Z jednoho extrému do druhého. Hokejovému trenérovi Miloši Holaňovi se nepovedl začátek sezony na lavičce Sparty, ale dva dny po říjnovém konci v holešovickém klubu přebral Mladou Boleslav. S vidinou, že si napraví chuť a reputaci.
Jenže i v Bruslařském klubu ho stíhají pohromy. Nejdříve odečet bodů, pak hrozba vyloučení z extraligy a do toho se navíc jeho svěřencům přestalo dařit na ledě. Středočeši naplno nebodovali už devět zápasů.
Miloš HolaňK mladoboleslavskému mužstvu přišel na konci října jako nástupce odvolaného Jana Tlačila. V extralize dříve vedl Vítkovice a Spartu. Na Slovensku trénoval Trenčín s asistentem Vladem Hiadlovským, kterého si nyní přivedl také do Boleslavi. Během šestnácti utkání získal 15 bodů. |
Musel jste hráče v reprezentační přestávce hodně dávat psychicky dohromady?
Už jsme to uzavřeli, nechceme se o tom bavit. Spíš mě mrzí, že jsme během pauzy měli spoustu absencí. Tři hráči byli nemocní, čtyři zranění, dva se slovenskou reprezentací. Trénovali jsme zhruba ve čtrnácti lidech, což není zrovna příjemné. K taktickým věcem jsme se nedostali.
A jak se cítíte vy po tom všem, co jste v Mladé Boleslavi během necelých dvou měsíců zažil?
Není to nic příjemného, ale nedokážu s tím moc nadělat. Musím se věnovat své práci. Jsem trenér a starám se o to, abych mužstvo dobře připravil.
Kdy jste zažíval nejhorší pocity?
Hrozné to bylo před zápasem ve Zlíně, když jsem se dozvěděl, že nám vezmou body. Byl jsem v šoku a od té doby jsem nevěděl, jak z toho ven. Hrozně mě to mrzí. Nevím, jestli o tom vedení vědělo už ve chvíli, kdy mě angažovalo. Protože kdyby ano, musím říct, že bych nabídku hodně zvažoval.
Krátce po příchodu k boleslavskému týmu vás chtěl Vladimír Vůjtek do Jaroslavle. Nelitujete s odstupem času, že jste mu nekývl?
To víte, že mě to hrozně mrzí. Jenže v té době jsem o žádné kauze nevěděl a v životě je to o osudu a rozhodnutích. Tohle podle mě nebylo správné.
Když jste se rozmýšlel, chtěl jste zůstat v Česku i kvůli dvojčatům, která od léta máte?
I to sehrálo roli. Ale na druhou stranu žiju život hokejisty a moje manželka je smířená s tím, že cestování k tomu patří. Až takový problém by to nebyl.
Dokáže vás teď držet rodina při pozitivním myšlení? Protože v Mladé Boleslavi moc radostných chvil neprožíváte.
Nevím, jak to mají ostatní, ale já byl vždycky ten typ, který hodně sázel na rodinu a své nejbližší. Jen díky manželce, dětem a rodičům si momentálně dokážu vyčistit hlavu.
Když s nimi trávíte volný čas, zapomenete úplně na hokej?
V současné době ano. U dvojčat je tolik starostí, že člověk ani nemůže myslet na něco jiného, aby neudělal chybu u nich.
Pomůže volný víkend, který jste měli, ke zlepšení výsledků?
Volno bylo příjemné, doufám i pro hráče. Kolektiv je jinak pořád spolu, takže bylo ideální z toho prostředí na chvíli vypadnout a udělat tlustou čáru. Musíme se věnovat tomu, co můžeme ovlivnit, ale po zdravotní stránce to zatím nevypadá růžově. Tomáš Divíšek teprve začíná trénovat, Esa Lehikoinen jen lehce, Radek Matějovský možná půjde na led. A Michal Tvrdík s Borisem Žabkou jsou dál mimo hru.
Nedávno jste změnil kapitána týmu. Tomáš Divíšek přebral céčko od Jiřího Marušáka. Co si od toho slibujete?
Chtěli jsme dát mužstvu nový impulz, nebylo to nic osobního proti bývalému kapitánovi.Měl jsem takový pocit a rozhodl jsem se pro změnu. To k hokeji patří.
Až se bude blížit lednový konec přestupního termínu, většina klubů bude chtít své kádry posilovat a rozšiřovat. Nebojíte se, že třímilionová pokuta za nesprávné předsezonní prohlášení o dluzích bude mít dopad i na sportovní stránku klubu?
Určitě, není to nic příjemného. V dnešní době není jednoduché sehnat peníze a Boleslav navíc nepatří mezi kluby s nejvyšším rozpočtem. Tahle rána je obrovská, ale nejsem kompetentní k tomu, abych tu situaci posoudil. Myslím, že určité kroky se už udály. Každý je přece za něco zodpovědný a měl by nést vinu.
