Smutný start nového ročníku KHL ho zasáhl nečekaně a přímo. Hokejisté Jaroslavle totiž 7. září cestovali k prvnímu utkání sezony právě do Minsku, kde český trenér brankářů Petr Jaroš už druhým rokem působí. Jenže kvůli tragické nehodě do hlavního města Běloruska už nikdy nedoletí...
"Nechcete mě znovu rozbrečet, že ne?" zkoušel jihlavský rodák hned na začátku odklonit směr chystaných otázek.
Nakonec se ale na dané téma přeci jen rozpovídal: "Ten den jsme jeli se ženou, Markem Sýkorou (hlavní trenér Dinama Minsk) a jeho manželkou na výlet do jednoho místního skanzenu. Po cestě mi najednou zazvonil telefon a na druhé straně se ozval majitel bytu, ve kterém žiju. Ptal se mě, jestli vím, co se stalo. Že prý spadlo letadlo s týmem Jaroslavle."
Jak jste zareagoval?
Myslel jsem si, že špatně slyším, tak jsem se zeptal: Cože se stalo? A ani ve chvíli, kdy mi to celé zopakoval, jsem nevěřil. Byl jsem si jistý, že nerozumím dobře. Tak jsem ho přerušil a řekl mu, ať to poví Markovi, který umí rusky mnohem lépe než já. Bohužel to ale byla pravda.
A místo zápasu se pak za dva dny na stadionu konala už jen rozlučka...
Přesně tak. A musím říct, že to byla opravdu síla. Nikdy jsem ještě neviděl tolik lidí na jednom místě brečet. Strašný! Kluci se mezi sebou znali... Navíc jen deset dnů předtím jsme s Jaroslavlí hráli na turnaji v Litvě a po zápase se pak bavili s českýma klukama o nadcházející sezoně.
Objevily se u vás po takovém zážitku myšlenky na návrat domů?
Samozřejmě. Najednou jsem měl pocit, že musím pryč, že mi to za to nestojí. Ale byly to jen prvotní emoce. Když se trochu uklidníte, tak si uvědomíte, že létání je pořád nejbezpečnější způsob přepravy.
Takže strach po pár dnech zmizel?
Kdepak, obavy jsme měli všichni. A pořád máme. Proto za námi taky přišli z vedení společnosti, se kterou lítáme. Ředitel nám vysvětloval, jaké máme letadlo, jak zkušení jsou naši piloti a letušky, že je všechno v pořádku. Jenže lidský faktor může selhat kdykoliv, člověk nikdy neví.
Říkáte, že obavy máte pořád. Co se vám tedy od té doby honí hlavou, když nastupujete do letadla?
Když jsme po té události letěli poprvé, psal jsem manželce, že se cítím strašně, že vůbec nevím, jestli mám nastoupit. A teď při dalších letech na sebe vždycky s Markem koukáme a často se nám zdá, že jedeme po dráze nějak moc dlouho, že to pilot nemá šanci včas zvednout. Prostě blbé pocity už tam budou asi pořád.
Bitkaři z Čechova? "S takovými lidmi se nemáte o čem bavit"
Tak raději pojďme k něčemu příjemnějšímu - Dinamu se výsledkově vstup do sezony povedl...
Jo, zatím dobrý. V naší divizi jsme první, takový start nikdo nečekal. My to ale nějak moc neprožíváme, víme, že stačí málo a všechno se může otočit. KHL je strašně nevyzpytatelná soutěž. Třeba Dynamo Moskva loni mělo šňůru nějakých dvanácti výher, a potom hned následovalo jedenáct porážek.
Na starosti máte v mužstvu gólmany, i v tomhle směru zatím panuje spokojenost?
Ano, jsem rád, že to takhle funguje. Vedení mi dalo volnou ruku, měl jsem si vybrat brankáře. Řekli mi, že je to čistě na mně. A pokud se bude dařit, jsou připraveni to také patřičně ohodnotit. Ovšem pokud to nepůjde, vyhodí mě. Zatím je to dobrý, ale znovu opakuji - nerad bych něco zakřiknul.
Jedním z gólmanů, které jste si vybral, je Kanaďan Kevin Lalande. Jaká je s ním spolupráce?
