Na vyvýšeném záhonu lze pěstovat třeba šalotku a mrkev, jen ho musíte zbavovat plevele.
Tvorba vyvýšeného záhonu je podle ekozahradníka Jaroslava Svobody vlastně jakýmsi zúrodňováním půdy směrem nahoru. Což je velmi jednoduché a jde to uskutečnit v podstatě kdekoliv. Ať už chcete vyvýšený záhon pro své pohodlí, nebo tak chcete eliminovat zarůstání produkčního záhonu plevelem.
Vyvýšený záhon umožní pěstování i na betonu  Vyvýšené záhony lze vytvořit i v městském vnitrobloku nebo na panelovém sídlišti. |
A nejen to. „Můžete takto vytvářet i oázy v poušti nebo zahrady na skalách, plochých střechách a na betonových prostorech, což je velmi vhodné i pro města, kde je nadbytek organického odpadu a naopak nedostatek míst, kde by bylo možné hlubinné zúrodnění,“ nachází na vyvýšených záhonech jejich přednosti ekozahradník Jaroslav Svoboda. S tím, že máte-li pod zemí kolem rodinného domu třeba vedení inženýrských sítí, musíte prostě nevinně zúrodňovat směrem nahoru.
Důkladný, hluboce založený záhon je pro pěstování zeleniny skutečně nejvhodnější. „V létě nevysychá a kořeny mohou být spokojené a důkladně živené ve větší hloubce,“ vysvětluje zkušený zahradník.
Proč si vybrat ekozahradu?  |
Ale nic nebrání tomu, abyste si dopřáli i záhon vyvýšený. Třeba proto, že ho potřebujete vybudovat v městských podmínkách, nebo do něj chcete zužitkovat zahradní odpad: ořezané větve, hnijící dřevo, shrabané listí či posekanou trávu. „Staré větve, tráva a listí se stanou úrodným humusem, aniž byste museli nějaký kompost někdy přehazovat nebo znovu převážet. Výsledný humusový kompost, kterým záhon z velké části je, navíc můžete kdykoliv za pár let naložit na kolečko a využít jinde,“ povzbuzuje Svoboda k využití zahradního odpadu do záhonů. Sám pěstuje všechnu zeleninu zásadně bez chemie, takže dobře ví, jak na to.
Na pěstování bylinek jsou vyvýšené záhony ideální (na snímku bylinkový záhon firmy Botanicus v Ostré u Lysé nad Labem.
Vyvýšené záhony existují v mnoha variantách, tvarech a velikostech, ale princip je vždy podobný: jsou jakýmsi osázeným kompostem a zároveň okrasným prvkem v zahradě.
„Snadněji se na ně dosáhne ze země, jsou více chráněné proti pošlapání od lidí i psů, plevel z okolí do nich méně vrůstá a okolo rostoucí tráva se snáze seká,“ už to je podle zkušeného ekozahradníka mnoho výhod pohromadě.
Nevýhodou bývá již zmíněné rychlejší vysychání substrátu. To do jisté míry kompenzuje velké množství organické hmoty uvnitř záhonu, která v sobě vodu zadržuje. Kdyby byl váš záhon časem příliš suchý, Jaroslav Svoboda na něm radí začít pěstovat bylinky a nádherné kosatce.
Jak na vybudování vyvýšeného záhonu prakticky?
Musíte počítat s tím, že organická hmota bude při tlení zmenšovat svůj objem. Už na začátku se tedy rozhodněte, jestli chcete vybudovat opravdu trvalý vyvýšený záhon, na nějž budete stále doplňovat novou hmotu, aby zůstal vysoký. V tom případě vytvořte kvalitní obvodovou konstrukci, která ho bude držet pohromadě.
Záhon na této a následujících postupových fotografiích byl vytvořen v rámci praxe ročního Výcviku permakulturních designerů.
