"Vypadli jsme, takže se ani jinak cítit nemůžu. A nepovažuju se za sraba, abych si kladl stejný cíl, jakého jsme dosáhli už před rokem," říkal kouč den po pátém zápase čtvrtfinálové série s Vídní.
Nakonec je to stejný výsledek jako loni, ale Znojmo letos v EBEL působilo sebejistěji než loni. Cítíte, že už máte v soutěži větší jméno?
Určitě ano. Není to jen můj dojem. Říkali mi i kolegové trenéři, že jsme udělali obrovský skok v kvalitě našeho projevu. Ale pořád je tam vidět, že máme strašně mladé mužstvo. Třeba za Vídeň nehrál ani jeden junior, já jich mám v základu devět, když počítám i ročníky 91. Brankáře máme také velmi mladé. Mančaft je dál, ale abychom mohli porážet Vídeň s jejím osmimilionovým rozpočtem v eurech? To musíme stát nohama na zemi.
Jak jste na tom s rozpočtem vy?
Dostaneme se k nějakým osmnácti, možná dvaceti milionům korun, takže musíme vycházet z toho, co máme. Mohli jsme samozřejmě zvládnout ten zápas, kdy jsme doma prohráli 1:3. I v tom zápase, ve kterém jsme prohráli 0:7, jsme Vídeň v první třetině výrazně přestříleli, a pak dostaneme blbý gól, kdy si to do brány hodí sám gólman. Rakouský novinář se mě v úterý ptal na to, jak je možné, že prohráváme, když jsme opticky v celé sérii byli lepší. Já jsem na to říkal, že to je přesně ono. Góly rovná se peníze. Kdo góly dává, ten těch peněz bere více.
Myslíte si, že by to dopadlo jinak, kdyby si vás nevybrala zrovna Vídeň, vítěz základní části?
Možná, že ano. Kdyby byla klasická pravidla, tak jdeme na našeho oblíbence Linec. S Vídní jsme měli pasivní bilanci a byla, a to nerad říkám, lepší než my.
Takže cítíte zklamání, nebo jste smíření s tím, že jste odvedli maximum a na postup to prostě přes Vídeň nešlo?
Vždycky to je zklamání, když vypadnete z play-off. Na druhou stranu pro nás byla tato sezona hrozně smolná, měli jsme strašně vysoké procento zranění a nemocí. V základní části jsme odehráli jenom čtyři zápasy v plné sestavě. Proto jsme nemohli očekávat nějakou kompaktnost. Neměli jsme čas se pak sehrát před play-off. Základní část skončila a druhý den jsme už jeli do Vídně.
Kdo vám nejvíce chyběl?
Bohužel se nám zranil třeba Pucher, Podešva, Havlík, Strömberg, Henry, Šeda... Těch vážnějších zranění bylo strašně moc, člověk tomu ani moc nevěří, že se to letos tak sešlo.
Zkoušeli jste dát dohromady slavnou znojemskou dvojici Pucher-Uram, ale moc to nevyšlo. Proč?
U Urama se zohledňoval jeho marketinkový přínos. Hodně lidí si ho pamatovalo, tak se zkoušelo, jestli tak třeba diváky nenalákáme, ale v podstatě se to neprojevilo. Bohužel ho pak provázelo zranění, musel znovu na operaci, takže jeho angažmá takové okolnosti naneštěstí nepřály.
Máte za sebou dvě sezony v EBEL, co o této soutěži můžete po takové době říct?
Myslím si, že letos šla tak o 30 procent nahoru. Hodně týmů mělo loni v podstatě jen dvě lajny, které jste museli uhlídat. Letos měli silné už všechny čtyři, vidět je to třeba zrovna na Vídni.
A Znojmo? Už je v soutěži více zabydlené a má třeba s nějakými týmy vybudovanou určitou rivalitu, která panovala třeba v českých soutěžích?
Už to funguje. Rivalita je samozřejmě s Vídní, ale i třeba s Villachem. Vidím ještě rezervy v tom, že můžeme přilákat do hlediště fanoušky z Rakouska, protože u těch českých už jsme v téhle oblasti asi na maximu.
Co bude ve Znojmě po téhle sezoně? Dají se očekávat u týmu nějaké větší změny?
Jsme teď na rozcestí. Buď budeme pokračovat v téhle cestě výchovy mladých hráčů, které pak prodáváme dál. Teď třeba jde obránce Pláněk do Budějovic za nejvyšší možnou tabulkovou cenu, další hráči jsou v jednání. V tom případě bychom mohli stáhnout i naše mladé hráče, které máme různě po hostováních. Druhá možnost je pokusit se o nějaký velký úspěch v Ebelce, ale to by znamenalo sehnat do klubu více peněz a přivést odpovídající hráče. Tohle všechno budeme muset probrat.
