Než vyrazil na letiště, náležitě se nachystal. „Před každou cestou si vždycky přečtu informace o městě a zemi, kam jedeme. Moc se mi líbí Skandinávie.“
Probíhající ročník Ligy mistrů je k němu velmi vřelý, do oblíbené lokality zamířil už počtvrté. Třinec předtím přešel přes švédské trio Jönköping, Malmö a Brynäs z města Gävle.
„Mám rád lesy, přírodu, a ta je tady úžasná,“ líčil Hrubec. „Líbí se mi na severu i odlehlé usedlosti. Nic není na sobě namačkané. Všude je hodně prostoru.“
Vločky jako pětikoruny
Hrubec by si přál zahrát si hokej na zamrzlém jezeře. Jen tak si vzít hokejku a rozjet se... „Ani bych nemusel chytat. Bavili jsme se o tom s Bohoušem Jankem a ten by chtěl vypálit golfák přes celé jezero a sledovat puk, kam až dojede,“ líčí společné představy se spoluhráči.
Jyväskylä vs. TřinecOd 18:00 sledujte on-line z úvodního semifinále Ligy mistrů. |
Při předchozím pobytu v Gävle se Hrubec nemohl vynadívat do nebe. Trénink už skončil, on kráčel z jedné haly do druhé, ale zastavily ho vločky. „Byly velké jako pětikoruny. Jen jsem koukal nahoru, jak krásně sněží. Být někde vedle jezero, hned bych na ně s klukama šel.“
A jsme znovu u hokeje na „rybníku“. Hrubec je z rybníkářských jižních Čech, narodil se ve Vimperku a začínal v Českých Budějovicích. „V dětství jsme na rybníky chodili hrát. Někdy bych rád zažil i Winter Classic (hokejové utkání pod širým nebem). A třeba i českou verzi.“
S nadsázkou souhlasil, že by nebylo špatné domluvit se s hráči Jyväskylä a utkat se na jezeře. „Než jsme sem jeli, tak jsem se koukal, kde je nějaké jezero, a mají ho kousek od zimáku. Určitě se tam zajdu podívat,“ plánuje.
Třinecký gólman Šimon Hrubec se raduje poté, co v nájezdech vychytal litvínovské střelce.
Ostatně rozloha města je 136,9 kilometru čtverečního a z toho přibližně čtvrtinu tvoří vodní plochy. Jyväskylä leží na severním konci jezera Päijänne.
K vodě má Hrubec blízko i v Třinci, kde se zase začal věnovat rybaření. „Vytáhli mě Jirka Polanský s Kubou Petružálkem. Za Třincem je jedno takové místo. Je to spíš nádrž na vodu, kdyby začalo hořet v železárnách, ale jsou v ní ryby. V létě se tam sešel celý tým, chodili jsme tam spontánně, byly to také krásné okamžiky. Udělali jsme si tam i menší oheň, což se mi také líbí. Chytali jsme ryby a bavili se o tom, že tady už dlouho nebyla taková parta. Vše bylo přirozené,“ vypráví Hrubec.
Třinecká pohoda funguje i na ledě, pomohla až do semifinále Ligy mistrů a cestovatel Hrubec může dál objevovat nová místa.
