"Od lidí z obecních odborů životního prostředí se ke mně dostávají stížnosti, že vyhláška jim komplikuje život, protože se na veřejnosti prezentuje tak, že teď už může na svém pozemku každý kácet co chce a jak chce, ve skutečnosti záleží na mnoha dalších faktorech," tvrdí Pavel Jeřábek, který se zabývá údržbou veřejné zeleně.
Obecně jde o to, že vyhláška je svázaná se stavebním zákonem, takže kácet může jen majitel, který má v místě trvalé bydliště. To znamená, že chataři a chalupáři musí žádat o kácení stejným způsobem jako dosud. Vyhláška neplatí ani pro rodinné domky se zahradou, kde lidé třeba i mají trvalé bydliště, ale nemají zahradu oplocenou pevným plotem, ale jen živým, což už se nepovažuje za stavbu.
Míry se nezměnily
"I nadále platí, že žádat se nemusí u stromů, jejichž obvod ve výšce 130 centimetrů nepřesahuje 80 centimetrů, pokud nejsou součástí významného krajinného prvku. Nově se však žádá například při kácení stromořadí a při kácení souvislých ploch nad 40 m², kde se nově chrání nejen stromy, ale i porosty keřů," vysvětluje Jaromír Kosejk z Agentury ochrany přírody.
Podle něj by bylo nejlepší vyhlášku novelizovat a dát do pořádku veškeré nepřesnosti, které z ní vycházejí. "Třeba u těch souvislých porostů. Kdo zabrání, že se nebude kácet salámovou metodou, tedy po částech," ptá se.
Podle Pavla Chotěbora z České inspekce životního prostředí nová vyhláška celkově velmi oslabuje ochranu dřevin rostoucí mimo les a je podle něj chybou, že jsou z ochrany vyjmuty dřeviny s menším obvodem než 80 centimetrů. "Velmi nepřesný je tu také pojem kácení v zahradách. Pojem zahrada je sice ve vyhlášce definován, ale neodpovídá definici podle katastrálního zákona, což vyvolává v praxi problémy, protože vlastníci zahrad mají tento pojem zažitý v souvislosti s katastrem nemovitostí," vysvětluje.
Odborníci se neshodují v metodách
V některých věcech s ním nesouhlasí například soudní znalec pro oblast životního prostředí Samuel Burian. "Osobně určité uvolnění vyhlášky ke vztahu vlastníka a jeho vlastní dřeviny vítám. Je to, jako by se vám narodilo dítě a museli jste ho ve třech letech odevzdat státu a nemohli ho sami vychovávat," říká.
Pavel Chotěbor mu ovšem oponuje: "Pokud by bylo záměrem pokrokově uvolnit dosavadní pravidla, tak existovala řada jiných způsobů. Třeba změna na oznamovací režim, kdy by však ochrana zůstala zachována tam, kde si to ten strom zaslouží. Takto bylo možné nechat možnost kácení ovocných dřevin v zahradách tak, aby to odpovídalo evidenci pozemku v katastru nemovitostí."
Jak se nová vyhláška projeví v praxi se zřejmě uvidí až letos v průběhu vegetačního klidu. "Jsou tu sporné otázky, ale jak to bude v praxi, se uvidí až pak. A ukáže se náš vztah k zeleni," říká Roman Slouka z Krajského úřadu Kraje Vysočina. Celkově hodnotí novou vyhlášku příznivě. "Za velkou úlevu přímo pro lidi považuji fakt, že při povolování kácení nebudou muset sami dokazovat vlastnictví pozemků, ale ověří si to sám úřad," vypichuje.
