Pozitivní, ale i překvapivý. Ačkoli je mu teprve dvacet, už zvládl tři sezony v extralize, kde zprvu nastupoval vedle táty Lukáše. Z unikátu se vypracoval na pozici klíčového beka Olomouce. Předloni ho navíc draftovalo Chicago. Jenže místo předpokládaného přesunu do zámoří si vybral neznámý klub Jukurit, sídlící v městě Mikkeli. „Doufám, že díky finské lize je na mně vidět progres,“ říká Galvas.
Finsko vs. ČeskoOnline reportáž v sobotu od 16:30 |
Teď ho prokazuje v reprezentaci. Je nejmladším členem Říhova výběru, který ve čtvrtek nastoupil proti Švédům (3:1), v sobotu národní tým v Helsinkách čekají Finové a v neděli Rusko. V zemi hostící první letošní turnaj Euro Hockey Tour dokonale poznává, co znamená finská důslednost a pracovitost. Na odpolední doplňkové tréninky chodí více než polovina týmu Jukuritu včetně Galvase, který si tím vlastně krátí chvíle v ponurém podzimu. Navíc je na zápřah zvyklý.
Je nejvytěžovanějším z mladé soupisky Jukuritu, za zápas průměrně zvládne téměř 21 minut. Po 19 startech má bilanci 1+10. „Vůbec jsem nečekal, že budu tolik hrát,“ žasne.
Nemluví o tom, že by byl vyždímaný po zápasech, které mají mnohdy svižnější tempo než v extralize. Víc ho překvapily delší tréninky, tady protahují zejména rozcvičky. Než se jde na led, vyběhne s týmem do přilehlého lesíku poblíž haly. „Po zápase míváme klidně čtyřicetiminutový výklus, který je docela intenzivní,“ přibližuje Galvas.
Po Euro Hockey Tour se chce Galvas vrátit s Jukuritem na příčky zaručující play off. Tátovi také musí v Česku zařídit kabelovku, aby z jeho finských mačů neviděl pouze sestřihy, v nichž ho mnohdy spatří na ledě jen při inkasovaných gólech.
„A taky chci zlepšovat rychlé měnění směrů a bruslení stylu start and stop,“ plánuje. „V tom vás liga dobře připraví.“
Na co? Na další postup. Tentokrát už za Atlantik.
