Jak jste se vlastně k in-line hokeji dostal?
Byli jsme parta ve Slavii, která to začala hrát už někdy v šestadevadesátém. Venca Eiselt, Jarda Bednář, Tomáš Jelínek... První rok jsem ale hrál jen přes týden, o sobotách a nedělích jsem na zápasy nejezdil, protože jsem měl přítelkyni z Jindřichova Hradce a víkendy patřily jí.
Jak vám ze začátku přechod z ledu na umělý povrch šel?
Druhý rok jsme se do toho pořádně obuli a vyhráli jsme s Casinem Praha titul. Pak jsem šel do Opavy a další sezonu v Brně jsme udělali další titul. Pak jsem se vrátil do Prahy a hrál jsem in-line za tým Replay. No a zase titul. Takže to byl celkem dobrý start, ne?
Určitě dobrá motivace hrát in-line dál. Co se vám, kromě těch titulů, na tomhle ještě nepříliš rozšířeném sportu líbí?
Baví mě to, je to perfektní letní doplněk k hokeji. Taková příjemná letní příprava.
Jak se na to dívají hokejoví trenéři?
Různě. Ale většinou jsou ochotní mi in-line tolerovat, protože se hokeji hodně podobá.
Kolik času tomuhle sportu věnujete?
My hokejisté se vždycky připojíme až po skončení extraligové sezony. Většinou až na in-linové play-off. Jako letos se Znojmem, kdy jsme prohráli ve finále se Zlínem. Ti byli bezkonkurenčně nejlepší.
Na šampionátu v Písku se vám dařilo střídavě. Čtvrtfinále vám nevyšlo úplně ideálně, proti Kanadě v semifinále už jste zářil. Čím to?
Nemyslím si, že by mi zápas s Itálií nevyšel. Možná si to myslí vrátná na stadionu, ale já ne. Pustil jsem sice střelu zdálky, ale neviděl jsem přes dva hráče.
V čem je největší rozdíl pro brankáře oproti lednímu hokeji?
Trošku mi to ničí styl. Tady se musí člověk víc válet než na ledě. Když už se někam rozhodnu jít, už to jde těžko měnit. Na kolečkách se hůř brzdí a těžko se odráží z nohy, neklouže to. In-line hokej podle pravidel asociace FIRS je pro mě super, protože jsou menší branky, ale podle IIHF, kde jsou normální hokejové branky, je to ještě těžší.
Jak se chytá ten oranžový puk?
Je lehčí než hokejový, z umělé hmoty. Jsou na něm taková kolečka nebo spíš půlměsíce, aby to lépe klouzalo. Je to docela šrumec, střela občas změní směr. Takže chytat in-line hokej je fuška.
Je těžší chodit do rozkleku?
Určitě. A navíc já se extrémně potím a jak to nakape na plochu a člověk na to najede kolečkem, tak to klouže.
Proto máte v brance ručníky a každou chvíli si utíráte brankoviště?
Je to tak. Nějkdy je pod námi spousta potu a to je nebezpečné. Jak na to člověk najede kolečkem, podklouzne a to a to je dost nebezpečné. Zaprvé se člověk může zranit a za druhé uděláte úplně něco nesmyslného. Uklouzne to, spadnete a najednou jste mimo branku nebo nekontrolujete puk.
Vy hrajete i hokejbal...
Hrával jsem, ale pak jsem dostal doživotní zákaz.
Co jste provedl?
No, trochu jsem si vyšlápl na rozhodčího. Ale už mi to prominuli a letos jsem si zase tři zápasy zahrál.
V hokejbale taky stojíte v brance?
Kdepak, chci si taky zahrát v poli. Dát si nějaký gol.
V in-line hokeji vás nenapadlo zahrát si vepředu?
Zkoušel jsem to, ale nejde to. Jste pozadu v bruslení, tady už hrají extraligoví útočníci a když to člověk tak neumí, je tam akorát klukům na obtíž.
Dominik Hašek hrál taky v poli...
O tom si myslím svoje. Jako brankář byl perfektní, ale jeho hru v poli nechci komentovat.
Pro brankáře musí být pořádný zápřah potit se v létě ve výstroji. Jak to snášíte?
Dost špatně. Jak říkám, strašně se potím, za zápas ztratím tak osm litrů vody. Je to děsně unavující, jsem rád, že už mám ten turnaj za sebou. Na ledě je to jiné, ten vás odspodu chladí.
Máte oproti hokeji nějakou odlehčenou výstroj?
Ne, vůbec. Všechno je stejné kromě bruslí. Vesta váží na konci zápasu tak pět kilo, je to šílené.
Takže už se asi těšíte na led. Ve Znojmě jste se ale nedohodl na smlouvě. Máte nějaké nové angažmá?
Ve Znojmě mi nabídli poloviční plat, než jsem tam dosud měl, což mě trochu překvapilo. Na to jsem nemohl přistoupit. Jednám s několika kluby na východě. Ale čekáme s manželkou druhé dítě, mělo by se narodit za měsíc. A jít do Ruska s malým dítětem, to je potřeba pořádně zvážit.
Z extraligy nebyl zájem?
Byl, ozvalo se pár klubů, ale nedohodli jsme se na podmínkách. Nevyšlo mi angažmá ve Vídni, což je škoda. To by sice po hokejové stránce nebylo žádné terno, ale měl bych to kousek domů. Ale o Rusku bych se nerad bavil předčasně. Nechci to zakřiknout.
 Stojka pro přítomné diváky v podání českého brankáře Altrichtra |
