Nejdříve o něj nebyl zájem. Pak získal angažmá v Rize a v další povedené sezoně v týmu Balašicha si výbornými výkony v KHL řekl o nominaci na mistrovství světa. I když kvůli zranění odehrál jen dva zápasy a sám si velké zásluhy nepřičítá, je také letošním světovým šampionem.
"Medaili mi přivezli," pousmál se. Léčí se po zdravotních problémech. Už odcestoval za svým týmem Dynamo Moskva do Ruska. A bude se chystat na další ročník KHL.
Můžete upřesnit, jak to bylo s vaším ročním angažmá v Mountfieldu? Říká se také, že se vás klub chtěl zbavit.
Ne, tak to nebylo. Před sezonou, když jsem se sem vrátil, jsme se s klubem dohodli, že tu odehraju jeden rok. Bylo to za to, že mě tu nechávali trénovat. Měl jsem spoustu nabídek, ale dal jsem tady slovo, slíbil jsem to. To, že mi tu sezona nevyšla, je jiná věc. Je to sport a už se s tím nedá nic dělat.
Myslíte si, že vám sezona doma nevyšla?
Myslím si, že jsem hrál hrozně. Byli jsme sice třetí, ale hokej není o jednom hráči.
Proč myslíte, že vám sezona v Mountfieldu nevyšla?
Říká se, že když se někdo vrací z Ameriky, že je ten první rok náročnější.
Člověk si musí zvyknout na jiný hokej, na jiná kluziště. Asi jsem to psychicky nezvládl. Myslel jsem si, že budu opora a že to půjde hned od začátku. Ale tak to vůbec nebylo.
Takže jste spíš trpěl.
Od začátku jsem se s tím musel rvát.Moc mi to nešlo. A jak čas běžel, jde všechno stále rychleji. Začnete chodit méně na led, hrajete méně přesilovky. Jsem typ hráče, který, když má hrát dobře, musí být co nejvíce na ledě. Pak už jsem se z toho nedostal.
Co následuje?
Začnete myslet na další sezonu. Abyste zase hrál dobře.
Kam jste mohl jít hrát, když jste se rozhodl pro sezonu doma?
Nejlepší nabídku mi agent Vláďa Vůjtek předložil od Davosu. Bylo to za super podmínek. O Rusku jsme se tehdy nebavili. Byly tam i týmy ze Švédska. Ale řekl jsem, že zůstanu doma, a udělal jsem to tak.
Po té nepovedené sezoně, jak říkáte, jste hledal klub v zahraničí?
Byl jsem v opačné situaci. Zájem o mě moc nebyl. Nakonec jsem měl štěstí a našel jsem si tým. Odešel jsem do Rigy. Dařilo se mi tam. Byl to nováček a dostali jsme se do play-off. To byl úspěch. A další rok jsem byl vMVD Balašicha a skončili jsme druzí.
Takže jste se z herních problémů docela rychle dostal.
Tady to angažmá v Českých Budějovicích mi pomohlo v tom, že jsem si ověřil, jak se s tímmám poprat, když se nedaří.
Vy jste v obou klubech KHL hrával v první pětce.
Dá se říct, že jo. Hrál jsem všechno. Únava přijde, ale pro psychiku je to určitě lepší. Je větší pohoda a sebedůvěra. Ta je důležitá. Jakmile si sportovec nevěří, ztrácí. Je to více jak padesát procent výkonu.
To play-off vám opravdu s Balašichou vyšlo.
V životě jsem se tak daleko v play-off nedostal. To člověka úplně vyhecuje.
Hráli jste finále a sahali jste po titulu. Nakonec se to nepovedlo.
Hráli jsme s Kazaní na sedm zápasů a ten poslední byl doma. Bylo to kruté už proto, že jsme na zápasy předtím vedli tři dva. Poslední a rozhodující jsme doma prohráli nula dva.
To byl stadion určitě vyprodaný, natěšený.
Byla to škoda. Ale my jsme v play-off uspěli díky tomu, že jsme vyhrávali venku. První dvě kola jsme vyhrávali všechno. Pak jsme v semifinále s Jaroslavlí prohrávali tři dva na zápasy. Ale otočili jsme to a postoupili jsme.
To byla těžká série. A ve finále znovu na sedm zápasů to asi bylo podobné.
Doma jsme oba úvodní zápasy prohráli. Pak jsme dvakrát vyhráli v Kazani a doma jsme ji porazili. Měli jsme dva mečboly.
Teď budete hrát v Dynamu Moskva.
Když jsem šel do Balašichy, tak jsem podepsal smlouvu na dva roky. Teď se oba kluby sloučily, takže jsem přešel do Dynama Moskva. Balašicha zanikla.
Jak vůbec sloučení dopadlo?
