„Každá porážka bolí, ale nebyli jsme horší. Stály proti sobě dva výborné týmy, postoupit mohl jen jeden. Tomu našemu není co vytknout, asi jsme dosáhli letos maxima,“ odnesl si ze čtvrtfinálové odvety, kterou Mountfield prohrál 1:2 až po prodloužení, generální manažer klubu Aleš Kmoníček.
Hradec jako jediný český klub prošel v tomto ročníku ze základní skupiny a zastavil se až před branami semifinále. Ve chvíli, kdy po něm tým sahal, což mělo dopad nejen sportovní, ale i finanční.
Hokejisté Hradce končí ve čtvrtfinále Ligy mistrů, v Zugu padli v prodloužení |
Nepostoupilo se a finanční efekt nebude výrazný. Neodrazuje to trochu?
Určitě ne, my bychom se další účasti nebránili. Pochopitelně to je závislé na sportovním úspěchu v extralize. Bude to už ale teď těžší pro každého, protože v příští sezoně do soutěže půjdou jen tři týmy místo dosavadních čtyř. A favoritů na to bude u nás hodně.
O hokejové Lize mistrů se tvrdí, že finančně zajímavá je jen pro týmy, které se dostanou minimálně do semifinále. Vám se to těsně nepovedlo...
S financemi jsme se ale popasovali velmi dobře. I když to hlavně pro marketingové oddělení nebylo jednoduché, zásluhou jeho dobré práce jsme skončili v černých číslech, což je výborný úspěch.
Druhou komplikací pro kluby je zátěž hráčů, což bylo ve vašem případě citelné i proto, že jste se delší čas potýkali s velkou marodkou. Ani to neodrazuje?
Souhlasím s tím, že to náročné je, že hráči díky tomu mají málo zápasového volna a hrají víc zápasů třeba ve chvílích, kdy si ostatní extraligové kluby mohou alespoň na chvíli odpočinout. Že to letos doprovázela i velká marodka, tak to bohužel je, nelze to dopředu odhadnout, to nenaplánujete.
Jaké klady startů v evropské konkurenci?
Určitě sportovní stránka, reprezentace města a kraje, což určitě není nezanedbatelné. V našem případě i proto, že nejsme nový klub nejen v Lize mistrů jako takové, ale ani v její závěrečné fázi, kde jsme byli už podruhé.
Možná bych k tomu přidal i prohlubování soudržnosti klubu s fanoušky, kteří s vámi po Evropě často vydatně jezdili.
Souhlasím, vždyť právě takové zápasy nám tuto možnost dávají. My pak máme možnost s nimi pracovat jinak než v rámci extraligy.
Co podle vás potřebuje hokejová Liga mistrů, aby se posunula v očích evropských fanoušků výš?
Potřebuje zlepšit finanční stránku. Většina klubů na start v Lize mistrů doplácí, finančně vyjde málokdo. Souvisí to třeba i s dojezdovými vzdálenostmi, protože ty mohou účast hodně prodražit. Nyní to vypadá, že od příští sezony se na ně bude dbát, ale moc si to neumím představit.
Ještě něco?
Určitě propagace, ta není dobrá. U nás se vědělo, že hrajeme, ale o ostatních dvojicích nic. Navíc návštěvy třeba ve Švédsku nebyly ani na čtvrtfinále nijak valné.
Kluby i kvůli tomu nehrají v hlavních halách. Nesnižuje třeba i to prestiž soutěže?
Určitě to není ideální, ale kluby, které to tak měly, chápu.
Generální manažer Aleš Kmoníček na tiskové konferenci hokejového Hradce Králové
Z vašich odpovědí vyplývá, že zvýšení prestiže hodně záleží na finanční stránce věci...
Hokej v tomto ohledu na tom nikdy asi nebude tak jako fotbal, kde za účast v základní skupině kluby inkasují stamiliony korun. Naproti tomu hokejové poté, co si účast zajistí, přemýšlejí, jak nejlépe vyjít. Proto je potřeba snažit se do soutěže dostat víc peněz třeba z televizních práv, získat nové partnery pro soutěž.
Váš největší zážitek z letošní úspěšné účasti Mountfieldu v Lize mistrů?
I když jsme v Zugu prohráli a vypadli, tak možná právě odtamtud. Hlavně proto, jak jsme se jako tým a klub ve výborné atmosféře, která na zápase byla, prezentovali.
