"Má pohmožděnou krční páteř a lehký otřes mozku," řekl po výhře 4:1 na Slavií o stavu Zuckera karlovarský kouč Josef Paleček.
"Asi to faul byl, protože to bylo bez puku," uznal Vašíček. "Je mi líto, že je zraněný."
Slávistický obránce se ještě před kabinou Zuckerovi, kterého z ledu odnášeli na nosítkách, omluvil.
Vy jste se nad něj sklonil, když ležel na nosítkách, co jste mu říkal?
Ptal jsem se, jak mu je. A omlouval jsem se mu. Zahlídl jsem ho v poslední chvíli a jenom jsem se stačil připravit na ten souboj. On mě neviděl. Nebyl připravený.
To jste říkal i rozhodčím, když jste jel kolem nich z trestné lavice?
Říkal jsem jim, že to byla spíš srážka. Nechtěl jsem ho trefit. Oni mi řekli, že to je spíš kvůli tomu důsledku, jak to dopadlo, že mi musí dát ten vyšší trest. Bohužel jsem ho trefil přímo ramenem. On je malinko menší, takže do mě nalítl hlavou. Byl to takový nešťastný střet. Je škoda, že se zranil. Možná by to rozhodčí posoudili jinak. A vlastně i chtěli, v první chvíli mi chtěli dát jen dvě minuty.
Pro vás to byl po rvačce s Plzní druhý trest do konce utkání, takže budete ve druhém utkání ve Varech svému týmu chybět.
Mrzí mě to, protože nehraju hokej pro to, abych ho sledoval z tribuny.
Už se vám někdy stalo, že hráče po střetu s vámi odnášeli z ledu na nosítkách?
Nepamatuji si to. Doktor Varů říkal, že by snad měl být v pořádku. Nikdy nechci toho hráče zranit, chci hrát tvrdě do těla.
Na co jste myslel, když jste viděl, že přinášejí nosítka?
Měl jsem strach, jak na tom je. Doufal jsem, že se oklepe a bude v pořádku. Když jsem pak viděl ty nosítka, tak mi to bylo líto, že je zraněný. Chtěl jsem se mu hned omluvit.
Budete mu ještě volat?
Když na něj seženu číslo, tak mu zavolám. Není nic příjemného někoho zranit. Sám vím, jaké to je, když kvůli zranění přijdu o nějaké zápasy. Bylo to spíš takové nešťastné.