Kanadský obránce na sklonku kariéry po dlouhých letech opustil Boston, aby konečně s Coloradem získal Stanley Cup.
Rob si v Českých Budějovicích nikdy nezahrál finále. Naposled působil v beznadějně posledním Vsetíně, než po něm sáhla mistrovská Sparta. Na rozdíl od Bourquea však ještě nehodlá končit.
"Když jsem dostal nabídku, tohle jsem nečekal," říkal s medailí na krku. "Jsem maximálně šťastný. Až mě Sparta bude potřebovat zase, tak příští rok přijdu."
To Jan Hlaváč zůstává a vydá se za obhajobou najisto. Dlouhé roky hrál za Spartu, ale když triumfovala v lize v letech 2000 a 2002, už byl v NHL. Loni zase v Ženevě.
"Neříkal jsem si, že mám pech, bral jsem to sportovně. Loni jsem sledoval všechny zápasy od semifinále. Fandil jsem, vždyť Sparta je můj klub. Ale samozřejmě jsem si říkal, že bych taky rád vyhrál. Povedlo se to teď."
Má dva tituly mistra světa, ale poprvé zažil ligové oslavy.
"Únava nás nezmůže. Možná si někde u stolu zdřímneme na dvacet minut, ale oslavy budou dlouhé."
A po nich přijde odpočinek od námahy. V sobotu dostal tři injekce, jež tišily bolest, kvůli níž ztěžka chodí. "Dohrával jsem o injekcích dva zápasy. Rozhodoval jsem se, jestli vůbec budu hrát, nemohl jsem skoro chodit, bylo mi hodně špatně," líčil.
"Ale jezdíte přes bolest. Huláká na vás čtrnáct tisíc lidí, dá se to vydržet. Věděl jsem, že je to poslední zápas, který hraju, do sedmého už bych nešel." Nemusí. Také on už bude zapsán mezi vítězi extraligy. "Je to úleva," oddychl si třicetiletý útočník.
