Hlavní období pro výsev mrkve je jaro, od března do dubna, ale vysévá se pak postupně po celou sezonu až do poloviny července. Zajistíte si tak průběžnou sklizeň až do podzimu.
Výsev je ale možný i na podzim, nejdříve koncem listopadu. Podzimní výsev nabízí tu výhodu, že semínka v půdě přezimují a brzy na jaře začnou klíčit. Můžete se tak těšit na dřívější sklizeň. Vždy se ale mrkev vysévá v době, kdy ještě nehrozí mrazy a půda není zmrzlá.
Jak připravit záhon?
Mrkev je poměrně náročná na půdu. Pro zdravý růst a tvorbu silných a rovných kořenů potřebuje dobře prokypřenou a kompostem prohnojenou půdu, ideálně lehčí, hlinitopísčitou a na slunném stanovišti. Vyhněte se ale čerstvému hnoji, který může způsobit praskání kořenů, místo něj je vhodný vyzrálý kompost.
Tip:Mrkvi se nejlépe daří na záhonu po letní zelenině, jako je salát nebo hrášek. |
Nikdy záhon pro mrkev nehnojte bezprostředně před výsevem. Mrkev preferuje takzvanou druhou trať, tedy půdu, která byla hnojena v předchozím roce pro jinou plodinu a živiny jsou již částečně vyčerpány.
Před výsevem je potřeba záhon důkladně zrýt, alespoň na hloubku rýče, aby se zajistil dostatečný prostor pro růst kořenů. Pokud máte těžkou půdu, můžete ji promíchat s pískem nebo pilinami.
Jak správně sázet mrkev?
Tip: Vyrobte si vlastní osevní páskyNastříhané proužky toaletního papíru potřete bílkem a do rovnoměrných vzdáleností umístěte semínka. Po zaschnutí můžete pásky jednoduše zasadit do připravených řádků. |
Semínka mrkve jsou poměrně drobná, proto je třeba je vysévat s citem. Vytvořte řádky vzdálené 20 až 30 centimetrů od sebe a semena vkládejte do maximální hloubky jednoho centimetru. Pro usnadnění výsevu a dosažení rovnoměrných rozestupů jsou určené osevní pásky, které jsou sice dražší, ale velmi praktické.
Když vzejdou sazenice, je nezbytné provést jednocení. Vytrhejte slabší rostlinky, aby mezi zbylými byla vzdálenost 8 až 10 centimetrů. U menších odrůd jsou možné menší rozestupy.
Dobří sousedé na záhonu: Co sázet vedle mrkve?
Mrkvi může prospět správná kombinace rostlin, se kterými se dělí o půdu. Vedle řádků mrkve sázejte rychle rostoucí plodiny, jako je salát, ředkvičky nebo špenát. Tyto takzvané „značkovací plodiny“ vám pomohou vyznačit řádky mrkve a sklidíte je dříve, než bude mrkev potřebovat více prostoru.
Mrkvi také prospívá blízkost rajčat, rozmarýnu, šalvěje, kmínu, koriandru, heřmánku a aksamitníku. Tyto rostliny mohou odpuzovat škůdce a zlepšovat růst mrkve.
Vyhněte se ale pěstování mrkve s celerem nebo petrželí, protože patří do stejné čeledi a mohou si navzájem škodit.
Jak dlouho trvá, než vyroste mrkev?
Doba, za kterou mrkev doroste do sklizňové zralosti, se liší v závislosti na odrůdě a povětrnostních podmínkách. Rané odrůdy se sklízejí už za 70 až 90 dní od výsevu, zatímco pozdní potřebují klidně i více než 120 dní.
Mrkev sklízejte za suchého počasí. Kořeny potřebují uvolnit pomocí rycích vidlí, poté je opatrně vytáhněte z půdy.
Plánujete mrkev skladovat? Tak ji pečlivě očistěte, ale nemyjte. Nať seřízněte, ale dejte pozor na srdíčko, ze kterého vyrůstají listy. To musí zůstat nepoškozené. Mrkev se skladuje na chladném a suchém místě, ideálně při teplotě 0 až 4 °C, v bedničkách zasypaných pískem. Neskladujte ji ale v blízkosti jablek, mohla by zhořknout.
Pěstování mrkve v truhlíku
Nemáte zahradu? Nezoufejte. I tak si můžete vypěstovat vlastní mrkev. Pěstování mrkve v truhlíku na balkoně vyžaduje ale dostatečně hluboké nádoby, na výšku by měly mít alespoň 40 centimetrů. Pro takové pěstování jsou vhodné spíše rané a menší odrůdy.
Náročnější je pěstování mrkve doma v interiéru. Sklizeň kořenů nebude valná, ale můžete si vypěstovat mrkvovou nať, která je bohatá na vitamíny a může být chutným doplňkem salátů.
Péče o mrkev během růstu
V období klíčení potřebuje mrkev pravidelnou zálivku, aby semínka nevyschla. Jakmile vzejde, zálivku omezte, ale dbejte na to, aby půda nikdy nebyla zcela suchá. Vzrostlé mrkve už tolik nezalévejte, abyste snížili riziko hniloby.
Důležité je také průběžné kypření mezi řádky, které zajistí přístup vzduchu ke kořenům a pomůže v boji proti plevelům, které konkurují mrkvi v boji o světlo.
Ochrana mrkve před škůdci
Mezi nejčastější škůdce mrkve patří pochmurnatka mrkvová a drátovec. Proti pochmurnatce pomáhá střídání plodin, včasné jednocení a pěstování aromatických rostlin v blízkosti mrkve, například levandule, pažitky, česneku nebo pórku. Drátovcům omezí přístup pravidelné kypření půdy a vápnění.
