Chabarovsk právě prohrál na ledě utrápeného Lva Praha 2:5, celkově už pošestnácté v sezoně Kontinentální ligy. Týmu se vůbec nedaří tak jako loni, kdy se stal překvapivou kometou soutěže, přesto jeden muž ve skvělých výkonech pokračuje. Jakub Petružálek, sedmý nejproduktivnější hráč KHL.
"Byl bych ještě spokojenější, kdyby se vedlo také týmu," říká a při tom šlape na rotopedu. Deset minut zajímavě odpovídá na otázky. Sem tam se mu do věty vloudí anglické slovíčko. "Angličtina je teď pro mě jednodušší," přiznává.
"Máme tři finské kluky, s kterými komunikujeme anglicky, nebo s Rusákama zase rusky. Česky až tolik nemluvím. Jenom s rodiči nebo přítelkyní. To ale neznamená, že bych jazyk zapomněl."
Na Dálném východě jste tedy stejně jako loni spokojený?
Líbí se mi tam ještě víc než minulý rok. Zrenovovali nám kabinu. Udělali ji moderní, v barvách Chabarovsku. Všechno nové, takže zázemí je rozhodně lepší. Já osobně mám ještě lepší bydlení než loni. Evropské bydlení, zhruba dvě stě metrů od stadionu, takže jsem ještě spokojenější.
Umíte si představit, že byste tam vydržel dalších pět let?
To asi ne. Časové posuny, které zažíváme, jsou pro biorytmus člověka strašně náročné. Když jsem podepisoval novou smlouvu, tak jsem věděl, že cestování bude hodně a bude možná ještě náročnější než minulou sezonu. S tím jsem do toho šel. Ale tři roky jsou asi takový vrchol. Nechci ale předbíhat, ještě je brzo. Třeba podepíšu znova.
Lev nepředvedl nic světobornéhoPetružálek nastoupil v Praze jako zástupce kapitána a na ledě dostal hodně prostoru. "Takové zápasy nerad hraju," řekl po utkání. "Je tu zbytečně moc věcí kolem, co vás ruší. Každý vás prosí na lístky, hodně lidí vás chce vidět. To samozřejmě potěší, ale pak se těžko soustředí na hokej." Drobný útočník se párkrát šikovně protáhl kolem mantinelu, vystřelil. Jednou schytal tvrdou ránu od obránce Porselanda. Nakonec si připsal bod za asistenci u první branky Osipova. "Měl jsem extra motivaci předvést se před lidmi a porazit Lev, protože je na nich deka. Taky že nepředvedli nic světoborného. Spousta hráčů se hledá. Asi to taky je pro ně těžké, je na ně velký tlak, ale zvládli to." Zápas si ale podle vlastních slov užil i přes porážku. "Jsem rád, že se také dostanu do Čech a uniknu z toho stereotypu. Můžu si vyčistit hlavu." |
I proto se k vám při výluce NHL posily ze zámoří příliš nehrnou?
Přesně tak. Všichni se toho bojí. Chabarovsk je ale krásné město a na poměry KHL má vynikající zázemí. Ani bych neviděl jako problém dálku, ale spíš ta časová pásma. Oproti Moskvě je rozdíl sedmi hodin. Přelety jsou proto ohromně náročné.
Amuru se zatím oproti minulé sezoně tolik nedaří. Čím to?
Samozřejmě jsme měli větší očekávání. Minulou sezonu jsme měli výhodu, že všichni byli zvyklí jezdit do Chabarovsku pro tři body a my jsme je svým herním stylem překvapili. Bohužel to letos nepředvádíme. Kromě pár výjimek nám hraje první a druhá lajna a ty další to nepodpoří. Když nastupujete proti týmům, které mají řady vyrovnané po celý zápas, tak je to znát. Dvěma formacemi čtyři nepřehrajete. To nás letos stojí body.
Chybí vám hodně spoluhráč z útoku Petr Vrána, který přestoupil do Lva?
V hokeji není možné, abyste deset nebo patnáct sezon hráli s tím, s kým si vyberete. To vyjde maximálně někomu v NHL, když si řekne, koho chce, a oni ho zajistí. Každý hráč je nahraditelný. Já i Petr. Bohužel ho v Amuru neudrželi. Dostali to za úkol, ale nesplnili. Určitě by bylo příjemnější, kdyby zůstal. Byli jsme na sebe zvyklí a dělali hodně bodů. Bohužel si vybral Prahu a já doufám, že se mu bude dařit.
Zůstali jste v kontaktu?
Zůstali. Každý druhý, třetí den si napíšeme, jak se věci mají. Před vzájemným zápasem proběhlo nějaké burcování. Bylo to trochu divné, protože jsem zvyklý hrát s ním v jedné lajně. Tolik střídání jsme ale zase proti sobě neodehráli.
Vy jste o angažmá v Praze neuvažoval?
Nikdy neříkej nikdy, ale nechtěl bych. Já nerad hraju v týmu, kde je víc než jeden nebo dva Češi. Podle mých zkušeností to nedělá dobrotu. Vyhovuje mi, že jsem většinou s žádným Čechem nebo Slovákem nehrál. Pak, když se nedejbože nedaří, se to začne svalovat na vás, že mluvíte v kabině česky, a hledají se chyby. Spíš se snažím zapadnout do týmu. Předtím s Finy, teď s Rusy.
Takový problém by asi ale ve Lvu nenastal...
To ne, ale zase vím, jaká je česká nátura. Češi se pořád snaží najít kličky a podobně. Naučil jsem se něčemu v Americe, hlavně profesionalitě. A vím, že ne každý z českých hokejistů to umí dodržovat. Proto mi vyhovuje, když jich v týmu není tolik.
