V zahradě po povodni řešte jako první stromy. A zvažte změny, radí odborník

Řadu zahrad po celé republice potrápil před pár dny vydatný déšť a silný vítr, leckde bohužel i povodeň. Jak takovou zahradu dostat znovu do kondice, radí permakulturní designér a zahradník Michael Plaček. „Pokud jste zažili povodeň a vaší zahradou se prohnala voda, buďte trpěliví, než se pustíte do nějaké akce,“ zní jeho první rada.

Jaký přístup tedy majitelům zatopených zahrad doporučujete?
V prvé řadě pozorujte, co se stalo, a co se stále děje. Pokud je zahrada neustále velmi silně podmáčená, je zbytečné do ní chodit, jen byste poškodili ještě více trávník či záhony. Nechte v takovém případě zahradu nejdříve vyschnout. Pokud se už po ní dá chodit – aniž bychom udusávali zbytečně ještě víc půdu – začněte prozkoumávat zahradu část po části.

Na co bychom měli hlavně soustředit pozornost?
Buďte si jisti, že v místě, kam jdete zkontrolovat škody, je bezpečno – hlavně jestli nehrozí pád nalomené větve či celého stromu. To je první, co bych udělal – zjistil bych stav nejvyššího patra zahrady, tedy stromů a všech dřevin.

Musíme se vrátit k přírodě a pěstovat potraviny pro obživu, říká Cílek

A když stromy v pořádku nebudou?
Pokud by bylo třeba, prořezal bych poškozené stromy a jejich větve, které by potenciálně mohly být nebezpečné při pohybu pod nimi. Složitější zákroky bych přenechal stromolezci nebo arboristovi. Zhodnotil bych – nebo ideálně nechal zhodnotit sadařem či arboristou – aktuální stav stromů. Je možné, že některé stromy a keře bude stačit jen prostříhat a ořezat, respektive jejich poškozené části; ale jiné mohou být poškozeny tak, že už nedává smysl je zachovat pro produkci. Dejte si pozor i na takové poškození kořenového systému, které může dospět až k vyvrácení stromu, pečlivě všechny stromy obejděte a všímejte si, jestli není nějaký nezvykle vychýlený. Takové stromy většinou moc šancí na záchranu nemají.

Takže je nejlepší je pokácet?
U stromů, které jsou vyvráceny, tak ano. U starých stromů, které jsou jen silně poškozené, ale je možné je zachovat alespoň jako torza, bych se přiklonil k této variantě. Podpoříte tím diverzitu a život ve vaši zahradě do budoucna.

Co mladé stromky?
U mladých stromů obzvlášť zkontrolujte úvazy, kůly i zavlažovací mísy. Protože se mohlo stát, že pod tlakem vody došlo k uvolnění kůlů, posunutí či přetrhnutí úvazů nebo zničení zavlažovací mísy.

Jak poškozené dřeviny podpořit v regeneraci, aby se ještě před zimou daly alespoň trochu dohromady?
Všechny dřeviny bych podpořil v jejich regeneraci přidáním kompostu, protože opravdu zralý hotový kompost mohu přidat v podstatě kdykoliv, je to podpora živé a zdravé půdy obecně.

Kromě kompostu, přihnojil byste je, abyste jim přilepšil?
V období konce léta nebo podzimu už není vhodné dřeviny podporovat k růstu, protože by mladé dřevo nestihlo do zimy vyzrát. Takže bych to řešil až na jaře, což je nejvhodnější doba pro to, přidat k dřevinám hnůj. A pak jim až do léta můžeme přilepšovat různými jíchami. Během jara bych také dřeviny dostatečně zamulčoval, nejlépe štěpkou.

