 |
Poslední minuty jeho pestrého života musely být děsivé. Stroj Lisunov-Li2 s jedenácti hokejisty, lékařem, masérem a šesti členy posádky se ve sněhové bouři blížil k Čeljabinsku. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám ho dispečeři odklonili na Sverdlovsk (dnešní Jekatěrinburg), nad nímž se ovšem vytvořila dlouhá fronta.
Venku se setmělo, na palubě to s pasažéry drsně házelo. Šířila se mezi nimi nervozita hraničící s panikou. Obavy se bohužel naplnily. V ukrutném nečasu se letadlo při pokusu o přistání roztříštilo o zem. Nikdo nepřežil.
Zahynul reprezentační brankář Harijs Mellups, jemuž se šest dní předtím narodil syn. A taky Jurij Tarasov, bratr pozdějšího slavného kouče Anatolije Tarasova. Nebo právě Zikmund.
Na Stalinův příkaz byla tragédie veřejnosti zatajena. Takřka dokonale ji ututlal, aby se vyhnul hněvu svého otce a dalším nepříjemnostem.
