče, kteří tady v Českou jsou k dispozici a kteří jsou lepší! Psát o starcích může kdokoliv, ale na to nekoukám. Když bude někdo lepší, rád ho postavím. A hlavně je mi jedno, jestli má věk takovej či makovej.
Vidím, že jste čerstvě oholený.
... teď jsem se oholil! (úsměv)
Nadlouho, naposledy?
Ale ne. Já v tomhle nejedu. Mladí kluci mají nějaké kohouty, ale tohle šlo vždycky trošku mimo mě.
I v NHL, když šlo o Stanley Cup?
I tam. Kde jsem byl, nebylo zakázané se holit ani žádné sankce. Bylo jen na vás, jestli se oholíte, upravíte vousy nebo to necháte.
Jak často padne v plzeňské kabině slovo titul?
Zatím rozhodně ne. Musíme se dostat přes první kolo.
V tom jste se možná změnil. Před dvěma lety, když jste vyhráli základní část, jste o titulu před čtvrtfinále hovořil...
Takhle. Vždycky na něj nějakým způsobem myslíte, to je přece jasný. Ale když nezvládnete úvod, je všechno pryč. Po čtvrtfinále se všechno začne nabalovat. Únava, zranění, musíte mít štěstí... Ale ve čtvrtfinále musíte být připravení co nejlépe. Proto se dívám jen na nejbližší zápas. Až pak na další.
Nicméně pro generaci, kterou jste v Plzni dal dohromady, musí být zlato velkým lákadlem.
O tom se nemusíme bavit. Ale opakuji, teď na to nemyslím, nebudu velkohubě mluvit o titulu. Chceme přejít přes čtvrtfinále.
Měníte před play-off něco na zvycích, na rituálech v šatně?
Něco jo, to dělám vždycky. Ale hlavně jsem potrénoval v době volna. Snad to pomohlo.
Doma teď vaše dvě dcery nemají zakázáno na tátu mluvit?
Ne, to vůbec (úsměv). Zrovna dnes v noci tu starší začala bolet nožka, tak jsem si šel lehnout k ní. Holky jsou v pohodě. Nikam na dovolenou je s manželkou nepošlu. Kdepak, to bych se zbláznil, kdyby tady nebyly!