Parádní! Je to mladý čtyřiadvacetiletý kluk, který loni chytal v Čechovu. Už tehdy jsem ho sledoval a moc se mi líbil. S ním je to jednoduché, pracuje na sobě, chce se zlepšovat. Aktuálně se ve statistikách pohybuje někde kolem třetího místa v celé soutěži.
Podobně pochvalně jste mluvil loni také o Kovalovi. Mrzí vás hodně, že nakonec z Minsku odešel do Mytišči?
Myslím, že je to pro nás škoda. Nějak se s vedením klubu nedohodl na smlouvě a stal se volným hráčem. Letos po něm sáhl Nižnij Novgorod. Pořád jsme ale kamarádi. A když se vidíme, tak mě ujišťuje, že dál čerpá z toho, co jsme trénovali spolu. Vlastně se teď s Kevinem dělí o druhé až třetí místo.
Zmínil jste, že Lalande přišel z Čechova. To je tým, který je v KHL považován za jakousi černou ovci rodiny. Jsou zápasy s ním opravdu tak hrozné?
Filozofie toho týmu nemá s hokejem nic společného. Tam dorazíte a hned si všimnete nápisu za střídačkou hostů: Když k nám přijedete s mečem, my vás s ním probodneme! Jejich hráči prý mají zvláštní prémie za každý boxerský souboj na ledě. My jsme s nimi doma letos vyhráli gólem čtyřicet vteřin před koncem a oni nás za to napadli. Konkrétně Zbyňka Irgla.
Je na tom mužstvu vůbec něco pozitivního?
... Já ani nevím. Loni aspoň ten gólman, ale letos snad ani ne. To, co předvedl před reprezentační přestávkou jejich kouč, kdy mlátil diváky hokejkou ze střídačky, je šílený. S takovými lidmi se nemáte o čem bavit.
Jak se připravuje tým na souboj s takovým soupeřem?
Normálně, bavíme se o tom, že my si prostě budeme hrát svůj hokej a že se nesmíme nechat vyprovokovat. A to se nám povedlo.
Letos hraje KHL premiérově také slovenský Poprad. Máte pocit, že do soutěže opravdu patří?
Já beru jeho účinkování rozhodně pozitivně. Myslím, že tam odvedli skvělou práci. V podstatě z ničeho vybudovali mančaft, který se prezentuje velmi dobře. Někdo tvrdí, že mají málo bodů, ale my jsme se o tom bavili s Markem Sýkorou a jsme přesvědčeni, že hrají nad očekávání.
Když už jsme u očekávání - je pro vás letošní ročník snadnější právě z důvodu, že už víte, co od života v Bělorusku čekat? Nebo vás občas přece jen ještě něco překvapí?
Rozhodně je to jednodušší. Zvykl jsem si na tamní život, vím, co a jak funguje v soutěži. Ale je taky pravda, že se najdou i dny, kdy si řeknu: Aha, zas jedna novinka
Plánujete zůstat v Minsku v případě zájmu ze strany klubu ještě další sezonu?
Ne, po téhle sezoně chci skončit. A rád bych se rozloučil co nejlepšími výsledky.
Už máte jasno, jakým směrem se pak vrhnete? Vrátíte se do Česka, nebo si vyberete jinou evropskou soutěž?
Já spíš přemýšlím, že bych si vzal třeba rok volno. Ale na to je ještě brzy. Teď se soustředím na tuhle sezonu.
Vážně si dovedete představit, že byste na celý rok hodil hokej za hlavu?
Ale jo, proč ne? Měl bych čas věnovat se práci kolem domu a na různé další věci. Po trenérské stránce potřebuju nastudovat pár novinek, všechno si setřídit a pořádně se připravit na další působení. Ať už to bude kdekoliv.
Třeba v Jihlavě, odkud jste do KHL odešel?
Nemyslím si, že by měla Jihlava zájem. Poprvé jsme naši smlouvu na rok přerušili, ale když pak přišla v létě další nabídka zůstat v Minsku, tak už ji vedení Dukly zrušilo.
A pořád ještě výsledky Jihlavy sledujete?
Určitě, stejně jako celý český hokej. Času sice moc není, ale občas kouknu, jak který zápas dopadl. Vím, že se teď Dukle daří.
