Anthony Luciani ve znojemských barvách

Anthony Luciani ve znojemských barvách | foto: Kamila Chmel

Z malého egoisty je velký lídr. Ve Znojmě exceluje střelec ze Síně slávy

  • 0
Trenér znojemských hokejistů Miroslav Fryčer registroval jméno kanadského útočníka Anthonyho Lucianiho už několik roků. „Jak sleduji hokej celkově, tak když vidím hráče původem z Toronta, navíc s italskými kořeny, tak zpozorním,“ vysvětlil Fryčer, který kdysi v NHL právě za Toronto hrál a k tamní italské komunitě měl blízko.

Od minulé sezony znají Lucianiho i fanoušci znojemských Orlů, protože právě tento 29letý rodák z kanadského Maplu (předměstí Toronta) se tam tehdy stal druhým nejlepším střelcem týmu v mezinárodní EBEL.

V sezoně letošní už Luciani vede produktivitu celé soutěže. Za 35 zápasů nastřádal 50 bodů, což mu dává osmibodový náskok před Johnem Hughesem ze Salcburku.

„Miluju góly. Proto hraju hokej,“ neskrývá houževnatý drobek s klasicky italským „nevinným“ pohledem, mimikou a gesty.

Však má také z domova pravou jižanskou školu. „Máma je původem Italka, doma se mluvilo italsky. Když je čas tam zaletět, rád se tam podívám,“ usmívá se.

I tyto kořeny ho „přihrály“ do Znojma. Maple leží ve stejné oblasti jako Vaughan, patřící do širší torontské aglomerace. „Ve Vaughanu žil kouč Fryčer. Věděl jsem to, ale neznali jsme se osobně,“ vyloví z paměti Luciani.

Důležité pro jeho současnou epizodu v EBEL je, že o něm věděl Fryčer. Když před minulou sezonou hledal střelce, sehnal si číslo na Lucianiho.

Gól dal i Lassilovi ve slovenské extralize

Protože doma se fandilo tamním Maple Leafs, bylo brzo zřejmé, že z Lucianiho bude taky hokejista. Co na tom, že místo Maple Leafs si jeho srdce získal tým San Jose Sharks.

„Thornton, Marleau, Cheechoo nebo Pavelski, to byli moji hrdinové. A navíc je v San Jose větší teplo než v Torontu,“ vyloží Luciani po svém. Draftován do NHL nebyl, nejvýš to v zámoří dotáhl do AHL, většinu času hrál jiné nižší soutěže. Z posledních pěti sezon strávil čtyři v Evropě a zdá se, že se zde našel.

„Jako mladý jsem měl nevýhodu, že jsem moc nevyrostl. Teď už je mi to jedno. Rychlost a síla, na tom záleží,“ vypráví 173 cm vysoký hráč.

Když se svou helmou, bohatýrsky posunutou z čela nahoru, vjede do útočného pásma, soupeřovi obránci aby vyhlásili poplach. Platilo to už dřív, kdy se Luciani profiloval jako vyložený střelec; zakončoval jako chrt odevšad, odkud to šlo.

Pamatuje si na to třeba i současný znojemský brankář Teemu Lassila, kterého Luciani v sezoně 2017/18 dvakrát překonal v duelu „své“ Nitry proti „jeho“ Banské Bystrici ve slovenské extralize.

„Včetně vítězného gólu v prodloužení. Však jsem to Lassimu taky ve Znojmě dost rychle připomněl, když k nám přišel,“ kření se Luciani.

Letos ale ke střelbě výrazně přidal na kolektivní hře a sezonu má rozjetou na rekordní počet asistencí, což ho také posunulo do čela statistik. „Snad to nezakřiknu. Mužstvo z jeho výkonů profituje a on profituje ze hry mužstva,“ sleduje Fryčer.

Neobvyklé je už to, že Luciani ve Znojmě coby zahraniční hráč zůstal na druhou sezonu v řadě. Zvlášť to zaujme u hokejisty, který od roku 2015 prošel šesti různými mužstvy v šesti zemích včetně Itálie.

„V létě u nás dostal na dres áčko pro asistenta kapitána, změnil svůj přístup a je to úplně jiný hráč než loni,“ míní Fryčer. „Šla o něm pověst egoisty, problémového hráče. Takové typy mám rád. Než kluka, kterého někam postavíte a za 14 dní ho tam najdete, si raději vezmu takového, za kterým sice nějaká pověst jde, ale umí to hrát,“ vysvětluje.

Se svým střeleckým uměním se Luciani dostal dokonce až do slavné Síně slávy, i když tam byla jeho cesta poměrně kuriózní. V září roku 2008 hrál coby 18letý bažant svůj teprve druhý zápas v OHL za tým Erie Otters a ve třetí třetině utkání proti Plymouth Whalers dostal šanci jet trestné střílení, které proměnil. Za pár minut přišel další faul a debutující útočník se postavil k puku znovu - a opět dal.

Za dva dny mu kustod a masér přišli říct, že nikdo jiný před ním ze dvou penalt v jednom utkání ještě neskóroval. „Myslel jsem si, že si ze mě někdo dělá legraci, když jsem se dozvěděl, že lidi ze Síně slávy chtějí moje brusle a hokejku,“ vykládá Luciani s odstupem času.

V Síni slávy v Torontu je prý dokonce ještě jeden jeho dres, a to ze sezony 2014/15, kdy hrál ECHL za Toledo. Tehdy jeho celek sehrál „filmový“ zápas na motivy souboje Batman vs. Joker, kdy oba týmy měly speciální dresy. „Ale tam jde o design dresu, ne o to, že jsem v něm hrál já,“ dodá pro pořádek italský Kanaďan ze Znojma.

Anthony Luciani ve znojemských barvách

I proto, že v létě se do oblasti kolem Toronta vrací, se byl v Síni slávy na svoje exponáty už dvakrát podívat. „Selfie na památku jsem si tam nevyfotil, ale jestli tam půjdu potřetí, udělám to,“ plánuje si.

„Doufám, že jsem ty lidi tehdy pochopil dobře. Myslím, že říkali, že když tam někdy budu chtít zajít, budu mít vstup zdarma,“ rozesměje se.

Spoluhráči ve Znojmě potvrdí, že pokud má „svůj“ zápas, stále ještě by v takový den potřeboval na ledě dva puky jen pro sebe, aby se dostatečně vyřádil.

Přijdou ale i večery jako nedávno na Nový rok, kdy do Znojma přijel Linc a Luciani ho doslova rozcupoval neskutečně přesnými gólovými asistencemi. Nasbíral čtyři, všechny po rovných prudkých pasech přímo na čepel.

Přestože celou kariéru hraje na křídle, v takových zápasech, jako byl tento, brousí Luciani očima kolem branky a hledá, koho by uvolnil, jako rozený centr.

„Letos máme na ledě lepší chemii než loni. Když je někdo volný před brankou, tak mu tam přihraju, ať se věci dějí,“ pronese věcně. „Ale nechápejte to špatně. Dávání gólů fakt miluju,“ dodá pro jistotu hned.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.