1994: Olomoucký zázrak nebo prodané play-off?

Kladno - Neuvěřitelný obrat dostal hokejisty Olomouce do finále extraligy. S favorizovaným týmem Kladna prohrávali "kohouti" už 0:2 na zápasy, pak ale třikrát v řadě vyhráli. Naposled 6:5 na samostatné nájezdy. Jsme v roce 1994, kdy se dohrával první ročník samostatné české nejvyšší soutěže. Smutným hrdinou semifinále byl tehdy pětadvacetiletý brankář Jaroslav Kameš, který v posledním utkání dostal čtyři góly za dvanáct minut a nechal se vystřídat. Šlo tehdy o sportovní zázrak, nebo byl Kameš podplacený? Osm dalších zajímavostí ročníku 1993/94

V seriálu iDNES o deseti ročnících samostatných českých soutěží najdete každé úterý díl k jedné sezoně hokejové extraligy a každý čtvrtek k sezoně v 1.  fotbalové lize.

"Na tuhle smůlovatou sérii nikdy nezapomenu," prohlásil po devíti letech od semifinále v roce 1994 útočník Radek Gardoň.

Po dvou utkáních se tenkrát zdálo, že útočně naladěné Kladno olomouckého soupeře snadno převálcuje a bez potíží projde do finále extraligy. Oba první zápasy vyhrálo shodně 4:1.

"Jeli jsme na Moravu a snad jsme si mysleli, že už to půjde samo," vzpomíná Gardoň. "A co se stalo potom, to jsem v životě nezažil."

Kladno oba zápasy v Olomouci prohrálo a domů se nevracelo jako finalista, ale jako nervózní tým před rozhodujícím duelem.

"Měli jsme mladé mužstvo, hráli jsme čistě, na krásu. Celou sezonu jsme v extralize kralovali. Byli jsme úžasná parta, ale v tom nešťastném semifinále se to pak všechno rozhádalo," říká Gardoň, který se teď s Kladnem vrátil po roce v první lize do nejvyšší soutěže.

Nešťastnou úlohu tehdy sehrál kladenský brankář Jaroslav Kameš. Za dvanáct minut pustil čtyři góly a nechal se vystřídat. Spoluhráči si pak mysleli, že zápas prodal.

"Myslím, že to tenkrát bylo od pana Čecha perfektně sehrané. Rozebral nás do posledního šroubku," říká jeden z přímých účastníků semifinále o tehdejším manažerovi olomouckého týmu.

O co konkrétně šlo? Drobnosti, které se nakupí a nakonec rozhodí mužstvo. "Ukazoval se s našimi hokejisty, často si s nimi povídal. Nebo šířil různé fámy. A sotva pak někdo udělal jednu chybičku a hned byl podezřelý, že prodal zápas."

Opory medailových týmů v play-off z roku 1994

Olomouc: brankář Cagaš, obránci Flašar, Látal a Řezníček, útočníci Dopita, Smeták, Chalánek, Eichenmann.
Pardubice: brankář Biegl, obránce Mečiar, útočníci Šejba, Král, Pospíšil.
Kladno: obránce F. Kaberle, L. Procházka, útočníci Zajíc, Mikolášek, Eliáš, Patera, Vejvoda.

To byl především případ brankáře Kameše. Ve dvanácté minutě nepovedeného zápasu jej vystřídal nepříliš zkušený náhradník Chlad, jenž pak chytal i samostatné nájezdy. A ten na olomouckého Dopitu s Čiklem nestačil.

"Na nájezdy se měl asi vrátit Kameš, jenže v té atmosféře to nebylo průchodné," myslí si dnes hokejisté tehdy neúspěšného týmu.

Do té doby populární "Čavar" se marně bránil reakcím rozhořčených spoluhráčů i fanoušků. V souboji o třetí místo se místo něj objevil v brance debutant Tomáš Vokoun, dnes gólman Nashvillu. To už si Kameše nepřáli ostatní.

Kariéra nadějného gólmana se zadrhla. Ještě v únoru 1994 byl na olympiádě v Lillehammeru třetím brankářem reprezentace, po play-off pro něj ale v Kladně nebylo místo.

Stěhoval se na Moravu, ve Zlíně pomalu sbíral ztracené sebevědomí. I když se s ním hned dostal do finále, táhlo se s ním pořád podezření potenciálního "prodavače".

Nakonec odešel na rok do Německa a až v roce 2001 se dočkal titulu jako brankář Vsetína. "Ani to mi ale nepomohlo nešťastnou vzpomínku setřást," říká dnes. "Ani čas to nezahojil, pořád je to ve mně."

Rok chytal v ruském Omsku a po sezoně ve Znojmě je nyní bez angažmá. "Nehledám, stavím barák a čekám," říká rezignovaně. O semifinále před deseti lety se bavit nechce. "Ale do Kladna bych se dnes klidně vrátil, proč by ne?" říká.

Konečné pořadí ročníku 1993/1994

1.  Olomouc
2.  Pardubice
3.  Kladno
4.  Sparta
5.  České Budějovice
6.  Vítkovice
7.  Zlín
8.  Litvínov
9.  Plzeň
10. Jihlava
11. Hradec Králové
12. Jindřichův Hradec

Olomoucký tým ovšem první titul v samostatné české extralize nevyhrál náhodou, play-off v roce 1994 ho zastihlo v ohromné formě.

Nejdřív suverénně vyřadil České Budějovice, druhé nejlepší mužstvo v základní části, které na vyřazovací souboje posílil dokonce finský reprezentační zadák Janne Laukanen.

A ve finále si mužstvo s kohoutem na dresu poradilo s Pardubicemi, jež tehdy pod taktovkou trenéra Marka Sýkory drtilo soupeře nezáživnou obrannou hrou a výkony brankáře Biegla v životní formě. Nejsilnější vzpomínkou ale zůstane jeho zvláštní obrácení semifinálové série s Kladnem.

Hanácký zázrak se však v dalších sezonách rozplynul. O rok později sice skončil tým okolo Jiřího Dopity po základní části třetí, jenže Budějovice mu oplatily čtvrtfinálovou porážku 0:3 na zápasy. Finančně slábnoucí klub pak šel v tabulce dolů až v roce 1997 prodalo vedení extraligovou licenci do Karlových Varů.

Historický titul ale Olomouci nikdo nevezme.

Trenér Josef Augusta dovedl v roce 1994 Olomouc k historickému titulu.

Brankář Radovan Biegl si play-off v roce 1994 užíval.

Ani skvělý Biegl v pardubické brance nezastavil hanáckou vítěznou jízdu.

Jeden z tahounů Olomouce v play-off v roce 1994 Jiří Dopita (vlevo) slaví gól.

Jaroslav Kameš zastavuje olomouckou útočnou vozbu. Semifinále v roce 1994 se mu ale nepovedlo a poznamenalo jeho další hokejovou kariéru.

Kladenský gólman Jaroslav Kameš zasahuje proti střele olomouockých soupeřů. V posledním semifinálovém duelu v roce 1994 ale Kladno nepodržel a musel čelit obvinění z korupce.

Náhradní brankář Martin Chlad zasahuje při samostatném nájezdu olomouckého obránce Řezníčka.

Hokejový stratég, který v roce 1994 uchvátil Pardubice. Trenér Marek Sýkora dovedl tehdy průměrný tým až do finále.