V pondělí Jaškin zaznamenal v Kontinentální lize třetí hattrick sezony, jímž pomohl svému Dynamu Moskva k jasné výhře 6:0 v derby nad Spartakem. Stačilo mu na něj 23 a půl minuty.
V 39 zápasech tohoto ročníku tedy nastřílel už 28 gólů a je suverénně v čele tabulky nejlepších kanonýrů soutěže - druhý v pořadí ztrácí osm tref.
Sedmadvacetiletý muž stále a znovu potvrzuje, že je zaslouženě druhým nejlépe placeným hokejistou ligy, což v překladu znamená, že si i s bonusy může vydělat 33 milionů korun.
„Vypracoval se neskutečně. A to slovo vypracoval myslím doslova, protože moc dobře vím, že je to hrozně poctivej kluk, který odjakživa dře,“ říká Vladimír Růžička.
Právě on byl prvním trenérem, který dal Jaškinovi šanci ve velkém hokeji.
Psal se rok 2010, když si ho poprvé vytáhl do áčka Slavie, za kterou nakonec v sezoně nastoupil k 33 zápasům. A pravdou je, že ačkoli byl považován za velký talent, tak na ledě rozhodně nepůsobil jako rozený střelec a úchvatný bruslař.
Popravdě byl spíš těžkopádný, hůř bruslil a jestli se má použít nějaká jednoslovná charakteristika, tak ho šlo označit snad jedině za bojovníka. „To máte naprostou pravdu,“ souhlasí Růžička.
Říznost a tvrdost, ke které Jaškina předurčovala hřmotná postava, z něj nakonec šutéra udělala.
„Jsou hráči techničtí, kteří moc gólů nedávají. A pak jsou hokejisté důrazní, kteří chodí do soubojů, řežou to u mantinelů a nebojí se jít před bránu. Dima přesně takový je. Vemte si Michala Supa. To byl vždycky defenzivní hráč a nakonec sázel góly a jednou vyhrál nejlepšího střelce extraligy. Nikdo by to do něj neřekl, a on to dokázal. Je to podobný případ.“
U Jaškina skutečně až do loňska nic nenasvědčovalo tomu, že v něm dřímá gólový potenciál. Po odchodu ze Slavie do zámoří se sice dokázal prosadit do NHL, ale v žádném klubu nedokázal za sedm let přesvědčit trenéry, že si zaslouží víc než paběrkovat na hraně sestavy.
Za celé ty roky, během nichž naskočil do 303 utkání, dal v NHL pouhých 27 branek. Stačila jediná sezona v Dynamu, aby tohle číslo překonal - Jaškin trefil v minulém ročníku 31 gólů.
Teď má našlápnuto, aby tuto hranici pokořil, ba co víc: může se stát nejlepším Čechem v KHL v počtu nastřílených branek za sezonu. Rekord drží Jan Marek s Pavlem Brendlem, kteří skórovali 35x. Pokud udrží současné tempo, hravě je předstihne, útočit může až na čtyřicítku.
„Trošku mě překvapuje a zaráží, že v Jaškinovi neviděli střelecký potenciál v NHL. Podle mě na ni jednoznačně má.“
Vladimír Růžička
„Trošku mě překvapuje a zaráží, že to v něm neviděli v NHL, protože na ni jednoznačně má i díky tomu důrazu,“ je přesvědčený Růžička.
To se možná už brzy ukáže, jelikož Jaškinovy výkony pochopitelně neunikají zámořským skautům. A samotný Jaškin se nijak netají přáním se do největší ligy vrátit. Ve smlouvě s Dynamem ostatně tuto klauzuli má.
Jaškin oslňuje Rusko. Čekal jsem na NHL, ale vybral jsem správně, říká |
Už v příští sezoně se tedy může ukázat, zda v St. Louis nebo ve Washingtonu byli zaslepení, že v něm neviděli naději. Mimochodem ve Washingtonu o něm bude jistě referovat i Alexandr Ovečkin, jenž momentálně Jaškinovy výkony bedlivě sleduje, protože Dynamo je jeho mateřský klub, do nějž se chce na konci kariéry vrátit.
Jistě, NHL je kvalitou a způsobem hry úplně jinde než Rusko, přesto je pravděpodobné, že teď budou na Jaškina koukat trochu jinak. A třeba dostane větší prostor a především důvěru trenéra.
„Tu hráč pozná a když ji cítí, víc si troufne. Dima ji v Rusku dostal a vytěžil z ní góly. To je také důležité, protože bez nich prostor na ledě jednoduše nedostanete. Tak to je,“ ví Růžička.