Pokud se však rozhodnete pro dočasnou muldu, která se po sesednutí stane spíše záhonem v rovině se zemí či jen mírně vyvýšeným, pak žádnou konstrukci nepotřebujete. Stačí vytvořit kopeček, případně dočasný rám z méně trvanlivých prken nebo z přírodního materiálu, který může brzy shnít.
Hezké, ale málo trvanlivé jsou okraje vyplétané z větví, nejčastěji z lískových prutů. Okraje vyskládané nasucho ze starých cihel také splní krátce svůj účel, dlouhodobě nevyhovuje menší stabilita a nadměrný odvod vody.
Vyvýšený záhon na špenát  Vyvýšený záhon ohrazený prkny v kombinaci s proutěnou konstrukcí usnadňující pěstování pnoucího špenátu. |
Často se doporučuje strany vyvýšených záhonů zevnitř vyložit nějakou fólií, aby méně vysychaly. To může být řešení pro záhony na městském dvorku nebo střeše, do přírodní zahrady se tyto materiály nehodí.
„Pokud už to musí být, vyhněte se PVC a volte zdravotně nezávadnou jezírkovou nebo polyetylénovou nopovou fólii, která ze sebe nic nevylučuje a je extrémně trvanlivá,“ radí Jaroslav Svoboda.
Máte-li větve nebo dřevo, můžete tímto materiálem záhon vyplnit. Je dobré přidat jako zdroj dusíku hnůj, tlející listí, zelenou trávu, čerstvé rostlinné zbytky, zbytky z kuchyně. Na čerstvém hnoji nelze první rok pěstovat cokoliv, nicméně třeba dýně budou šťastné.
Okraje mohou být ze starých trámů jako na snímku, klád nebo plechů. Nikdy ovšem do zahrady nepoužívejte silně toxické železniční pražce.
Jak vybudovat bylinkový vrch podle Seppa Holzera  |
Pro suchomilné bylinky lze stavět i z cihel, kamenů nebo betonových tvárnic. Jakou výšku záhonu si zvolíte, je jen na vás. Objemu větví se nelekejte, pod tíhou vrstvy hnoje, hlíny a kompostu se již během prosypávání velmi slehnou.
Celé to důkladně zasypejte kompostem smíchaným s hlínou. Kompost lze i koupit, hlínu buď předem vykopejte z místa pod záhonem, nebo jinde při terénních úpravách zahrady. Zeminu můžete ještě vylepšit mnoha přírodními přísadami, pro zlepšení fyzikálních vlastností a úrodnosti.
Do těžké půdy kromě kompostu přidejte písek. Vždy je vhodné přidat dřevěné uhlí, kamennou moučku (prach z kamenolomu) pro zásobení minerály, zakoupit a přidat lze i perlit, který půdu vylehčí a váže vodu. Sehnat se dá i zeolit a vermikulit (příměsi z přírodních hornin).
Záhon pokrytý všemi půdními zlepšováky naposledy zryjte či promíchejte. Pokud by vám při mísení vadily větve, promíchejte substrát ještě mimo záhon. Pokud na půdu nebudete nikdy šlapat, už nikdy ji nemusíte rýt. Před výsevem vždy stačí povrch jen uhrabat, nebo ho přemulčovat a rostliny sázet do hnízd.
Půda je základem úspěchu. Má být vzdušná, kyprá, plná organické hmoty a života. Humus drží vláhu i živiny pohromadě. Půdní mikroorganismy hnojí rostliny svými mikroskopickými výkaly. „Nikdy nepoužíváme chemii, raději hýčkáme svou půdu, aby byla stále živější a voňavější,“ radí Svoboda postupovat při budování produkční zahrady stejně.
Cílem je totiž drobtovitá neboli jemně hrudkovitá struktura, jakou naleznete pod listím ve zdravém prastarém lese. Zadrží vodu a je plná živin.
A máte hotovo, můžete začít sít a sázet. Abyste nestoupali na půdu, určete na takto neobvykle širokém záhonu cestičku třeba prknem. Na menším všude dosáhnete od okrajů. Zvolte vhodné plodiny a vysejte je nebo vysaďte. Ať už do oddělených políček, či různě namíchané formou smíšené polykultury.
