Třinecký útočník tak v v 8. kole extraligy pečetil výhru domácích nad Karlovými Vary 3:1.
"Už jsem ani nevěděl, jak chutná radost z gólu. Je to příjemné dát zase góla," usmíval se Růžička, který minulou sezonu dal v základní části 40 branek, přičemž v úvodních devíti kolech pokaždé skóroval.
Čekal jste už někdy tak dlouho na gól?
Ne, je to můj nejhorší start do sezony, i když začátek je důležitý. Důležitý však bude i konec, tak uvidíme, jak to půjde.
Souhrn 8. kola |
Tušil jste, že vám Roth nahraje, když jste byli před brankou?
Abych řekl pravdu, tak čekal, protože Láďa moc nestřílí a většinou, když vidí někoho lépe postaveného, tak se mu to snaží dát. A kdyby mi nenahrál, tak bych mu to pak dal sežrat. To si ale dělám srandu, to tam nepište.
Zklamání z toho, že se nemůžete pořád trefit muselo být velké, když jste ve druhé třetině po jedné z šancí praštil hokejkou do mantinelu.
Už se to ve mně trochu hromadilo, trochu mi to lezlo i do hlavy. Vylil jsem si tak zlost na mantinelu, což bych asi neměl dělat. Musel jsem ten přetlak ale vypustit.
Jak moc vás trápilo, že nemůžete dát gól?
Snažil jsem se na to nemyslet, být pozitivní a dobře trénovat. Jenže když v minulé sezoně dáte čtyřicet gólů a teď v sedmi kolech nic, tak je to pro hráče zvyklého střílet góly něco jiného. Jsem rád, že se to protrhlo.
Loni se vás všichni po každém utkání ptali, jaké to je dávat pořád branky. Teď se byly otázky opačné. Bylo to hodně nepříjemné?
Bylo, pocity to jsou rozdílné, ale musím ochutnat i tu druhou stranu. Nebylo to ideální, ale důležité je, že jsme vyhrávali, to se mi dýchalo lépe.
Gólu jste se dočkal, až po té, co vás trenéři přesunuli do útoku k Jiřímu Polanskému a Martinu Adamskému. Co vy na to?
Oba jsou to výborní hráči. Začátek sezony i konec té minulé odehráli ve skvělé formě. S dobrými hráči to jde snáz, ale vše je o souhře. Bonki s Vencou (Varaďa) jsou také výjimeční hokejisté. Uvidíme, jak to trenér příště poskládá a jak se na ledě doplníme.
Třinečtí trenéři hodně točili sestavou. Jak vám to vyhovuje?
Když hráč pořád mění spoluhráče, tak to úplně příjemné není, souhra není taková, jako když jste s někým více zápasů v jedné řadě. Je to ale věc trenéra a my se s tím na ledě musíme srovnat.