Jak jste se ocitl v Linci, kdo vás kontaktoval?
Oslovil mě manažer Lince, jednoduše mi zavolal. Už to bylo před podpisem smlouvy v Liberci, byl jsem dohodnutý, že v pondělí tam podepíšu smlouvu. Asi dva dny předtím mi zavolali z Lince, dojel jsem tam a vlastně jsme se dohodli. V pondělí jsem smlouvu podepsal, ale v Linci. V Liberci jsem to na poslední chvíli odřekl.
V Rakousku už jste působil. Můžete srovnat tehdejší a současnou úroveň tamního hokeje?
Myslím si, že to mohu srovnat. V minulosti, když jsem tam byl, byla úroveň o něco vyšší, bylo tam tehdy o hodně více peněz a v Grazu byla snaha udělat Dream Team. V minulosti bylo v klubech povoleno více cizinců, se mnou tam byl Karel Soudek, hráči z NHL. Pak ale peníze trochu ubyly a teď je tam více klubů. Ale celkově lze říci, že úroveň je o něco nižší. O kolik, to si říci netroufám, jen vím, že nižší je určitě.
Jaká je vůbec disciplína rakouských hráčů?
Hodně jsem o tom hovořil při našem přátelském utkání s Budějovicemi s místními činovníky. Myslím si, že Rakušané a Němci jsou v přístupu k hokeji přece jen dál. Tam jsou i teď hráči relativně dobře zaplacení, ale kluby vyžadují každý den jednoznačně tvrdou práci a netolerují jakékoliv výpadky. Může se prohrát, ale nesmí být vidět, že hráči na ledě neodevzdali všechno. Za příklad bych řekl, že my jsme v úvodu rakouské ligy šestkrát za sebou vyhráli, hráli jsme výborně, ale pak jsme prohráli v Lustenau a hned jsme měli sezení, kde nás tak zpracovali, že jsem si myslel, že jsme do té doby vůbec nic neudělali. Znovu jsem si tehdy oživil, že je to jako ve firmě. Když nepřijdete do práce aneděláte, nedostanete peníze. Tady sem tam přežívá, že někteří hráči to berou tak, že kdyžse mi nechce, tak se mi nechce. Tam ne. Jsi v práci, pracuj, když se ti nechce, tak se sbal a jdi. Na tom bychom se mohli učit, i když takhle vysvětlené je to hodně zjednodušené.
Platí to o všech hokejových klubech v nejvyšší rakouské soutěži?
Samozřejmě to nemohu říci. Ale myslím si, že rozdíl v zarputilosti je vidět. Na hráčích z Rakouska nebo Německa je vidět, že i na tréninku pracují zarputile, snaží se a chtějí vědět, co je nejlepší. Možná to úplně u všech klubů neplatí, ale u většiny asi ano.
Jsou to vyložení profesionálové?
U nás v klubu máme všechny hráče profesionály. Akorát jeden chodí pracovat na radnici, ale tomu je 36 let. Nebo jsou v mužstvu dva studenti, kteří mají své povinnosti.
Na kolik si hokejista v Rakousku přijde?
Nevím to samozřejmě u všech klubů, ale v těch špičkových je to také diferencované. Nejlepší hráči momentálně nejdou přes milion šilinků ročně (poznámka: Asi 2,4 milionu korun). Je pár hráčů, kteří mají 800 tisíc (1,92), další mají 600 tisíc (1,44), 400 (0,96), 300 . (0,72 milionu korun). Ale řekl bych, že je jich dost málo někde u hranice 800 až 900 tisíc šilinků ročně. Mluvíme o ročním platu, ale ten je vlastně jen platem na osm měsíců. Hráči dostávají peníze v čistém. Kluby za ně platí všechny odvody, mají k tomu služební auta, zaplacené byty. Ty zbylé čtyři měsíce jsou vedeni na finančních úřadech a dostávají relativně dobré peníze od státu.
V Německu je celá řada cizinců. Kolik je jich v rakouských klubech?
V každém klubu jsou povolení čtyři cizinci. Kromě prvních dvou klubů z minulé sezony, ty mohou mít jen tři. Jaká je jejich úroveň? Myslím si, že nejsou špatní. U nás máme Kuchyňu, Nešťáka, Švéda Bergqvista, který hrál NHL, ale pak měl nádor na mozku a vylízal se z toho. A pak je u nás Alechin z Dynama Moskva. Je to taková hokejová úroveň, že by cizinci mohli hrát i naši extraligu.
A co tedy Češi?
Nemohu mluvit za jiné kluby, ale pokud to mohu říci za nás, tak je to následující: Linec a Horní Rakousy, to je atmosféra protitemelínská, absolutně protičeská. Fotbal, LASK Linec. Trenér Cipro tam vydržel dva měsíce a vyhnali ho. Nás hokejisty mohl zachránit jen totální úspěch, což se povedlo. Momentálně je stále vyprodaná hala. Je vyprodané i finále play off, i když jsme se tam ještě nedostali. Je tam fans klub, kde si udělali velikánskou českou vlajku. Nechali si nás tři Čechy tam podepsat a řvou neustále Stanislav Barda, Pavel Nešťák. A chodí i v této atmosféře po Grazu a nesou tuhle českou vlajku. Beru to za velikou poklonu pro náš hokej a pro naši práci. Cením si toho. A dobrou práci odvádí i Marek Novotný v Grazu, brankář, který pochází z Tábora a byl v Třinci. Už také podepsal smlouvu na další rok. V Innsbruku je dobrý obránce Hála a byl tam i trenér Berek, ale nepřežil sezonu, stejně jako nepřežil sezonu kouč Sviták v Kapfenbergu.
Řekl jste, že trenér Cipro doplatil v LASK Linec na protitemelínskou atmosféru?
