Rusové se v hledišti chovají fanaticky. Nepříčetně nadávají i vděčně chválí. Zároveň dodržují určitá pravidla. Nikdy si třeba nedovolí cokoliv mrštit na led. „Neberu tu premiéru tak srdečně jako v Čechách, kde jsem se narodil,“ říká Jágr.
Přesto to pro něj není tuctový duel. Jistě bude vyprodáno na partii, jež začíná v 18.30 místního času čili ve 13.30 středoevropského.
Pět a půl tisíce diváků spatří na vlastní oči „anděla spásy“.
S královsky placeným Jágrem mají přijít lepší zítřky. Omsk sice pyšně třímá mistrovský titul z jara 2004, nicméně momentálně se krčí až na dvanáctém místě tabulky. A čtvrtý Čerepovec s utěsněnou obranou není přívětivým soupeřem, byť mu chybí Dušan Salfický, zraněná brankářská jednička.
„Před zápasem ve Voskresensku jsem čtrnáct dní nehrál, teprve se do toho dostávám,“ tvrdí Jágr.
Na nedělním tréninku si s parťáky v přesilovkové formaci aranžoval kombinaci úplně podle svého. Ukazoval všem, kam se mají postavit. Kouč Bělousov pouze přihlížel.
Aby mohl na ledě dominovat, potřebuje při nasazování do boje určitá privilegia. V Rusku však razí rovnostářský přístup. „Na přesilovky chodí první, druhá nebo třetí lajna podle toho, která je právě na řadě. To se musí změnit,“ řekl Jágr.
Ve Voskresensku jej překvapila síla, kázeň i bruslařská dovednost protivníků. Dost nadává na sekání, hákování a držení, jež sudí v pátek blahosklonně pouštěl: „Kdyby takhle pískali v české extralize, tak je snad někdo z hráčů zabije.“
Jenže na sibiřskou misi se Jágr vydal dobrovolně, má mu vynést přes 45 milionů korun, a tak mu nezbývá než překonávat mrzutosti.
 Jaromír Jágr (vlevo) a jeho spoluhráč z Omsku Jaroslav Bednář. |
