Na ledě se atmosféra při tréninku Automobilistu Jekatěrinburg jen zpočátku uvolnila. To když statistik týmu zkoušel ještě před zahájením přípravy střílet z půlky na branku s trenérem brankářů.
Nebo když už při hře v desetiminutové rozcvičce všech aktérů tréninku dal některý z týmů gól a hráči si zakřičeli s rukama nad hlavou.
Jinak se soustředili na svoji práci a měli toho i tak dost, aby se vždy dobře vydýchali. Josef Straka má zajímavou statistiku. Počet gólů se téměř kryje s počtem asistencí.
Ocitl jste se v Jekatěrinburgu. Co k tomu řeknete?
Zatím je všechno čerstvé. Poznáváme se, je teprve začátek. Je vidět, že tým chce od začátku udělat nějaký úspěch. Je tu dobrá parta, tak si myslím, že by sezona mohla být úspěšná.
Vaši noví spoluhráči moc nevtipkují. Bylo vidět, že jsou spíš zaražení, mlčí. Češi bývají hlučnější.
To je prostě ta ruská mentalita. Oni se pořád ještě bojí. Myslí si, že když někde udělají nějaký vtípek, že by to mohlo být znevážení tréninku nebo něco podobného. Mají to prostě v sobě zakořeněný a ještě asi dlouho to v nich bude přežívat.
Je trochu i zábava?
Občas se o nějaké vtípky snažíme. Pár kluků na to v týmu taky je, takže až tak špatný to není.
Máte tam spoluhráče ze Slovenska Mezeie a Špirka. Hráli s vámi v útoku přípravu v Praze proti Slavii. Budete s nimi hrát i v KHL?
Zatím to tak vypadá. Jsme pohromadě. Uvidíme, co bude dál. Ten první zápas nám vyšel. Je to sice jen léto, ale už se něco ukázalo. Spolupráce nám funguje, tak to snad bude pokračovat dál a líp.
Objevily se menší pochybnosti o tom, jestli jste dal teď v neděli jeden, nebo dva góly Slavii v Praze. Zápas jste vyhráli tři nula. První a třetí.
Bylo to celkem jasné. Při prvním gólu jsem před brankářem tečoval puk a pak jsem dal i třetí.
Dva góly ze tří, to je dobrá premiéra.
Je to příjemný, uvedl jsem se dobře. Snad to bude pokračovat.
Cítil byste se na pozici lídra ve vašem novém týmu?
Myslím si, že z toho, co mám odehráno a kolik je mi let (34, narodil se 11. února 1978), bych měl být jedním z lídrů. Samozřejmě, jsou tam jiní. Ale doufám, že to potvrdím v sezoně.
Mluvili jsme o disciplíně v mužstvu. Je v ruském týmu opravdu taková morálka, nebo se stane, že má někdo v sezoně nějaký úlet? Že nedodrží základy očekávané disciplíny?
S tím jsem se ještě nesetkal. Tohle by, samozřejmě, mělo zůstat v kabině. Když se něco takového stane, nemělo by to jít dál.
Hlídají dnes Rusové v KHL hráče třeba po zápasech jako dřív?
Některé kluby ještě mají báze, ale už to není takové jako dřív. Každý je dnes profík a ví, co může dělat. Když půjde někam na pivo nebo na diskotéku a druhý den je zápas, tak ho nemůže odehrát dobře. A je tady spousta jiných kluků, kteří čekají na jeho místo. V tom šel vývoj jinam.
Stává se, že někdo z kádru zmizí v rozehrané sezoně? Třeba i u jiných týmů, za které jste nehrál.
Nevím. Může se to stát, ale nevím o tom.
Naposledy jste hrál za Kazaň. Nepokoušel jste se tam dohodnout na nové smlouvě?
Ne, to ne. Tam to bylo vyloženě na závěr sezony, na play-off. Kazaň posilovala tým. Na další spolupráci to nebylo, protože tak silný tým, jako je Kazaň, hledá trochu jiné hráče. Hlavně z NHL a podobně. Nepočítal jsem s tím, že bych tam mohl zůstat.
Teď se tady v přípravě v pátek (zítra v 17.30 hodin) proti Mountfieldu představí Astana. Kam byste tento tým z KHL zařadil?
Přišel tam trenér Krjikunov, kterého jsem zažil letos v Kazani. To bude velký dril. Hráči na tom budou fyzicky hodně dobře. Možná v přípravném zápase tady budou až zavaření. Myslím si, že by s nimi Budějky mohly něco uhrát.
Astana vyřadila Čechy z kádru.
Hodně to pozměnili. Vsadili na Kazachy, se kterými chtějí hrát KHL. Kvalita může být trochu nižší než v minulé sezoně, ale teď je to těžké posoudit.
Krjikunov, to je známé jméno. Moc ho tady hráči nechválili. Připomíná rasa.
Je to prostě jeden z posledních trenérů staré ruské hokejové školy. Uznává jen dřinu a dřinu, svoje metody. Nic jiného nebere. Byl s tím před dvaceti rokama úspěšnej, tak s tím pokračuje.
Takže olovněné vesty?
Vesty, tahání pneumatik a takové ty věci. Někde to pořád mají.
V Jekatěrinburgu to nemáte?
Máme jiné věci. Je znát, že tu jsou jiné tréninkové metody. Moderní. (hráči mají sporttestery a na střídačce sedí statistik, který jejich tepové frekvence ihned zaznamenává a může je vyhodnotit). Je to super. Ale taky trénujeme dost.
Vy jste hrál v přípravě v Praze proti Slavii a pak proti Mladé Boleslavi v Budvar aréně už ne. Tým byl rozdělený.
Máme tady v přípravě pět pětek, takže ta naše dostala volno. Příští týden máme turnaj v Jekatěrinburgu a vždycky jedna lajna bude odpočívat. Budou hrát jen čtyři pětky. Proti Mladé Boleslavi padla volba na nás.
V KHL to bude asi jinak.
Tam už bude klasická sestava a hrát bude ten, kdo má výkonnost.
Jaký máte dojem ze soustředění tady v rodném kraji?
Je to super. Výborné podmínky. V rehabilitačním centru na Hluboké, kde přebýváme, máme vynikající regenerační možnosti. Wellnes, kriokomoru. Hned můžete ty dávky z přípravy tady líp snášet. I tady na zimáku nám dali hlavní ledy. Áčko Mountfieldu chodí do menší vedlejší haly a my jsme tady jako doma.
Poslední den trénujete jen jednou. Předtím jste se na ledě připravovali dvakrát denně.
To je proto, že jsmeměli led zamluvený do konce července a teď je srpen. Máme jeden led, protože víc ho na dnešek nebylo.
Už v Jekatěrinburgu bydlíte?
Ještě ne, ale byt už mám. Připravíme ho a na začátku sezony za mnou přiletí manželka.
Na Ural je to trochu daleko.
Je, ale není to tak hrozný a dá se to zvládnout. Když začne sezona, stejně se domů moc nepodíváte. Takže je to jedno, jestli letíte někam dvě hodiny, nebo čtyři třeba jako z Prahy.