Semínka lehce zapravte pod povrch hráběmi. Při suchém jaru pomůže rostlinkám ke klíčení zálivka, ale většinou není potřeba. Volba plodin záleží na vyhnojenosti záhonku.
Pěstování cibule šalotky na vyvýšeném záhonu
A příklad, jak může záhonek vypadat? Na snímku vpravo raší cibule šalotka, mezi ní je vyseta i mrkev. Předběhla ji však lebeda (její mladé lístky můžete využít do salátů, pokud už vyrostla), vysemeněná v kompostu. Plevel vytrhávejte, případně oželte mrkev a přemulčujte ji štěpkou, cibule (nejen šalotka, i cibule žlutá či červená) to přežije. A těšte se, že každým rokem bude plevele na vašem vyvýšeném záhonu výrazně méně.
V hodně zaplevelených půdách první roky pěstujte raději ze sazenic, v mulči. Čím humóznější půda, tím roste plevel zpravidla méně.
Na ukázku i pro odplevelení půdy zde byla hustě vyseta různá zelená hnojení. Fialová svazenka nebo oranžový měsíček také jednou za pár let umožní záhonu odpočinout si od zeleniny a krásně kvete. Zelené hnojení nemusíme zarývat, stačí jeho zbytky na zimu nebo už koncem léta zakrýt tlustým mulčem.
Půdu nenechávejte nikdy holou. Když je některá část záhonu úplně sklizená jako na snímku, opět vám pomůže mulč. Nebo na uvolněné místo můžete vysadit další vhodnou plodinu.
Půdu nenechávejte nikdy holou. Pokud třeba sklidíte ředkvičky, nahraďte je mulčem nebo jinou plodinou.
Mrkev na snímku teprve začala pořádně růst a potřebuje vyjednotit, je moc nahusto. Jako kořenová zelenina by se zpočátku na nově vybudovaný vyvýšený záhon ještě sázet neměla kvůli čerstvým větvím vespodu. „Ale když se sklidí mladá, tak je v pohodě,“ uklidňuje zkušený ekozahradník.
Ani na zimu by záhonek neměl zůstat odhalený a promrzat.
Pod slaměnou peřinou pro nás mohou žížaly a půdní organismy pracovat celou zimu. Pod vydatnou přikrývkou ani neví, že už začalo jaro. Do hnízd v mulči přijdou sazeničky (s ochranami proti slimákům). Nejlepší pro začátek jsou cukety, dýně nebo patizony.
I bylinkový šnek je variantou vyvýšeného záhonu.
Pokud se tedy do vytvoření vyvýšeného záhonu vrhnete (a máte pro tuto sezonu nejvyšší čas), lze ho rovnou osázet. Díky tomu, že horní vrstvu vyvýšeného záhonu rovnou tvoří kvalitní zemina. Může to být první pokus, zkuste si třeba vytvořit prostor alespoň pro pěstování nenáročných bylinek.
Ani takové cukety či dýně nejsou na pěstování nijak náročné, zvládnete je vypěstovat i jako začátečník. A třeba k nim nakonec přece jen přidáte i rajčatové keříky, cibuli či hrášek. Uvidíte, jak vás pěstování nadchne a nakonec třeba přidáte i další záhony s něčím náročnějším.
Jaroslav SvobodaVěnuje se designu ekozahrad a rodových statků, pořádá kurzy pro permakulturisty a vede stránky ekozahrady.com. Své znalosti z oblasti permakultury a přírodních zahrad získal během zahraničních cest a podělil se o ně v roce 2009 v knize Kompletní návod na vytvoření ekozahrady a rodového statku.   Se svou ženou, zahradní a krajinářskou architektkou Ladou Svobodovou, nyní vydávají rozsáhlou publikaci určenou pro ekozahradníky pod titulem Zelenina z ekozahrady pro radost i soběstačnost. |
