Jak se vám dres upozorňující na nejlepšího střelce mužstva v Lize mistrů líbí?
Takové věci moc nemusím. Raději mám náš klasický červený, nebo bílý dres. Tohle je spíše komerční věc. Ale zřejmě je to zajímavé pro fanoušky a je to součást pravidel téhle soutěže.
S Minskem jste nasbíral tři body za gól a dvě asistence, takže asi se nebudete zlobit, když v tom budete pokračovat, že?
To určitě ne, ale chci se držet svého dresu. Výhra těší, body také, ale nejdůležitější je, že jsme stále ve hře o postup. Do ní jsme se doma chtěli vrátit.
Proti Minsku jste začali výborně a rychle vedli. Navázali jste na závěr pátečního souboje s Lahti?
Byl to náš plán. Navázat na konec duelu s Finy nebo na dvě třetiny, které jsme s nimi odehráli skvěle. To se nám podařilo, i když ty dva inkasované góly samozřejmě mrzí. Byly celkem zbytečné, ale můžeme se z toho poučit.
Přestože jste obě branky dostali v oslabení?
To je pravda, ale to, že hrajete v početní nevýhodě, neznamená, že inkasovaný gól berete jinak. Je pochopitelné, že když jste oslabeni, tak soupeř má větší šanci skórovat. Víme, že máme stále na čem pracovat. I na proměňování šancí.
Čím to bylo, že jste po dvou zápasech, v nichž jste nedali ani gól, najednou nastříleli dvanáct branek?
Pracovali jsme na tom v tréninku. Ono to tak bývá, že se to otočí. Když tomu jdete naproti a makáte, zlepšujete se. Ale stále jsou to jen dva zápasy, ve kterých jsme uspěli, a čekají nás ještě dva. Mezitím startuje liga a na tu se teď zaměříme.