Rudolf Červený

Rudolf Červený | foto: Profimedia.cz

Ligu mistrů čeká dlouhá cesta, myslí si hradecký útočník Červený

  • 2
Se svými vesměs mladšími spoluhráči si užili atmosféru zápasu, na který přišlo hodně přes 13 000 diváků, což byl zvlášť pro mladé hokejisty zážitek, se kterým se v kariéře mockrát nepotkali. Nezalekli se jí, přesto postup do vyřazovací části Ligy mistrů domů do Hradce Králové nepřivezli. V Bernu, kde se v hale nejnavštěvovanějšího hokejového týmu Evropy tolik lidí sešlo, Mountfield 2:5 prohrál.

Sestava, v níž byl útočník Rudolf Červený ve svých osmadvaceti letech druhým nejstarším hráčem, ale předvedla výbornou první třetinu. V jejím závěru se právě Červený skvělou přihrávkou na Lukáše Vopelku podílel na vedoucím gólu Hradce.

„První třetinu jsme výborně odjezdili, byli jsme hodně aktivní a podle mě jsme tím domácí hodně zaskočili,“ říká útočník, jenž do Bernu vyrazil jako jeden ze šesti borců, kteří se v neděli podíleli na extraligové výhře nad Vítkovicemi.

Byla opravdu výborná a gólů jste mohli dát i víc, což domácí favorit vzhledem k vaší sestavě asi nečekal. Byl to taktický záměr, začít takhle aktivně?
Bylo tam hodně mladých kluků, tak jsme to chtěli zkusit. Chtěli jsme být aktivní na puku, hodně jezdit, což se nám dařilo.

Zápas se hned po přestávce zlomil ve váš neprospěch. Co se stalo?
Bohužel jsme hned na začátku při přesilovce soupeře dostali gól a navíc jsme během chvíle přišli o dva hráče. To se pak na dalším průběhu podepsalo.

Už samotný vyrovnávací gól vypadal zvláštně, hráli jste ve čtyřech a navíc útočník Pilař zůstal ležet na ledě...
Podle nás po jasném faulu soupeře. Jenomže se hrálo dál a domácí toho využili k vyrovnání.

Hradecký brankář Jakub Sedláček (vlevo) společně s obráncem Zdeňkem Čápem (vpravo) se před vlastní brankou snaží ubránit útočníka Bernu Tristana Scherweye.

Pilař utkání nedohrál a téměř vzápětí ho následoval obránce Rosandič, který pukem trefil čárového rozhodčího. Jak se to seběhlo?
To jsem moc neviděl, ale byla to nešťastná náhoda. Rosandič měl hlavu dole a když puk vyjel z branky, možná i trochu ze vzteku ho napálil a nechtěně trefil rozhodčího snad do boku. Bohužel hned ho poslali do kabin.

V tu chvíli vás pro zápas moc nezbylo, až do konce jste točili pět obránců a deset útočníků. Bylo to hodně náročné?
Proti tak kvalitnímu soupeři, jakým Bern je, to bylo znát.

Do poslední třetiny jste šli s tříbrankovým mankem, postup byl hodně daleko. Nechyběla vám tak už motivace?
To bych neřekl, i když bylo jasné, že v situaci, v níž jsme byli, by byl tak trochu zázrak, kdyby se nám to povedlo otočit. Chtěli jsme to ale dohrát naplno, což se nám, myslím, podařilo. Snažili jsme se hrát hokej, žádné odpalování puků. Nakonec jsme dali ještě jeden gól.

Hlavně pro mladší hráče musela být zážitkem atmosféra, v hledišti bylo přes třináct a půl tisíce diváků. Jak ji zvládali?
Myslím si, že byli nadšení, že si můžou před takovou kulisou zahrát, atmosféra byla opravdu výborná. Nás může těšit, že v první třetině jsme svým dobrým výkonem asi zaskočili nejen domácí hráče, ale i diváky. Většinou totiž byli slyšet ti hradečtí. Za to jim patří velký dík.

Zápas jste dohrávali v patnácti hráčích, k tomu cesty autobusem tam i zpátky. Jak fyzicky náročný to byl zájezd?
Náročné to bylo, cesta dlouhá, jedna trvala dvanáct hodin. Na druhé straně ale nic, co by nás mělo nějak poznamenat. Autobus byl velmi kvalitní, všichni jsme v něm měli pohodlí a všichni jsme mladí a únavu rychle vstřebáváme. (Smích.) Nijak nás to neovlivní, dobře se vyspíme a budeme rychle připravení na další zápasy.

Máte za sebou premiérovou účast v Lize mistrů. Jaký máte názor na tuto soutěž?
Určitě to je velmi dobrá konfrontace s mezinárodním hokejem, což je i velmi zajímavé pro fanoušky, potkávají se různé hokejové styly. Před sezonou to byla výborná příprava, určitě lepší než hrát stále se soupeři z extraligy. Teď v průběhu sezony už to je přece jen komplikovanější právě kvůli cestování. Liga mistrů je v této podobě v začátcích a čeká ji ještě dlouhá cesta.

S porážkou přišlo loučení. Bez smutku

Prohrát a vypadnout nikdo záměrně určitě nechtěl. Ale pro úspěch riskovat možné komplikace v extraligové soutěži, v níž před týmem stojí velký úkol, to také ne.

Výsledek? Hradecký Mountfield se jako jediný z české čtveřice rozloučil s letošním ročníkem Ligy mistrů už v základní skupině. Při své premiérové účasti v této evropské soutěži skončil v její tabulce poslední.

„Už před začátkem Ligy mistrů jsme říkali, že chceme dát šanci mladším hráčům, aby si zkusili mezinárodní hokej,“ řekl po posledním zápase, kterým byla úterní prohra 2:5 v Bernu, kouč Hradce Václav Sýkora.

Jeho slova platila především pro zápasy na hřištích soupeřů, kde trenéři šetřili většinou zkušenější hráče. Nejlépe to bylo vidět právě v Bernu, kam odcestovalo jen šest borců, kteří dva dny před tímto duelem nastoupili ve vítězném extraligovém zápase. Zbývající zůstali doma a z poměrně velké skupiny třicátníků se na cestu do Švýcarska vydal jen Dragoun, který po dlouhém zranění potřebuje zápasovou zátěž.

Právě zápasy na hřištích soupeřů nejvíc způsobily to, že Mountfield nepostoupil. Přivezl si z nich jen jediný bod, který urval v anglickém Nottinghamu.

„V tomhle, myslím si, Liga mistrů účel splnila, hlavně dneska mladí dostali na ledě hodně času, byla to pro ně výborná zkušenost,“ uvedl Sýkora poté, co jeho tým porážkou přišel o šanci zahrát si vyřazovací část Ligy mistrů.

Že se tak nestalo, klub příliš oplakávat nebude. Určitě mnohem méně, než by litoval podobný neúspěch v extralize. „Půjde o velmi užitečnou konfrontaci s mezinárodním hokejem, ale zcela pochopitelně pro nás zůstává prioritou extraliga,“ uvedl už před sezonou v souvislosti se startem v Lize mistrů generální manažer hradeckého klubu Aleš Kmoníček.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.