"Cítím se podobně, jako když jsem odlétal do Ameriky," tvrdil. "Ale očekávání jsou teď daleko větší, obrovská. Nebude to jednoduché, ale tu cestu jsem si vybral, už je pozdě se obracet zpátky."
Máte ve smlouvě nějakou klauzuli, kdy se z ní můžete vyvázat?
Ne. Bylo by špatné, kdybych podepisoval smlouvu a hned přemýšlel, jak z toho vyváznout.
Přesto, máte z něčeho obavu?
Obavu ani ne. Uvědomuju si, že se všechno bude odvíjet od toho, jak se mně i mužstvu bude dařit. Pak to bude snazší pro obě strany.
Na co se těšíte? V Omsku jste hrál už před třemi lety během výluky NHL.
Tehdy jsem tam byl hodně spokojený, ale bylo to tím, že se nám dařilo. Moc negativních věcí tam nebylo.
Jenže to jste neměl tolik času podívat se i na stinné stránky Ruska.
Nikde na světě to není ideální. I v Americe najdete dobrá a špatná místa, pokud je chcete najít.
Budete v Rusku sám jezdit autem, když tam budete trávit tolik času?
(Smích) Já se nechám vozit Jakubem Klepišem (Jágrův nový spoluhráč v Omsku, který před dvěma týdny boural pod vlivem alkoholu).
Nebudete se raději v Rusku krotit s vašimi vtípky, abyste nenarazil, kdyby vás někdo nepochopil?
Oni si zvyknou. Měnit se nebudu. Musím být jen opatrnější.
V srpnu bude 40. výročí sovětské okupace Československa a vy nosíte na dresu číslo 68, které je připomíná. Jste připraven, že se vás na to budou v Rusku znovu ptát?
Nemyslím si, že to bude nějak žhavé téma. Když jsem přiletěl do Ruska poprvé, tak se mě na to novináři ptali. Všichni ale víte, z jakého důvodu jsem si to číslo vzal. Ne ani tak kvůli okupaci, ale kvůli mému dědovi (za komunistického režimu přišel o majetek a skončil ve vězení).
Ve středu jste se sešel s reprezentačním koučem Vladimírem Růžičkou. O čem jste se bavili?
Chtěli jsme se ještě vidět, než odletím. Řekl jsem mu, že chci reprezentovat, pokud budu mít formu a budu zdravý. Do žádných detailů jsme nešli. Ale jeden turnaj (Euro Hockey Tour) bych odehrát chtěl.
Příliš času jste doma v létě nepobyl. Stihl jste všechno, co jste chtěl?
Základní věci jo. Ale kdybych měl víc času, tak by to bylo lepší. Bylo to hodně našlapané. Ale v srpnu se ještě vrátím na čtyři pět dní, než začne sezona. Teď jsem si vzal jen to, co budu potřebovat na první tři týdny. Pak to všechno dobalím. Budu si muset vzít i trochu teplejší věci.
Kdy přesně se vrátíte do Česka?
Měl bych se vrátit 16. srpna. Chtěl bych stihnout dvě exhibice s Jágr týmem. Pak se hned musím vrátit, protože v Omsku začíná turnaj, který zaštítil gubernátor.
Jak bude vlastně vypadat váš první den po příletu do Omsku?
Přiletím, půjdu si lehnout a budu spát celý den. To je první tréninková fáze (smích).
Jak to máte s bydlením?
To si myslím, že nebude problém. Pokud máš peníze, tak se tam dají sehnat fantastický místa.
Procvičil jste před odletem ruštinu? Přítelkyně Inna, která se narodila na Ukrajině, vás chválila, jak mluvíte.
Tak to už je co říct. Ale domluvím se, to by neměl být problém. Postupem času se budu zlepšovat.
Jaké čekáte přivítání fanoušků?
Nic neočekávám, uvidím. Budu nejradši, až budu na ledě.
Čeká vás těžká příprava, jste na ni připraven?
Tvrdá bude, ale musím se přizpůsobit. Věřím, že mi to pomůže. Navíc já rád trénuji, v tom problém nebude. Já chci hrát tak, abych se zápasem bavil, nechci se trápit. A na to musí člověk tvrdě trénovat.
Jak se vám líbí model nově vzniklé ruské Kontinentální ligy, která se systémem divizí či třeba sérií zápasů venku přiblížila NHL?
Je to zajímavé, jinak to nešlo udělat. Vzdálenosti jsou tam možná větší než v NHL. Hlavně ty skupiny nejsou rozdělené jako v Americe, ale je to systém jako ve fotbale na mistrovství Evropy nebo světa, kde jsou týmy nasazené podle výkonnosti. Máme tak ve skupině mužstva, která jsou vzdálená pět šest hodin, to není nic příjemného. Nejdůležitější bude, aby se mi podařilo v letadle usnout.
