Vřes a vřesovec patří do stejné čeledi vřesovcovitých, nejde však o dvě označení stejné rostliny. Vřes obecný nese latinský název Calluna vulgaris, zatímco vřesovec pleťový je Erica carnea. Liší se nejen vzhledem, ale také obdobím kvetení a částečně i požadavky na půdu.
Tvrzení, že vřes a vřesovec nesmějí být v jednom truhlíku, je mýtus. Vřesovec pleťový sice snáší širší rozpětí půdní reakce, kyselý substrát vyhovující vřesu mu však neublíží. Rozdílná doba kvetení může být dokonce výhodou: zatímco vřes zdobí nádobu hlavně na podzim, vřesovec může rozkvést během zimy nebo na začátku jara.
Šupinky, nebo jehličky: jak se vřes od vřesovce pozná na první pohled
Nejrychlejší pomůckou při rozlišování jsou listy:
- Vřes obecný má velmi drobné šupinovité lístky, které těsně přiléhají ke stonku a částečně se překrývají. Jeho větvičky proto působí pravidelně a kompaktně.
- Vřesovec pleťový má naopak úzké, jehlicovité listy, které ze stonku zřetelně odstávají.
Užijte si zářijové květy, zakládejte trávníky a chystejte zahradu na zimu |
Rozdíl je patrný také u květů. Vřesovec mívá nápadnější baňkovité, až zvonkovité květy. Květy vřesu jsou drobnější a hustěji nahloučené podél větviček. Podle barvy však rostliny bezpečně nerozlišíte. Mohou kvést bíle i v různých odstínech růžové a fialové.
Kdy kvete vřes a kdy vřesovec? Dva různé měsíce v jednom truhlíku
Vřes obecný kvete podle odrůdy přibližně od července nebo srpna do podzimu. Nejvýraznější bývá v září a říjnu, kdy se také nejčastěji prodává jako okrasná rostlina do podzimních nádob. Odkvetlá květenství mohou na větvičkách zůstat poměrně dlouho.
Vřesovec pleťový patří mezi zimní a časně jarní druhy. Podle odrůdy a průběhu počasí může začít kvést už v prosinci, hlavní období jeho kvetení však zpravidla připadá na konec zimy a začátek jara. Jednotlivé odrůdy mohou kvést až do dubna.
Při vhodném výběru tak obě rostliny vytvoří truhlík, který se mění společně s ročním obdobím. Na podzim v něm převládne vřes, zatímco později může pozornost převzít vřesovec.
Podzimní balkon nemusí být prázdný. Vřesy a trávy mu dají barvy |
Knospenheide: vřes, který zůstane v poupěti a na jaře už nevykvete
Pod označením Knospenheide se prodávají poupatové odrůdy vřesu obecného. Jejich květní pupeny se nikdy úplně neotevřou. Díky tomu je méně poškozuje déšť a nepříznivé počasí a mohou si dlouho udržet výraznou barvu.
Nejde však o poupata, která čekají přes zimu na jarní rozkvět. Neotevřou se ani později na jaře. Pokud rostlina úspěšně přezimuje, může během roku vytvořit nové výhony a na nich další poupata pro následující sezonu.
Poupatový vřes se proto uplatňuje především jako dlouhotrvající podzimní dekorace. Samotná barva však nepotvrzuje, že je stále živý. Uzavřená poupata mohou nějakou dobu vypadat zachovale i poté, co rostlina kvůli suchu nebo poškození kořenů odumřela.
Kyselý substrát a rašelina: proč běžná zemina z pytle nestačí
- Vřes obecný potřebuje kyselou, dobře propustnou půdu s nižším obsahem živin. Do květináče je proto nejbezpečnější použít substrát určený pro rododendrony, azalky a další kyselomilné rostliny.
Univerzální zahradnický substrát může mít pro vřes příliš vysoké pH a obsahovat více živin, než potřebuje. Rašelina pomáhá udržovat kyselou půdní reakci a vláhu, není však nezbytná. Použít lze také bezrašelinový substrát určený pro kyselomilné rostliny. Důležitější než samotná přítomnost rašeliny je vhodné pH, dobrá propustnost a schopnost substrátu zadržet přiměřené množství vody.
- Vřesovec pleťový je z tohoto hlediska přizpůsobivější. Na rozdíl od mnoha jiných vřesovců snáší nejen kyselou, ale také neutrální až mírně zásaditou půdu. V kyselém substrátu společně s vřesem však může bez problémů růst.
Na dně květináče nebo truhlíku musí být odtokové otvory. Substrát nemá vyschnout, ale nesmí zůstat ani dlouhodobě podmáčený. Stojatá voda může poškodit kořeny a podpořit jejich zahnívání.
Udělejte si ze zahradních prací terapii, podzim na zahradě pohladí duši |
Chryzantéma a okrasné zelí jako doplněk: co s nimi po odkvětu
Podzimní truhlík mohou doplnit chryzantémy, okrasné zelí, dlužichy, břečťan nebo nízké okrasné trávy. Chryzantéma však potřebuje výživnější půdu a více vody než vřes, proto je praktičtější ponechat ji v samostatném květináči vloženém do nádoby. Po odkvětu ji lze podle odrůdy přezimovat na chráněném místě nebo vysadit na zahradu. Ne všechny prodávané chryzantémy však českou zimu venku přežijí.
Okrasné zelí dobře snáší chlad, který navíc zvýrazňuje jeho barvy. Přestože je dvouleté, pěstuje se většinou jen jako sezonní dekorace. Na jaře se vytáhne, začne kvést a ztratí kompaktní vzhled, takže je vhodné je z truhlíku odstranit.
Co vysadit, aby podzim na vaší zahradě zářil barvami a oslavoval červenou |
Zálivka za mrazu a přezimování truhlíku na balkoně
Vřesy a vřesovce v nádobách často nepoškodí samotný mráz, ale vyschnutí kořenového balu. Vláhu proto kontrolujte i v zimě a během bezmrazých dnů rostliny střídmě zalijte. Do zmrzlé půdy vodu nelijte ani ji nenechávejte stát v podmisce.
Kořeny ochráníte obalením truhlíku jutou, kokosovou rohoží či izolační textilií a podložením dřevem nebo polystyrenem. Pomůže také chráněné místo u stěny domu. Do vytápěného bytu však rostliny nepřenášejte.
Vřes obecný na jaře zbavte starých květenství a mírně zkraťte. Vřesovec pleťový sestřihněte až po odkvětu. U obou rostlin se vyhněte řezu hluboko do starého dřeva, ze kterého obtížně obrážejí.