Jednoznačně. Ani se tím netajil. Bylo znát, že atmosféra není dobrá, sám jsem to pociťoval na každém rohu. Situace byla šíleně napjatá, byl to šílený tlak. Média, třeba Kronen Zeitung a další pravicovější tisk, vytvářely tlak. I o mně se jeden člověk vyjádřil, že nemá rád Čechy a že mě zničí tak či tak. Ale hráli jsme tak dobře, že pak chodil do kabiny a říkal mi, že hrajeme skvěle. Některé naše zápasy vypadaly tak dobře, že mu nic jiného nezbylo. Stává se, že diváci zůstanou po utkání v hledišti a je pořád plná hala. A hráči chodí znovu ze šatny, dělají na ledě skopičiny a diváci je oslavují. A stalo se nám, že jsme vyhráli jedenáctkrát za sebou. Mohli jsme znovu vyhrát, ale prohráli jsme doma se Zell am See. Přesto diváci naše hráče 20 minut oslavovali a klub se mnou po utkání podepsal novou smlouvu na příští rok.
Vyhráli jste základní část rakouské ligy, to se asi nečekalo.
V play off na čtyři vítězství máme stále zaručenou výhodu posledního zápasu doma. A k tomu jsme se jako vítěz základní části dostali do nové evropské soutěže. Navíc má rakouská liga letos jednu novinku. V základní části se odehrála dvě kola a body se snížily na polovinu. Pak se hrála druhá polovina. Udělalo se to proto, aby byla soutěž i ve druhé polovině základní části atraktivnější. Znovu bylo o co hrát.
Jak se díváte na play off?
To teprve bude zkouška. V téhle profesi je to cik cak a jste zase úplně jinde, v kanále. Ale úspěch už nějaký byl a doteď jsme nějakou práci s mužstvem odvedli, to už nám nikdo nevezme.
Namíchl vás v sezoně nějaký hráč tak, že by vám zkazil náladu?
Nedávno mi silně pokazil náladu Eichberger, člen širší rakouské reprezentace. Přišel, měl ruku v sádře a řekl mi: "Trenére, šel jsem v noci, zakopl jsem, upadl jsem a proletěl jsem skleněnýma dveřma. Přeřízl jsem si dvě šlachy a nervy na ruce." A celé play off je pryč. To mě namíchlo hodně. Až časem se ukáže, jak to doopravdy bylo, člověk nepropadne dveřmi jen tak. Nebo mě namíchl Bergqvist, protože se v Zell am See evidentně špatně rozcvičil a natáhl si přitahovač. Pět týdnů jsme hráli bez něj a museli jsme ho pro play off nahradit. Ale jinak nebylo moc důvodů, spíš se všechno neslo v duchu úspěchů. Krizové situace nebyly. Jinak o play off jsme mluvili už předem, aby se na to hráči připravili, aby se o sebe starali, aby bylo jasné, že jsou profesionálové a nemohou jít třeba lyžovat.
Co byste z rakouského hokeje převzal do českého?
Zcela určitě bych každému přál, aby viděl, jak dokážou z utkání udělat show. Jakou vytvoří atmosféru a jak umí zatraktivnit hokej. Prostředí je jiné. Prskavky, diváci řvou před utkáním, při utkání i po něm. Tisk, média, všechno kolem směřuje k tomu, aby se hokej dobře prodal. Když se to nedělá, je hokej neprodejný, vyrábí se něco, co se nedá prodat. Náš hokej není k prodeji, protože je studený. Dejte nám sponzoři peníze a o nic se nestarejte. Lidi je ale třeba přilákat. Na to jsou v klubu placení lidé, aby byla hala co nejvíce nabitá, aby tam diváci kvůli něčemu chodili. Když nejdou na hokej, musím se pokusit je přilákat na něco jiného. Ale není to tak jednoduché, jak to vyznívá. A také je součástí mentální trénink, mentální příprava, pozitivní myšlení, nemůžete myslet negativně. Všechno jen pozitivně. Raději přehnaný optimismus než trošku pesimismu. Je to všude. I když jste realista, stejně je to špatně.
Máte úspěchy, ale všechno se může změnit?
Tahle práce je ošidná a nebezpečná. Říkám, že díky přízni shora jsem tam, kde jsem, ale hodně rychle můžu být zase někde jinde. Tak to také beru.
Co by vám vedení klubu dalo za rakouský titul?
Nevím, o tom jsem nepřemýšlel. Samozřejmě se musí o penězích přemýšlet, ale teď tak neuvažuji. Mám nějaké body ve smlouvě. Titul bych rád získal, ale bude to hodně těžké.Stačí dvě zranění klíčových hráčů a všechno je pryč. Play off je nová soutěž, nebezpečná, ošidná.
V čem je síla vašeho celku?
Dokázali jsme zařadit všechno, co jsme chtěli, aby se projev mužstva změnil. Umíme dobře venku pracovat v defenzivě, máme solidní kombinaci. Máme vyváženou obranu i útok a máme dobrého gólmana. Ve vyrovnanosti je naše síla. I Kanaďan Nasheim přijde a zeptá se, co a jak. Systém, který chceme hrát, akceptují, dodržují ho. Máme odlišný projev, nehrajeme kanadský systém s nastřelenými puky.
Vsadil jste na český hokej?
Nejdříve jsem musel zjistit, na co mužstvo má, jaké jsou to typy hráčů. Zda mají kombinační schopnosti. Vsadili jsme na to a doteďka se nám to dařilo. Když viděl náš prezident hokej Čechů na olympiádě, přišel a říkal, že to je i styl našeho mužstva. I fandové nám říkají, že hrajeme hezký hokej, že se jim líbí. Je vidět česká škola.
