Tak přijel do Karlových Varů, aby tu s CSKA Moskva sehrál několik přípravných zápasů. „Přijeli jsme se poměřit se silnými soupeři. Ostatně čeští hráči nás hokej kdysi učili,“ řekl Tichonov.
Práce a morálka!
Jeho cíl u reprezentace, kterou povede opět po třinácti letech? „Přišel jsem pozvednout ruský hokej, to začíná od morálky,“ říká Tichonov.
Hokejisty během komunistického režimu cepoval drilem, odloučil je od rodin, zavřel na společném soustředění a nutil je trénovat deset hodin denně. K hráčům zůstal tvrdý i po převratu.
V ruce drží na každém kroku blok, do nějž si zapisuje chyby hráčů. Stále koučuje netradičně přímo od mantinelu, na střídačce stojí vždy před hráči. „Po zápase často křičí. Nikdo si nedovolí mu odporovat. Funkce reprezentačního kouče ho nezměnila,“ říká Dušan Salfický, brankář CSKA.
Od Tichonova si v loňské sezoně vyslechl kritiku i drsné nadávky: český parchante! Byť v Rusku už dávno skončila totalita, Tichonov hráčům pořád opakuje: Práce, práce, práce a disciplína! Upravenému leninskému heslu „Učit se, učit se, učit se!“ zůstal věrný celou kariéru.
„Miluje ho jen jeho žena a pes,“ vzpomínal Alexander Mogilnyj, kterého Tichonov kdysi trénoval. Slavný kouč má spoustu nepřátel. Zřekli se ho i „jeho hokejové děti“, legendární pětka, která zářila v 80. letech: Fetisov, Kasatonov, Makarov, Larionov, Krutov. Po převratu odešli do NHL a ze zámoří kritizovali jeho kult osobnosti.
Tichonova se zastal jen obránce Kasatonov. „Je to nejlepší trenér, jakého znám,“ prohlásil. Za věrnost se mu Tichonov odvděčil, u národního mužstva jej jmenoval svým asistentem.
„Nezáleží mi na pověsti, nejdůležitější jsou vítězství. Kdo nevyhrává, toho nikdo nemiluje,“ říká Tichonov.
Kdy pláče?
Úspěchů má spoustu. S týmem Sovětského svazu třikrát vyhrál olympiádu, osmkrát mistrovství světa a jednou Kanadský pohár. Neuspěl jen v politice, s brankářem Treťjakem založili v roce 1995 stranu TTT, ale ve volbách propadli.
V hokeji je zvyklý vyhrávat. Byl pokračovatelem Anatolije Tarasova, úspěšného trenéra, který byl označován za Stalina ruského hokeje. Tichonovovi říkají hokejový Brežněv. Jeho průkopnické metody? Jako jeden z prvních v Evropě používal v tréninku videozáznam, propagoval hru na čtyři útoky.
Tarasov a Tichonov. Tihle dva trenéři vzbuzovali v hráčích úctu a strach, vyžadovali bezmeznou kázeň a poslušnost.
Rozdíly? Hlasitý, na lavičce vždy do červena rozpálený Tarasov a kamenná tvář, chladný král taktiky Tichonov, který si před hráči úzkostlivě držel odstup, na veřejnosti skrýval emoce. „Jen jednou jsem ho viděl plakat, a to štěstím,“ vzpomíná jeden zámořský novinář. V roce 1978 tehdy získala sovětská sborná v Praze zlato po třech letech.
Člověk moci
Po Moskvě Tichonova vozí najatý řidič v bílé limuzíně značky Mercedes. Je opět jedním z nejmocnějších mužů ruského hokeje.
Už zase může stavět svůj reprezentační tým, vedení CSKA vlastně nikdy neopustil. Je koučem i předsedou klubu. Bývalého plukovníka Sovětské armády z funkcí odsunul v roce 1996 ministr obrany. Ale Tichonov se nevzdal, založil druhý CSKA.
Oba týmy se loni spojily a mají opět jednoho vládce: Tichonova. „CSKA zažívá znovuzrození,“ říkal pateticky Tichonov. „Zase by měl být zásobárnou reprezentace.“ V klubu mu pomáhá syn Vasilij, jeho možný nástupce. „Ale dokud bude stát na nohou, bude klub jeho,“ tvrdí o něm s nadsázkou Salfický.
Až ho jednou předá do synových rukou, posadí se Tichonov do čestné lože svého milovaného klubu a bude si psát něco do notýsku. Docela se na to těší. „Můj syn bude ještě lepší, musí být lepší.“
 Ruský trenér Viktor Tichonov na chodbě karlovarského stadionu, kde je se svými svěřenci z CSKA Moskva. |
