Postesknutí nad náročností programu ve dnech, kdy prvoligové soutěže mají krátkou přestávku, ale od borce dlouhodobě spjatého s královéhradeckým hokejem nečekejte, určitě nepřijde.
Čerstvě dvaatřicetiletý hokejista, jenž by v závěru sezony mohl být v případě potřeby k dispozici i extraligovému hradeckému Mountfieldu, totiž patří k těm šťastnějším, kteří v tomto hodně neobvyklém období na poslední chvíli dostali šanci zahrát si soutěžně.
„Kdybych letos už nenaskočil, asi bych za hokejem zavřel dveře,“ připouští hokejista, jenž před několika dny získal angažmá v prvoligovém Vsetíně. Před současnou přestávkou za něj stačil odehrát tři utkání, svá první od října, kdy byla přerušena druholigová soutěž. Do ní loni na konci léta vyrazil v barvách druholigového Dvora Králové, který stihl odehrát také jen tři utkání.
Takže cítíte úlevu, že k tomu nedošlo?
Hlavně by mi bylo líto končit už teď, ještě jsem hokej hrát chtěl.
Povedlo se, jste ve Vsetíně, hrajete, Mountfield si vás pojistil pro případ potřeby i na extraligu. Vše se seběhlo na poslední chvíli...
Souhlasím, i když náznaky, že by šlo pokračovat, byly už dřív.
I přesto, že jste od začátku října nehrál a s žádným týmem netrénoval?
To je pravda, ale neustále jsem v zápřahu byl, takže jsem věřil, že když nabídka přijde, budu moct naskočit i tak.
Jak se dá udržovat forma bez zápasů a bez tréninků s týmem?
Byl jsem často na otevřených plochách v okolí Dvora Králové, trénoval jsem sám nebo jsem i někoho trénoval, takže to určitě nebylo tak, že bych v posledních měsících a týdnech nevěděl, co led je. Drželo mě to v kondici, což jsem doplňoval i dalšími aktivitami. Ostatně sportuji celý život, vím, co potřebuju, abych na tom byl dobře.
Potvrdilo se to právě ve Vsetíně, kde jste se objevil v závěru přestupového okna, vlastně při poslední možnosti se do hokeje vrátit. Prý to bylo hodně rychlé.
Bylo, ale pro mě to bylo příjemné, tak rychlý návrat k zápasům se snad ani nedal čekat. Ze Vsetína, s nímž jsem byl v kontaktu, mi jeden den zavolali, jestli bych druhý den nepřijel na trénink. Rychle jsem si všechno zařídil a byl tam, po tréninku jsme si sedli k debatě, jak bychom si to z obou stran představovali a dohodli se. Zároveň mi řekli, ať s nimi jedu druhý den na Slavii.
Neměl jste z toho trochu obavy, přece jen pauza byla dlouhá?
Neměl, pro mě je nejhorší čekání a zápasy mám rád. V životě jsem se natrénoval už hodně, jsem typ, který raději hraje během týdne třikrát.
Hned první zápas vás na internetu trochu proslavil, po jednom ze soubojů jste totiž skončil na soupeřově střídačce. Jak se to seběhlo?Trochu zvláštně a pro mě poprvé, do té doby se mi v kariéře naopak podařilo několik protihráčů mimo led poslat. Tady to ale nebyla ani tak zásluha soupeře, který mě moc netrefil, jako toho, že v Edenu mají nízké mantinely u střídaček, tak jsem tam přepadl. Shoda náhod.
Velké haló na vaší střídačce?
Zasmáli jsme se tomu, ale pro mě v tom souboji bylo podstatné prostrčit puk podél mantinelu dál, což se povedlo.
Ve druhém zápase za Vsetín, proti Porubě, jste byl už v první třetině vyloučen do konce zápasu po souboji ve středu kluziště. Nepřišlo mi, že by šlo o takový závažný faul. Jak jste to viděl vy?
Podobně, myslím si, že to sudí vyhodnotili špatně. Ostatně spousta známých mi volala, že to nechápou. Musím říct, že i já jsem se cítil hodně naštvaný.
Odezva v kabině byla?
Vůbec ne. Navíc my jsme hned na začátku pětiminutové přesilovky Poruby za to moje vyloučení dali gól a pak jsme vyhráli. Všichni to brali tak, že to nebylo od rozhodčích správné řešení.
Pak jste jeli do Jihlavy a tam jste dal první gól za Vsetín. Jihlavu jste 2:1 porazili a nepustili ji do čela tabulky.
Za to jsem rád. Přestože jsem se necítil špatně ani v těch prvních dvou zápasech, tady to bylo už opravdu v pohodě, měl jsem i další šance, dařilo se. Ostatně já rád hraju proti kvalitním týmům.
Co Vsetín, jak ho vnímáte?
Jako kvalitní mančaft, který má ambice a který by mohl v play off něco dokázat. To je také jeden z důvodů, proč jsem rád, že jsem právě tady. Když se ozval, dávalo mi to smysl.
Byla i jiná možnost? Vždyť jste se dohodli až krátce před koncem přestupního termínu a kdyby k tomu nedošlo, hrát už byste v této sezoně nemohl.
Nadějně to vypadalo před Vsetínem s Přerovem. Známe se, už jsem tam hrával, jenomže na něj současná doba dopadla dost razantně, takže z toho sešlo.
Před dvěma a půl rokem jste skvěle naskočil do extraligové sezony, dával góly, dokonce vás některá média pasovala mezi nejlepší hráče úvodu sezony.
Jenomže já si to přečetl už se zlámanou rukou a pak po uzdravení to bylo všechno trochu jinak. Takový je hokejový život.
Ten vás před touto sezonou nakonec zavál do Dvora Králové. Proč právě tam?
Dohodl jsem se s majitelem, cítil jsem se tam výborně, navíc jsme měli dohodu, že kdyby byl zájem z vyšší soutěže, že mě uvolní. Pro mě to byla dobrá varianta v nejisté době, v ambiciózním klubu. Navíc druholigová sezona by asi letos špatná nebyla, v týmech byla řada výborných hráčů. Bohužel všechno dopadlo trochu jinak.
Pro vás v tuto chvíli dokonce tak, že byste si ještě v této sezoně mohl zahrát za hradecký Mountfield.
Vím o tom, ale nijak se k tomu neupínám. Pro mě teď je základem Vsetín, abych mu byl platný.
Co si profesionální hokejista odnese ze složitého období, které za pár dnů bude trvat už rok?
Že je hodně nestandardní. Před touto sezonou jsme byli optimisté, že už proběhne normálně, ale nestalo se, spíš se to zhoršilo. Snažím se ale z toho vzít i to lepší. Díky tomu jsem měl možnost být víc času s malým synem, za normálních okolností bych si s ním tohle jeho období tak neužil a navždy o něj přišel.