Jícha je skvělé přírodní hnojivo nejen pro zeleninu. Příprava je snadná

Zahradu po povodni trpělivě pozorujte

Stromy máme vyřešené, na co se vrhnout potom?
Dále pozorujte jednotlivé části zahrady, nakolik je jejich současný stav rozdílný: kde se drží stále voda, kudy má tendenci odtékat, která místa jsou oproti jiným už zcela suchá a podobně. Jsou to pro vás důležité informace, které lze zahrnout – a využít ve svůj prospěch – do úprav designu vaší zahrady. Také je dobré si vypozorovat, kudy vlastně ta voda na váš pozemek přišla. A zapřemýšlet, jak snížit propříště její sílu a škody s tím spojené.

Lze poradit nějaké ideální řešení?
Univerzální řešení platná pro všechny zahrady neexistují. Vždy záleží na konkrétní situaci, vlastnostech a podmínkách zahrady. Nicméně obecně ze zkušeností víme, že proud vody se dá tzv. rozbít a zpomalit hustou výsadbou dřevin, a to nejlépe vícepatrovou: tedy kombinací velkých a menších dřevin, keřů i bylin. Podobně jako vytváříme větrolamy proti větru.

Svejl je způsob, jak po dešti udržet či odvést vodu tam, kde ji potřebujete. Vlevo před osázením, vpravo po výsadbě.

Součástí zahrad ovšem bývá i trávník nebo louka...
Někdy také může pomoci vytvořit na vhodném místě svejly – tedy jakési zasakovací příkopy budované po vrstevnici – které zpomalují a zadržují vodu. Nebo kterými se případně dá příval vody odvést na vhodné místo, kam vodu chceme dostat. Jinde zase mohou situaci řešit mokřady či poldery – tedy nenápadné prohlubně v terénu, které část vody pohltí.

A co produkční část zahrady, se záhony zeleniny či jahod například...
V takovém případě přemýšlejte, jestli by zrovna na vaší zahradě nebylo opodstatněné založení vyvýšených záhonů, které vám mohou pomoci zachránit úrodu v případě, že přijde taková velká voda.

Nenápadná amfora vám ohlídá závlahu rostlin. Za sucha i během dovolené

Co s tím vším, co voda přinesla

Jakmile zahrada vyschne, je čas na hrubou práci. Čím začít?
Při procházení a pozorování zahrady také sledujte, co vše velká voda s sebou přinesla. Kromě všelijakých předmětů, dřevin, organického materiálu, těl mrtvých zvířat s sebou často přináší i bahno a potenciálně i kontaminaci půdy – a to jak výkaly, ropnými látkami, někde i chemickým znečištěním.

Něco na pohled poznám, něco ne...
Pro jistotu bych odebral vzorky půdy a nechal si udělat rozbor. A změřil si pH půdy, minimálně v částech, kde chcete pěstovat vlastní jídlo.

Eliminujte rizika

Stejně jako při úklidu domácnosti po povodni, i na zahradě zásadně používejte ochranné pomůcky.

Co se odvozu bahna či odpadu ze zatopené zahrady týká, konzultujte s místním úřadem, na jaké určené místo tento nebezpečný odpad vyvážet.

Kdo vám takový rozbor udělá?
Rozbory provádí státní Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, pracoviště mají v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Pardubicích. Dělají ho i další akreditované laboratoře několika firem po celé republice. Cena se pohybuje v řádu stovek až tisíců korun, podle požadovaného zadání a výsledky většinou máte do 14 dnů.

Co udělat s bahnem?
Doporučuji se ho preventivně zbavit v každém případě, zvlášť při větší vrstvě. Minimálně v těch místech, která se budou využívat k pěstování. Současně bych nevěšel hlavu, příroda si s tím vším poradí. Jsem optimista a věřím v samočistící proces půdy, když je živá a zdravá – díky všem obsaženým mikroorganismům.

Půdu můžete provzdušnit i pomocí nástroje zvaného broadfork.

A pokud vím, že půda opravdu byla nějak kontaminovaná?
Tak bych tam vysadil rostliny, které mají vlastnost vytahovat nebezpečné látky z půdy – což je například slunečnice nebo konopí; ty bych pak nechal vyrůst a postupně opakovaně vyhazoval. Je to pomalé řešení, ale mezitím, než se vaše půda uzdraví, si můžete založit vyvýšené užitkové záhony a pěstovat v nich.

