Když dnes zajdete do zahradního centra a ptáte se po nové sekačce, možná někde v koutku uvidíte krčit se několik modelů klasických šňůrových travních sekaček. Pak zabloudíte k benzinovým, kde už určitě nebudete zklamaní, ale určitě se dostanete do kolen, když si uvědomíte, jak se rozšířila nabídka akumulátorových přístrojů. Ale velké změny dostaly i motory klasických benzinových sekaček.
Úplně nové motory
„U benzinových sekaček v posledních letech můžeme zaznamenat hlavně změny v motorech. Jednak menší emise zplodin a jednak podstatné zmenšení přenosu vibrací do celého stroje,“ popisuje technický poradce Filip Werner ze společnosti Mountfield.
U nesilničních strojů se s určitým zpožděním kopíruje to, co známe u aut. Takže zatímco ještě nedávno se prodávaly sekačky v normě EURO 2, tak dnes už máme pětku.
Změnily se konstrukce vstřikování i kompresní poměr, takže změna se překlopila velmi rychle. V důsledku to znamená podstatně větší komfort pro zákazníky. Nejen, že už nemusí dýchat při sekání zplodiny, ale motory nedělají takový rámus, což potěší i sousedy. Navíc se zmenšily vibrace do konstrukce sekačky, tedy i do madla, což také potěší. Nová konstrukce má i nižší spotřebu benzinu na motohodinu práce.
Změny se dotkly i dvoudobých motorů, které vidíme hlavně u pil nebo křovinořezů. Tady je obtížnější nahradit je čtyřtakty. Hlavně u pil je důležité, aby se s nimi mohlo manipulovat v jakékoliv poloze, což dvoutakt umožní díky jinému systému mazání.
U těchto motorů je už samozřejmostí, že mají sice jednoduchý neřízený katalyzátor, ale i tak dosáhnou požadovaných emisních limitů. Ostatně všichni víme, že se sekačkou se čtyřtaktem takto nelze zacházet a nelze ji naklápět třeba při čištění libovolně, nebezpečí nedostatečného mazání vzniká i při sečení svažitých terénů.
Lepší komfort při práci
Prakticky všechny lepší travní sekačky už jsou vybaveny regulací pojezdu. Jde o to, že za strojem nemusíte běhat poklusem, ale nastavíte si rychlost tak, abyste, když trávíte léto na zahradě, klidně svým tempem za sekačkou pochodovali. Můžete se zasnít a řešit si v hlavě své vlastní problémy.
Sekačku vybírejte podle četnosti sečení a velikosti pozemkuPři výběru travní sekačky se nevyplatí postupovat jen podle plochy, pro kterou je určená. Do hry vstupují i další faktory: jak členitý je pozemek, jak často se k sekání zahrady dostanete či zda je pozemek na rovině nebo ve svahu. |
V praxi to má hlavně užitek v situaci, když přijedete po týdnu na chalupu a najdete přerostlou trávu. Pak je vhodné nastavit pomalý pojezd, aby se tráva důkladně posekala. Jasně – můžete běhat rychle a brát to jenom polovinou záběru, aby se sekačka nezahlcovala, toto je vychytávka navíc.
Zrovna tak se tato funkce hodí, když jste kvůli deštivému počasí nuceni vjet do vlhké trávy. Prostě víte, že příště přijedete až za čtrnáct dní, kdy už bude trávy po kolena. Takže řešíte, zda se s porostem „poperete“ dnes, anebo až příště, kdy možná budete muset použít v první fázi vyžínač nebo křovinořez, a pak teprve klasickou sekačku. Nehledě na to, že předpověď počasí čtrnáct dní dopředu neřekne spolehlivě ani ten nejlepší meteorolog.
Co začalo před lety jako technický úlet, tedy elektrický startér, se dnes stává běžnou součástí sekaček už od střední třídy. O startování se stará většinou lithiová baterie ve dvou variantách. Buď je pevně zabudovaná v motoru a dobíjí se za chodu podobně jako baterka v autě, anebo je vyjímatelná, a pak se nabíjí vně v nabíječce.
