O opravdovost jde totiž každým coulem, protože venkovská chalupa a její okolí vám žádnou faleš neodpustí. Nemilosrdně nastaví zrcadlo jakýmkoliv napodobeninám, nevhodně vybraným rostlinám i stromům či striktnímu lajnování. Ztratí pak své kouzlo a ukáže vám, že je to prostě špatně.
Rodinka s víkendovou a prázdninovou chalupou na rozhraní středních a jižních Čech se tomu chtěla vyhnout, proto požádala o pomoc s úpravou venkovské zahrady odborníky z pořadu Tři v zahradě: zahradního designéra Ferdinanda Lefflera, zahradní architektku Janku Bielikovou a zkušeného realizátora Aleše Kurze. Česká televize tuto proměnu představila v 7. díle sobotního pořadu Tři v zahradě (v iVysílání zde).
Zahrada u venkovské chalupy snese jen opravdovost |
Kateřina a Pavel požádali o pomoc s konceptem zahrady u venkovské chalupy z roku 1890, s uzavřeným dvorem a sadem otevřeným do krajiny, kde rádi tráví volný čas se svými dětmi. U chalupy, kde Pavlova maminka Marcela žije celoročně a péče o zahrádku ji baví, takže pro ni nejsou problém například ani jiřinky, které potřebují na zimu uložit do sklepa.
Každopádně rodina chtěla poradit s řešením zpevněných ploch ve dvoře, s péčí o ořešák, který jim slouží v podstatě jak pergola, s umístěním vířivky pro babičku a herních prvků pro děti. A koneckonců i s výběrem rostlin pro výsadbu na záhonech, které na pozemku vzniknou. Kateřina se sice o jeden trvalkový záhon ve stylu „fléřích“ zahrad už pokusila sama, ale nevhodně. Uprostřed venkovského, na ježka věčně posekaného ovocného sadu, kam patří spíš květinová louka, jak se Aleši Kurzovi podařilo majitele přesvědčit. I každoroční výsevy za tu letní parádu stojí.
Terasou se dá starému stromu i pomoci
Rozložitý ořešák dominující dvoru u chalupy je útočištěm, po ním se rodina i s přáteli schází a sedává. Tím samozřejmě trpí jeho kořeny, které nemají dostatek vláhy ani živin, a tak není divu, že tento živý pamětník přece jen chřadne. A tak se povolal zkušený arborista a výškový stromolezec Jan Svárovský, který korunu stromu výrazně prosvětlil (aniž by to bylo zásadně vidět, což je dobře) a zbavil ho potenciálně nebezpečných větví.
A pak nastoupila tzv. technologie „pneumatického rýče“, která ořešáku dopřeje prokypření půdy u jeho kořenů, ale nepoškodí je, ani neporuší drobné kořínky. Zároveň zhruba do hloubky 15 centimetrů odstraní i travní drn, který je pro každý strom největší žrout živin. „Kořenová zóna ořešáku přitom sahá po obvodu koruny ještě dál, než kam sahají jeho větve,“ vysvětlil Aleš Kurz.
Po zásahu pneumatického rýče se odstraněná zemina jednoduše nahrne zpět a přidá vrstva štěrku. V tomto případě už pak bylo možné vrhnout se do budování dřevěné terasy, která kořeny ořešáku spolehlivě ochrání. Pavel ji postavil s kamarády a rodina získala příjemné útočiště.
Zpevněné plochy, květinová louka a záhony...
Ferdinand Leffler od počátku zdůrazňoval, že u této zahrady je nutné pohlídat, aby se použily lokální materiály. A s citem, protože venkovská zahrada je opravdu specifická disciplína a nic vám neodpustí. Kateřina sice měla snahu propašovat do dvora italský kámen, ale nakonec se štábu podařilo najít původní starou kamennou podlahu v bývalém chlévě. Tak nějak by měly vypadat i nově vydlážděné plochy ve dvoře.
Žulu Pavel s Kateřinou nechtěli, nicméně na obrubníky ji použili, což se jim Ferdinand Leffler snažil rozmluvit – dláždění by mělo končit skrytě a nenápadně přecházet v zatravněnou plochu. Nicméně kámen použitý na dláždění byl nakonec pravdu lokální a dokonce ho nemuseli ani kupovat. Měli ho přímo na očích. Po prarodičích, kteří při každé cestě z pole nebo z lesa nějaký kámen přinesli a odhodili na hromadu u hranice pozemku. S vědomím, že jednou se může hodit. A přesně na to došlo.
Janka Bieliková měla rozhodně co osazovat, protože nakonec vznikla místa na trvalkové záhony i přímo ve dvoře, další na předzahrádce a dokonce i u ohniště směrem do sadu. Vybrala trvalky, které se nepoperou s tím, co je českému venkovu blízké, přidala i měsíční jahody, které ocení děti – sklízet je budou celé léto.
Takto teď Pavlova rodina sedává pod ořešákem.
Vizualizace kvetoucí louky za domem
Nicméně si při zpracovávání návrhu zahrady v atelieru Flera dávali pozor, aby to v ničem nepřehnali, protože venkovské zahrady si prostě zaslouží respekt ke své přirozenosti (koncept najdete ve videu). Proto Janka s Ferdinandem při návrhu trvalek nechali původní dvůr co nejjednodušší, a trvalkové výsadby použili hlavně k tomu, aby zabalili a schovali prvky, které se na venkovských dvorcích tradičně nevyskytovaly. Třeba vířivku.
Každopádně bude celý štáb pořadu i „tři v zahradě“ na toto natáčení vzpomínat téměř se slzu v oku, protože řízky a další pohoštění od paní Marcely a Kateřiny prý byly fenomenální.Až se nikomu nechtělo odjíždět.
Jak na zpevněné cesty, kostru zahrady. A Lefflerův návod na položení nášlapů |
