Proč?
Nedohodl jsem se s Floridou na smlouvě a vlastně jsem tam ani nebyl moc spokojený. Nehrál jsem, kolik jsem si představoval. Měl jsem nabídky z Ruska, Česka, ale rozhodl jsem se pro Oulu. Stojím si za tím. Chci mít hodně času na ledě, víc se vyhrát. A uvidíme, co se stane příští rok.
Takže sníte o návratu do NHL?
Pro mě to je nejlepší soutěž na světě. I když jsem teď zpátky v Evropě, pořád se tam chci vrátit.
První celá sezona ve Floridě vám vyšla, proč se to pak zadrhlo?
Když jsem hrál pod starým koučem, nemohl jsem si stěžovat. Jacques Martin, který teď trénuje Montreal, mě vytáhl z farmy a nechal si mě nahoře celý rok. Byl jsem spokojený. Potom přišel z juniorky nový trenér, nepadli jsme si do oka. Zhoršilo se to a poslední dva roky jsem si tam protrpěl.
Kamil KrepsÚtočník, 25 let, rodák z Litoměřic. Působil i v Litvínově, v 16 letech šel do zámoří. Florida ho do NHL vytáhla v sezoně 2006/07, ta další už byla jeho nejúspěšnější: 76 zápasů, 25 bodů (8+17). Pak měl dvakrát 18 bodů. V létě posílil Oulu a vyhrál produktivitu turnaje European Trophy s 11 body (5+6). |
Je zvláštní, když každý den vylezete z tréninku v kraťasech a svítí sluníčko, je 30 stupňů. Cítíte se, jako když jste pořád na dovolené.
V tom případě vám ve Finsku začíná zimní dovolená.
Upozornili mě, že je tam velký mráz a taky hodně dlouho tma, sluníčko v zimě moc nevylézá. Určitě to pro mě bude změna. Jsem na to připravený, v sezoně je stejně čas jen na hokej a odpočinek.
V Česku vás asi lidé na ulici nepoznávají, přitom už máte něco za sebou. Nemrzí vás to?
Naopak mi to vyhovuje. Nejsem ten, který by se rád někde ukazoval, aby mě lidi žádali o podpisy. Jsem přízemní typ.
Ale mohl byste se ukázat fanouškům na mistrovství světa, ne?
Už letos jsem dostal po sezoně pozvánku, ale měl jsem problémy s břišním svalem. Nemohl jsem jet a hodně mě to mrzelo. Doufám, že ještě budu mít šanci.
Začínal jste v Litoměřicích, byl v Litvínově, ale odešel jste hodně mladý. Byla to dobrá volba?
Už v šestnácti jsem se vydal do kanadské juniorky, byla to výborná zkušenost. Kdybych se měl rozhodnout teď, udělal bych to znovu. Nemám žádné výčitky.
A jak složitá byla cesta do NHL?
Dost. V juniorce jsem jako teenager byl sám Čech, neuměl jsem jazyk. Kluci v týmu a vedení mi hrozně pomohli. Vyškrábat se nahoru je ale těžké. Několik let jsem procházel farmářskými týmy, až se jeden rok NHL konečně povedla.
Jak vůbec vzpomínáte na své začátky v Litoměřicích?
Jako malý jsem trávil na zimáku celé dny. I díky rodičům. Táta s mámou si vzali na starost bufet, udělali to kvůli mně, abych měl možnost být pořád na stadionu.
Přes léto býváte stále na Litoměřicku, nebo máte sídlo jinde?
Já jsem pyšný, že jsem z Litoměřic. Nemám důvod se odstěhovat, ty tři měsíce pořád bydlím ve vesnici České Kopisty. Je tam rybník, kde jsem začínal bruslit.
