Hltá knížky a dokumenty, kterých má na DVD plno. Kdyby dávali v televizi hokej nebo něco z války, má jasno, který program by zapnul. "Když jsem doma, hokej mě moc nezajímá. Vyhrál by dokument."
Jen co si vydělal nějaké peníze, pořídil si svou nacistickou kolekci. "Uniformu jsem koupil na internetu z Norska. Ale není původní, originály jsou strašně drahé. Za to by si člověk možná postavil barák."
Franěk sehnal dokonalou repliku. "Pravé mám akorát odznaky a vycházkový bodák."
Tím ale sbírka nekončí. "K tomu je ještě pistole P38 Walter, pásek, pouzdro, jezdecké holinky a kalhoty."
Fotit se s tím však Franěk odmítá. Ví, jak tenká hrana je mezi sběratelstvím a propagací zrůdného nacismu, který připravil miliony lidí o život.
"Člověk se s tím nesmí ukazovat na veřejnosti. Abych v tom běhal mezi lidmi, to nejde, zavřeli by mě. Ale když to mám doma, nemůže nikdo nic říct. Nepropaguju to, nehlásím se k těmhle bláznům, k fašistům," říká jednoznačně. "Někdo sbírá pivní tácky, někdo tohle."
Franěk, který chytal v nižších zámořských soutěžích, německém Norimberku, Karlových Varech či Slavii, sice nesympatizuje s nacismem, uznává však kvalitu vybavení německé armády a dalších oddílů.
"Mně se ta uniforma líbí z hlediska designu i praktičnosti. Na tu dobu," myslí válečné období v letech 1939-45, "to bylo geniální. Francouzi, Britové ani Rusové nesahali Němcům v oblečení ani po kotníky. Válka by asi dopadla jinak, kdyby byl Hitler o něco chytřejší a poslouchal své generály a maršály," uvažuje brzy 35letý Franěk.
Ocitnout se ve druhé světové válce, to by se mu docela zamlouvalo. "Ale musel bych mít zaručené, že přežiju," culí se. "Rád bych to zažil z německé strany. Všichni Němci špatní nebyli, vysoké šarže ale ano. Zabíjeli bezbranné. Ale to i Rusáci, posílali lidi do gulagů."
Fraňka lákají srazy sběratelů či rekonstrukce válečných bitev. "Zatím na to nemám čas. Až někdy skončím s hokejem, možná bych se zajel podívat," plánuje. "Můj kamarád mi vyprávěl, že jednou šel v lese a najednou slyšel rachot. Ohlédl se, za ním jel po polní cestě německý džíp. Seděl tam generál, vedle něj řidič, za ním dva se samopalem. Kamarád nevěděl, že tam je sraz, a připadal si jako ve válce. Myslel si, že se to vrátilo," směje se Franěk historce, kterou slyšel.
Možná na takovéhle akci by se hokejista do své uniformy oblékl. "Ale musel bych o tom hodně přemýšlet, měl bych strach. Vážně nejsem žádný fanoušek nacistů," ubezpečuje gólman poněkolikáté.
Svou sbírku má doma v pracovně. Sám se s ní nikde nevytahuje. "Jen když to chtějí vidět známí, ukážu jim to." Jedna uniforma mu stačí, další už kupovat nebude. Mezi hokejisty prý není jediný, jehož koníčkem je druhá světová válka "Když jsem hrával za Slavii, zajímal se o to hodně taky útočník Tomáš Vlasák. Povídali jsme si o tom."
