Brankářům v hokejové extralize vládnou mladíci

Kdybyste se před sezonou s kamarády bavili o tom, kteří dva gólmani budou mít v základní části nejlepší statistiky, na tyhle dva by sotva přišla řeč. A přece to dokázali. Tabulka procentuální úspěšnosti měla tentokrát nečekané lídry: 1. Sedláček, 18 let, Zlín. 2. Štěpánek, 22 let, Vítkovice.

Jakub Sedláček | foto: Jan Karásek, MAFRA

Extraligu ovládlo brankářské mládí. Hned několik klubů jde s neokoukaným gólmanem dokonce i do play-off, klíčové fáze ročníku. Není to náhoda.

"V českých oddílech se konečně začalo s brankáři pracovat," řekl trenér brankářů ve Spartě Josef Bruk.
Sezona 2008–09 je vážně revoluční.

Naprostá většina extraligových klubů přibrala do svých realizačních týmů právě i kouče pro gólmany. "Hodně se mluvilo o tom, že už nemáme světové gólmany. Tohle je snaha s tím něco udělat," tvrdil Rudolf Pejchar, který je takovým trenérem v Plzni.

"Kvůli tomu jsme v klíčové sezoně. Mladí kluci dostávají víc příležitostí. A je vidět, že to jde. Tahle generace bude zřejmě dobrá."

Vyzrálý v osmnácti

Jako zlínský mladíček Jakub Sedláček. Velký talent si loni za Zlín vyzkoušel play-out, letos byl trojka za Murínem a Bieglem. Před 19. kolem v Liberci přišel zlínský specialista na gólmany Richard Hrazdíra za koučem Zdeňkem Venerou a přemlouval ho: "Zkus toho mladého." Venera nejdřív oponoval, že Sedláček má ještě čas. Nakonec kývnul.

"Měl totiž s podobným tahem dobré zkušenosti z Karlových Varů, kde takhle dal šanci Mensatorovi," popisoval Hrazdíra. "Zdeněk je naštěstí typ trenéra, který se podobných věcí moc nebojí." A dobře dělá. Sedláček se rozchytal, ohromuje sebevědomím. Už po zmíněném duelu v Liberci Venera uznal, že Sedláček byl fantastický.

"Z mladých je Kuba nejlepší," souhlasil legendární Jiří Králík. "Má překvapivě vyzrálý styl, jako by mu bylo třicet. Velmi dobře vykrývá prostor, nedělá zbytečné pohyby." Z nastupujících mladíků jej ve statistikách stíhá další Jakub, vítkovický Štěpánek.

Přestože je o něco starší než Sedláček, ani jeho nástup se tak úplně nečekal. Svými výkony poslal mezi náhradníky zkušeného Pince, teď ho čeká první play-off. Je trochu výjimkou z pravidla – zrovna ve Vítkovicích totiž žádného trenéra brankářů nemají.

Až přijde odpovědnost

Ti dva ovšem nejsou jediní. Třeba Plzeň drží Jan Chábera jištěný talentovaným Pavlem Francouzem, Slavii potáhne 18letý Dominik Furch. "Věřím mu a to je podstatné," prohlásil kouč Vladimír Růžička. "Před dvěma lety jsme měli zkušeného Adama Svobodu, chytal výborně, ale stejně jsme vypadli ve čtvrtfinále."
Podle Josefa Bruka může letošní bitva o titul klidně popřít starý hokejový mýtus, že v play-off se prosazují spíš starší a zkušenější gólmani. Vlastně by to podle základní části nebylo zas takovým překvapením.

Co však bude dál? Pro mladé brankáře, kteří letos vylétli mezi nejlepší, bude stěžejní další sezona.
Jejich druhá. "Byla spousta dobrých brankářů, kteří jeden rok vyletěli nahoru, druhý byli horší a pak skončili v zapomnění," potvrdil Hrazdíra. "

Teď jsou bezstarostní, ale jakmile na ně začne tlačit zodpovědnost, bude to horší. Zodpovědnost k týmu, ke starším hráčům, k prémiím. Nabalí se to." Obstojí? Teď je to na nich.

Jsem samouk, říká nečekaná opora Vítkovic

Je to vlastně samouk. S žádným speciálním trenérem brankářů 22letý vítkovický gólman Jakub Štěpánek dosud nespolupracoval. Přesto v předkole play-off znemožnil liberecké střelce a ve třech zápasech si udržel ohromující úspěšnost 98,11 procenta.

"Vždycky se snažím chytat co nejlíp a nějaký tlak si nemůžu připouštět," odmítal Štěpánek důležitost své role. "Kdybych byl nervózní, plynuly by z toho chyby a góly v naší síti."

Skutečně nevyužíváte pomoci speciálního trenéra gólmanů?
Dá se říct, že ne. Letos jsem takový samouk.

A chybí vám to?
Nevím. Někdy si říkám, že by asi bylo dobré mít nějakého profesionála, který tomu rozumí a třeba sám chytával. Takový člověk asi ví, co a jak, a poradil by. Že bych ale vysloveně potřeboval někoho typu pana Bruka na Spartě, to zase ne.

Jak se tedy učíte?
Hlavně tréninkem. Ale myslím si, že kdo to nemá v sobě, tak se to prostě nenaučí. Je jasné, že tam je nějaký talent a musím trénovat. Čím víc trénuju, tím je to lepší a cítím se na ledě lépe.

A jak se koncentrujete na zápas?
Snažím se nemyslet na nic jiného. Před zápasem se s nikým nebavím, jsem uzavřenější. Soustředím se na výkon, přemítám, kdo v týmu soupeře je a co by mohl vymyslet.

Sledujete noviny, televizi, nebo se od toho snažíte raději oprostit?
Sem tam si něco přečtu, podívám se. Nevadí mi to. Když si o sobě přečtu něco pěkného, tak je to super, když něco špatného, je to horší, ale to k tomu patří.

Změnil se třeba přístup spoluhráčů v kabině? Dávají vám znát, že jste najednou důležitou personou?
Samozřejmě cítím, že mi kluci vyjadřují větší podporu, než když jsem byl jako jasná dvojka. Ovšem výhody z toho neplynou žádné. V autobuse pořád sedím ve dvojici.

PAVEL GROSSMANN