Nicméně předpokládejme, že půda nijak extrémně kontaminovaná není. Co s rostlinami ve skleníku a v záhonech?
S úrodou z těchto rostlin už pro tuto sezonu nepočítejte. I kdyby rostliny přežily, neriskujte kontaminaci kořenů ani plodů, nikdy nevíte, co voda s sebou přinesla. Jednoleté rostliny zlikvidujte a provzdušněte půdu – nejlepší nástroj k tomu je broadfork, tedy jakési široké vidle s několika hroty. A pak bych do záhonů vysadil směs zeleného hnojení, kterou bych před vysemením posekal – a buď zapravil do půdy, nebo nechal jako mulč.

Pěstovat plodiny pro biopaliva na orné půdě je špatně, řekl expert v Rozstřelu

Co doporučíte jako zelené hnojení?
Ideální je směs rostlin jako je například svazenka, pohanka, hořčice či oves, které rychle rostou, smysl mají i bobovité rostliny, které obohacují půdu o důležité sloučeniny dusíku: například peluška, hrách či vikev. To pokud jde o záhony produkční, kde bych dával jen jednoleté zelené hnojivo, které pak lehce odstraním.

Co dvouleté bobovité, třeba vojtěška nebo jetel?
Vojtěšku a jetel bych použil jen na té části pozemku, kde chci nechat půdu odpočinout třeba i víc než jednu sezonu; a zároveň ji zregenerovat a dát zpět do kondice. Do záhonů bych si tyto víceleté nedával – pokud byste je neuhlídali a rozrostly by se vám, tak byste si s jejich odstraňováním přidělali dost práce. Umí totiž být dost konkurenceschopné v porovnání s dalšími plodinami, a o to v produkčních záhonech nestojíte.

Na horách si budují soukromý zeleninový ráj, kde lze sklízet téměř celý rok

Jak ještě opečovat záhony, které dostaly velkou vodou na frak?
Cyklus se zeleným hnojením bych klidně zopakoval několikrát, tak aby zbytečně nebyla půda nikdy odhalená dlouho. Zároveň bych pak přidal pro lepší obohacení i kompost – protože voda s sebou nejenom mnoho přináší, ale také odnáší, a to hlavně vrchní úrodnou vrstvu půdy, která je potřebná a nejcennější pro pěstování.

A co trávník, co s ním?
Co se týká trávníku, odstraňte z něj případné nánosy bahna, aby nezadusilo to, co je pod ním. Pokud vrstva bahna není vysoká, nechte ho vyschnout a pak ho jen hráběmi rozrušte, tráva by v takovém případě měla dokázat prorůst. Ovšem v případě, že je bahno výrazně znečištěno fekáliemi či jinými toxickými látkami, pečlivě se vynasnažte ho dostat ze zahrady pryč i v případě trávníku a nezapravujte ho nikdy do půdy.

To bude stačit?
Každopádně stojí za to trávník i provzdušnit, případně mu dodat výživu. A samozřejmě doplnit zeminu a trávník dosít v místech, z nichž voda zcela odnesla vrchní vrstvu i s travním porostem.

Je opravdu šance si podle vašich rad vytvořit odolnější pozemek pro případné příští extrémní srážky?
Samozřejmě, že i když vytvoříte ze své zahrady odolnější pozemek vůči těmto jevům, tak pokud v okolí vaší zahrady lidé nepracují rozumně s krajinou, je těžké zcela zamezit příchodu velké vody a následným škodám. Tady platí síla v komplexnosti, kombinaci a spolupráci.

Věříte, že je to reálné?
Podporujme hlasitě nápravu schopnosti krajiny zadržovat vodu a buďme v tom aktivní nejen na svém pozemku. Změna klimatu a všechny zásahy v krajině z minulosti nám pravděpodobně budou přinášet stále více extrémů – od silného sucha až po povodně. Což spolu vlastně dost souvisí.

Bílení stromů na zimu je nejjednodušší ochrana proti mrazu a slunci