Co tedy udělat hned pro nově vysazený stromek? „Musíme vyrovnat velikost koruny s tím, co máme pod zemí,“ vysvětlila Lenka Eywa v pořadu Zahradnice po ruce, že v první řadě je třeba hned po výsadbě udělat výchovný řez a zredukovat korunku stromku.
Hned druhým krokem pak je údržba závlahové mísy pod stromkem, tedy prostoru kolem kmene stromku, minimálně velikosti obvodu jeho koruny. „Pokud pod ním zůstane tráva, dokáže mu za sezonu sebrat až 500 litrů vody, což je strašně moc,“ argumentuje zahradnice, proč to rozhodně není zbytečná práce. Udržováním zálivkové mísy navíc ochráníte kmínek stromku, posléze stromu, před zraněním od sekačky či křovinořezu.
Zahradnické triky, jak zajistit stromku dost vody |
„Největším žroutem živin pod stromem je tráva. Ale když pod něj vysadíte třeba trvalky nebo košťáloviny, budou spolu krásně existovat a spolupracovat. A přitom to pro ten stromek nebude znamenat tak velký úbytek vody,“ vysvětluje Lenka Eywa, že jednoděložné trávy pod strom prostě nepatří, ale existuje možnost, jak trávu pod stromem nahradit.
Jak přilepšit ovocnému stromu, ochránit ho při sekání a ještě si udělat radost |
Zároveň ale upozorňuje, že podsazení stromku – tzv. guild – má smysl pouze tehdy, pokud jde o typ stromu, z něhož se ovoce trhá, ale nesbírá na zemi pod stromem jako švestky na pálenku. U mladého stromku bude přitom tato zálivková mísa větší než jeho koruna. Po čase ji ale strom bezpochyby přeroste, což už nevadí, už nebude třeba ji zvětšovat.
Tak úplně to neplatí pro sloupovité stromky, které zůstanou malé, takže u nich rozhodně počítejte s udržováním zálivkové mísy celoživotně.
Slaďounké moruše si zamilujete stejně jako ptáci. Sázejte je dál od domu |
Nejen kompost, mykorhizní houby, štěpka
Pokud jste vzorný pěstitel, už jste své stromky jistě správně zaopatřili, ale pokud jste to ještě nestihli, udělejte to co nejdříve, teď po dešti to půjde dobře. A má to opravdu smysl.
Po vyčištění zálivkové mísy od travních drnů – zvlášť u peckovin přitom dávejte pozor na mělké kořínky pod povrchem půdy – dosypte ke stromku kompost. A to hlavně po obvodu koruny, kde si stromek bere živiny, i když kompost v tomto případě plní i funkci organické hmoty zadržující vodu.
V dalším kroku pak přidejte do půdy pod stromek mykorhizní houby, tedy pokud jste to neudělali již při výsadbě, jak radil ovocnář Karel Maroušek například v Receptáři prima nápadů. „Mykorhizní neboli symbiotické houby pomohou stromku dosáhnout na výrazně větší množství vody,“ vysvětluje Eywa s tím, že tento rozdíl může činit až stonásobek množství vody oproti stromku, jemuž tyto houby ke kořenům nebyly dopřány.
Nechcete na zahradě chemická hnojiva? Zkuste to s mykorhizními houbami |
A nakonec je potřeba holou půdu ochránit poctivou vrstvou mulče. Tady při výběru jednoznačně vyhrává dřevní štěpka, protože dřevo dokáže vody zadržet nejvíc. Jen pozor, vrstva nesmí doléhat až na kmínek stromku – štěpku od něj odhrňte jako Lenka Eywa ve videu či v fotogalerii.
A ještě jeden trik zkušená zahradnice přidala – a to jsou zářezy rýčem do půdy, které musíte udělat opravdu poctivě, aby do nich při dešti zatékala voda. Při výsadbě se dělají po vrstevnici. U větších stromů, kde byste tak mohli přerušit jejich kořeny, už je dělejte po směru růstu kořenů, jak to Zahradnice po ruce názorně předvedla. Tak ať se vašim stromkům daří.
Lógr si sušte. Na zahradě funguje jako hnojivo, vylepšovač půdy i repelent |