Celý tento systém reaguje na to, že sekačky si pořizuje mnoho žen nebo starších lidí, které nemají dost síly tahat startovací šňůrou. Ostatně i muži vědí, že to není někdy snadné. Tak se i manipulace s benzinovou sekačkou trochu přibližuje práci s elektrickými systémy.
Aku začíná vévodit
Akutechnika začíná v posledních letech vážně ohrožovat klasické benzinové stroje. Nejenže se snížila cena baterií, která vždy tvořila minimálně polovinu ceny akupřístrojů. Výrobci konečně jednoznačně přišli na to, že zákazníci nebudou chtít kupovat každý stoj zvlášť i s akumulátorem a nabíječkou. Tím by se jim nákup hrozně prodražoval.
Takže nabízejí jednotné systémy v různých kapacitách baterií s různým napětím, ale vždy tak, aby jediná baterie mohla napájet hned několik přístrojů. Například akupřístroje Fieldmann sázejí na různé kombinace 20voltových akumulátorů. Pro méně energeticky náročné stroje, jako třeba myčka nebo plotostřih si vystačí s jediným akumulátorem, pro pilu jsou potřeby dva kusy.
„Zařazením AKU řady zahradní techniky a nářadí na jednu baterii jsme vyšli vstříc trendům. Baterie bývají na stroji to nejdražší, takže mít stejný typ baterie do většího množství strojů, je praktické. AKU technika je navíc pro uživatele příjemná při práci, neomezuje kabelem, přitom nevyžaduje prakticky žádnou údržbu a nezanedbatelné je i ekologické hledisko,“ říká Tomáš Boukal, zástupce značky Fieldmann.
Třeba výrobce Greenworks to dělá jinak. Má tři řady akumulátorů: 24, 40 a 60 voltů a každou používá pro celistvou sadu nářadí a strojů podle náročnosti použití. Přičemž některé stroje se i překrývají, takže můžete koupit fukar 24 V, ale zároveň i 40 nebo 60 V o různém výkonu. Každý akumulátor je možné koupit s různou kapacitou podle délky předpokládané práce.
Řada 60 V je určená pro stroje, které potřebují skutečně velký výkon. Takže sekačka s tímto výkonem už plně nahradí klasickou benzinovou sekačku se záběrem 51 cm. Ovšem s tou výhodou, že se nemusíte starat o nákup benzinu, výměnu oleje a pravidelnou údržbu spojenou s benzinovým pohonem. Přitom je vybavená pojezdem a dalšími vymoženostmi běžnými u benzinových sekaček, jako třeba systém 4v1.
V této situaci se není co divit, zda mnoho lidí začíná uvažovat, zda si nějakou tu tisícovku nepřiplatit a nezvolit raději tichý a snadný akupohon. Zvlášť když vidí, že se stejnou baterkou budou moci pohánět třeba i křovinořez, pilu nebo plotostřih.
Ceny robotických sekaček jdou dolů
Doby, kdy se za robotickou sekačku platilo od 50 do 100 tisíc už je dávno pryč. Ne že by byl problém i nyní za ni tolik zaplatit, ale najdete na trhu i daleko levnější varianty, kdy sekačky sekají a stříhají automaticky a cenou se už blíží konvenčním sekačkám na trávu.
Tyto sekačky v podstatě jenom mulčují, to znamená, že travní zbytky zůstávají v trávě. Rozdíl je v tom, že když budete mulčovat u klasické sekačky, málokdy vyjedete do zahrady včas, abyste sekali skutečně jenom konečky travních stébel, takže když mulčujete přerostlou trávou, trávu dusíte. Kdežto automat pracuje jinak. „Rejdí“ po zahradě prakticky nepřetržitě, takže ustřihnuté konečky trávy zapadnou do podhoubí, naopak zadržují vláhu dokonce pomáhají tomu, aby se tráva „naučila“ oddénkovat a tím zahušťovat porost.
Jediné, co ještě robotické sekačky nezvládnou, je, že se neumějí obejít bez vodiče, který vymezuje území, na kterém má sekat. „Ten drát funguje trochu jako vysílací anténa. Načítá si elektromagnetické pole a robot pak ví, kde v tom poli je. Takže nejenže si určí, kde má v tom prostoru sekat, ale zároveň vám neujede někam k sousedům,“ vysvětluje Filip Werner.
