Poctivě se připravuje na svou sedmou sezonu v ruské KHL. Cvičí, posiluje, trénuje a od pondělí naskočí s hráči Motoru na led. Třiatřicetiletý útočník Jiří Novotný tráví jako obvykle léto doma v Českých Budějovicích. Mezi přípravou se ještě stíhá starat o své dvě děti či o dům.
„Zrovna jsem dosekal zahradu,“ říkal, když jsme se potkali na budějovickém náměstí u kašny.
Když máte po tréninku, navštěvujete v létě centrum Českých Budějovic často?
To bejvávalo, kávičky a podobně. Teď už sem moc nechodím, i když na pravé kamarády si čas snažím najít vždycky. Jenže toho je teď hrozně málo, navíc máme baráček, kde rádi trávíme čas s našimi dětmi. Ale Budějovice mám hrozně rád, jsem tu šťastný.
Jste tedy rád, když už cestou domů z letiště vidíte z auta Černou věž a víte, že jste doma?
Vidíte to, když zmiňujete zrovna Černou věž, tak jsem slíbil klukovi, že na ni někdy musíme spolu vyrazit. Ještě nahoře nikdy nebyl. To musíme napravit.
„Chodil jsem se dívat na baráž. Kluci to v Motoru vedou správným směrem.“ |
Často se říká, že se hokejista s příchodem dětí změní. Platí to i u vás?
Myslím si, že hráč bez dětí má daleko více času na sebe, třeba i na regeneraci a podobně. Klukovi bude už deset let, to je téměř samostatná jednotka. Ale já teď chci pomáhat mé manželce s naší malou, co jen to jde. Něco však bude na tom, že kluci, co neměli děti, třeba Jarda Jágr nebo Petr Nedvěd, hrajou a hráli hokej fakt výborně. Může to však být celé jen náhoda.
Jaký jste táta při trénincích či zápasech vašeho syna, který hraje za domácí Motor? Nervák?
Ani ne. Ale vzpomněl jsem si právě na své rodiče, kteří to hrozně prožívali. Je jasné, že mám radost, když má kluk na krku medaili, ale pořád se na jeho hokej koukám střízlivýma očima. Dobře vím, že teď je ve věku, kdy žádné výsledky nerozhodují, ale je důležité se dětem dobře věnovat na trénincích a hlavně ve škole.
Hokejový útočník Jiří Novotný
Nově budete působit v ruském týmu Lada Togliatti, s rodinou se tedy budete muset na čas zase rozloučit?
Probíráme to. Pořádně se musíme domluvit, ale Jiřík půjde do čtvrté třídy, takže asi nejspíš zůstanou tady. Je jasné, že budou za mnou co nejvíce létat, protože to zase tak daleko není. A rád bych se zase po dvou letech vrátil do nároďáku, a pokud to vyjde, budou reprezentační přestávky, které bych trávil zase doma. Přesto vím, že v sezoně budou pasáže, kdy rodinu třeba měsíc i déle neuvidím.
Loni v srpnu jste onemocněl mononukleózou a skončil jste angažmá v Traktoru Čeljabinsk. Teď po roce už je všechno v pořádku?
Je to za mnou. Ani pořádně nevím, z čeho jsem to mohl dostat. Mohlo to být špatné pití, jídlo, cokoliv. Ale asi to mělo tak být, protože všechno zlé je pro něco dobré. Za ten půlrok, co jsem marodil, jsem si krásně vyčistil hlavu a srovnal jsem si svůj pohled na život i na hokej. Teď mám na něj zase hroznou chuť a řekl jsem si, že chci hrát, dokud jen to půjde. Na jakékoliv úrovni. Teď už vím, že musím hrozně vážit toho, že jsem se s hokejem dostal tak daleko. Škoda, že jsem na tohle nepřišel dřív.
Byla by i taková rada Jiřího Novotného pro mladé hokejisty? Trochu se celkově nad hokejem zamyslet?
Neříkám, že v mládí nejsi janek. Každý chodí na pivo, užívá si, když má čas, a je to normální. U mě osobně to bylo někdy třeba až moc a je možné, že jsem si tím kariéru trochu přibrzdil. Ale teď jsem za to všechno, co jsem prošel a prožil, šťastný.
Namísto sedmi sezon v NHL by jich tedy mohlo být i deset?
Třeba ano, ale třeba taky ne. Určitě jsem tomu v mládí měl jít víc naproti.
Jiří Novotný33 let Hokejový útočník a český reprezentant je odchovancem jindřichohradeckého hokeje, byť se 12. srpna 1983 narodil v Pelhřimově. Na hokejovém serveru eliteprospect.com o něm píšou, že je spíš tvořivý hráč než typický střelec. Do české extraligy se poprvé podíval v sezoně 2000/2001 v Českých Budějovicích. V roce 2001 ho draftoval v prvním kole na 22. místě tým Buffalo Sabres. V NHL pak odehrál sedm sezon v Buffalu, Washingtonu a Columbusu. Od sezony 2009/2010 hraje v ruské KHL, kde teď nastoupí za tým Lada Togliatti. V roce 2010 vyhrál s národním týmem titul mistra světa. Se svou ženou vychovávají v Budějovicích dceru a syna. |
V jednom rozhovoru z roku 2015 jste říkal, že v zahraničí chcete zůstat ještě tak tři roky a pak se vrátíte zpátky do Čech. To platí?
Už to v životě neřeknu a raději všemu teď nechávám volný průběh. Měl jsem teď dost času na trénování, hodně jsem se začal starat o své tělo, změnil styl přípravy a myslím si, že by to mohlo být v sezoně hodně dobré. Zase se fakt těším na hokej.
Ptám se proto, že mnozí fanoušci budějovického Motoru k vám vzhlížejí a vidí ve vás tu osobnost, která by mohla klub posunout do extraligy.
Už asi nikomu neřeknu: Jo, vrátím se za dva roky! Ani nevím, co se bude dít za týden. Na baráž jsem se chodil dívat a vím, že to kluci v Motoru vedou správným směrem, proto není třeba předbíhat. Ani nevím, jaké jsou možnosti toho, kdybychom s Ladou nepostoupili do play-off, že bych do Motoru na konci sezony nastoupil. To teď nevím. Je to ale složitější.
Jak to myslíte?
Ze zkušeností od kluků vím, že jít si do Budějovic jen tak zapinkat první ligu fakt nejde. Ta soutěž má svoji kvalitu a zvláště pak baráž. Opravdu bych Motoru rád pomohl, záleží na tom, jakou budu třeba mít po sezoně ještě sílu a jak na tom budu. Snadno se řekne, že ten a ten hrál KHL, tak první liga pro něj bude brnkačka a bude dávat tři góly za zápas, jenže ono to tak není. Navíc, když se vám v sezoně nedaří nebo se zraníte. Nechci tedy říkat nic určitého.
Hodně se vám vydařila vaše první sezona v NHL v Columbusu 2007/2008, kde jste zaznamenal 22 bodů, a pak ročník 2014/2015 v Jaroslavli v KHL, tam to bylo 32 kanadských bodů. Jaká je pro vás zatím ta TOP sezona?
Určitě musím říct, že to byl rok 2010, a je jasné, že kvůli titulu mistra světa. Pak byla z týmového pohledu výborná má druhá sezona ve Lvu Praha, kam přišel finský kouč Kari Jalonen. Škoda jen, že jsme nezvládli finále.