Z Dynama tam zůstalo pár hráčů. Ostatním neobnovili smlouvy, nebo je vytrejdovali.
Dynamu sezona nevyšla, tak to hráči odnesli?
Tak nějak to bude. Vypadlo v prvním kole play-off a to bylo pro Rusy zklamání. Základ týmu, co teď zůstal vDynamu, to jsme všichni včetně trenérů z Balašichy. I prezident amanažer jsou od nás.
Co vaše ruština?
Ještě to chce trénink, ale je to lepší. Když jsem tam přišel, neuměl jsem rusky skoro nic.
Jen letos skončila těžká sezona v KHL, tak jste dostal pozvánku do národního týmu.
Taky jsem tehdy byl marod. Musel jsem se vyléčit a pak jsem jel na nároďák.
Ve druhém zápase s Nory jste se na mistrovství světa v Německu zranil. Už jste zdráv?
Odneslo to rameno a ještě se léčím. Když teď nemám velkou zátěž, tak to jde. V posilovně jsem omezený, nemůžu zvedat těžké váhy. To ještě bude nějakou dobu trvat. Na ledě jsem to cítil, než jsem onemocněl. Uvidím. Když dostanu ránu a rameno nevydrží, budu muset na operaci. Ale doufám, že bude držet.
Nezapomněli na vás v národním týmu, když jste odjel z Německa předčasně?
Nezapomněli. Tehdy jsem hned věděl, že je to špatné. Zkoušel jsem hrát, ale nešlo to a na ledě bych nebyl nic platný. Takže jsem odjel za specialisty, aby se mi na rameno podívali. Pak jsem musel do Ruska na to samé. Nezapomněli na mě určitě. I když jsem odehrál jen dva nedůležité zápasy. Ale kdyby mě tam vyzdvihovali, tak bych se asi cítil dost blbě.
Na úspěchu jste se podílel a start v utkání se považuje za účast.
Medaili jsem dostal, tu mi spoluhráči dovezli. Všechno bylo v pořádku. I když, dívat se na televizi, to mě tehdy mrzelo.
Ještě nejste tak starý, abyste nevyhrál nějaké další mistrovství.
Tohle se těžko předpovídá.
Jakou jste měl letos přípravu?
Mizernou. Jsem zvyklý trénovat dva tři měsíce. Byl jsem i na operaci s loktem. Tam jsem měl vodu a vyčistili mi ho. Trénoval jsem asi tři týdny. Pak jsem jel s Dynamem na soustředění do Běloruska a tam jsem dostal dvakrát angínu. První hned druhý den. Uzdravil jsem se, ale za tři dny mě to položilo znovu.
Nebude vám příprava chybět?
Určitě mi chybět bude. Alemusí se to dotrénovat. Věřím, že trenéři budou trpěliví. Jsem tam od toho, abych hrál. Budu se snažit dostat se do formy co nejdříve.
Už vám v Dynamu řekli, jaký bude cíl v příští sezoně?
To ani nemuseli říkat. To vím dávno. Je to typický pro Rusy. Jakmile vidí trochu úspěch, chtějí ho znovu. A teď, jak jsme v Dynamu, jsme v klubu s větší tradicí i zázemím. Takže to bude zajímavé.
V čem?
Trenéři mají pochopení. Některý řekne play-off, protože tomu rozumí. Ale lidé z vedení, co nehráli hokej, řeknou šampioni. Celé to musíte vyhrát. Do každé sezony jdete s tím, abyste udělali co nejlepší výsledek. Ale vytvářet na tým velký tlak, to není také dobře.
Je v Rusku něco, co vám vadí?
Už jsem si zvykl. Na všechno. Jen ty zácpy na silnicích v Moskvě se mi vůbec nelíbily.
I na bázu?
Máme trenéra Lotyše Olexe Znaroxe, který trénuje i nároďák Lotyšska. Je to modernější trenér. Bázu máme jen po ranním tréninku před zápasem. Takže se tam jdeme vyspat.
Vy jste jako Balašicha měli s Dynamem stejnou bázu?
Ne, ne. Ténujeme jinde a bázu máme jinde. Je to v Novogorsku, kde je velký olympijský komplex. Zápasy budeme hrát v Lužnikách.
Balašichu zrušili?
Vůbec nic tam nebude. Možná nějaký záložní tým, ale to nevím. Je tam sice krásný nový zimák. Nalákali jsme tam i nějaké fanoušky, byla by to škoda.
Zprostředkoval jste účast žáků Dynama Moskva na Memoriálu Miroslava Dvořáka.
Pan Pražák mě oslovil, jestli by Dynamo nemělo zájem přijet. Dostal jsem k tomu i podklady. Šel jsem za technickým ředitelem Dynama Moskva, který se stará o mládež i o školy. Dal jsem mu tu nabídku a oni mi druhý den řekli, že rádi přijedou.
