Evropou se šíří noví škůdci. Tesaříci a krasci napadají okrasné dřeviny

aktualizováno 
Tesaříci a krasci vázaní na jalovce byli posledních padesát let ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem pastvy přišli o svůj přirozený biotop. Brouci se však dokázali přeorientovat na okrasné dřeviny, které zdobí téměř každou zahradu.

Krasec Lamprodila festiva | foto: Nikola Rahmé

„Jalovec dříve běžně rostl v řídkých pastevních lesích a na extenzivních pastvinách. Jenže ty z naší krajiny zmizely a s nimi i jalovec. Z brouků, kteří se jeho dřevem živí, se ve střední Evropě staly vymírající vzácnosti,“ popisuje Lukáš Čížek, entomolog z Biologického centra Akademie věd ČR.

Fotogalerie

Ačkoli z přírody jalovec prakticky vymizel, v zahradách a parcích se jako okrasné dřeviny stále častěji začaly vysazovat různé druhy jalovců a blízce příbuzné túje. Broukům chvíli trvalo, než si nově nabídnuté potravy všimli. 

U nás se jako první v exotických jalovcích objevil drobný hnědý tesařík Poecilium glabratum. „Půl století byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byl pak z ničeho nic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.

Přímo v Praze se objevili další dva brouci původně vázaní na jalovce. Jedním je tesařík Semanotus russicus, který byl nejblíže zaznamenán v několika rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn. Dalším je krasec Lamprodila festiva. 

„V posledních asi dvaceti letech se však tito vzácní brouci šíří střední i západní Evropou. Pomáhá jim výsadba exotických tújí a hlavně mezinárodní obchod s jejich sazenicemi,“ říká Čížek. „Část u nás prodávaných tújí pochází z Itálie, kde jsou tito brouci hojní. Když do stromků určených na export nakladou vajíčka, kamiony jejich potomstvo rozvezou po Evropě,“ vysvětluje.

Rozšíření v Británii i Soči

Kolem roku 2000 se tesařík Semanotus russicus objevil ve Velké Británii, kde nikdy nežil. Krasce Lamprodila festiva zase nedávno našli ve Vídni a Budapešti. „A dostal se i do ruského Soči. Během příprav na zimní olympiádu v roce 2014 tam totiž vysadili obrovské množství okrasných dřevin. Brzy po olympiádě byl tento brouk nalezen poprvé, dnes už je v Soči běžný,“ uvádí Konvička.

Zatímco zmínění tesaříci žerou zejména odumírající i oslabené stromy, krasci napadají i zdravé stromy. Podobně jako krasec lipový umí způsobit úhyn zdravé lípy i jeho blízký příbuzný krasec Lamprodila festiva dokáže zahubit zdravé túje, jalovce a cypřiše. 

Napadá hlavně osluněné stromy. Těm následně rezaví jehličí a usychají. Zda je viníkem skutečně krasec, se pozná podle oválných otvorů, jimiž se dospělí brouci vykousávají ven ze dřeva.

„Na území České republiky představuje krasec Lamprodilla festiva nový druh škůdce. Je to však asi nejhezčí škůdce, jaký u nás žije,“ uzavírá Čížek s tím, že příběh tohoto brouka může posloužit jako příklad, že i umělé biotopy ve městech se mohou stát útočištěm ohrožených druhů.

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Velikonoční nádivka nesmí chybět u žádného slavnostního stolu

Zlatavá velikonoční nádivka by měla být s chutí másla, uzeného masa a plná...

Dobrá nádivka je hotový poklad. Uvnitř nadýchaná, zvenčí krásně dozlatova zbarvená. Máslová, s vůní uzeného masa a...

I do té nejmenší zahrady ve městě lze dostat hloubku. A pořádnou terasu

Jakmile trvalkový podrost a keře zesílí a rozrostou se, jednotlivá místa v...

Co bych za takovou zahradu dal, napadne asi téměř každého obyvatele velkoměsta, jež po zahradě marně touží, nad obrázky...

Máte větší pozemek a nechce se vám sekat tráva? Pořiďte si lamu

Lama má přední zuby pouze na dolní čelisti.

Lama krotká a lama alpaka jsou stále oblíbenější díky svojí nenáročnosti a všestrannosti. Jejich chov je poměrně...

Mikroplasty už nejsou jen ve vodě, vědci je našli i v alpském ledu

Mikroplasty jsou přítomné prakticky všude - zde v podobě polyesterových...

Vědci studující čistotu vzduchu v pyrenejských Alpách zažili šok, když našli vzorky mikroplastů v horských oblastech...

Každá kočka potřebuje svého psychologa, i když pro ni člověk není autorita

Kočičí psycholožka Klára Nevečeřalová

Koušou, škrábou, škodí, ničí naše byty, ať jsou tzv. stromové nebo keřové. Přesto je milujeme a chováme jich čím dál...

Další z rubriky

Atlas bylin: Při kašli, chřipce, nachlazení nad kerblík či brutnák není

Atlas bylin - 1. díl

Infekční záněty dýchacích cest se dají chytit kdykoli, ale nejvíc řádí na jaře a na podzim. Zmírnění nepříjemných...

Co všechno v dubnu stihnete vypěstovat ze semínek, a jak na to

Předpěstovat sazeničky si můžete za oknem jak například v plastových kelímcích...

Jakkoliv se může zdát vypěstování rostlin ze semínek snadné, je to věda. Někdy vzejde pár rostlin, jindy žádná,...

Boj se suchem? Vysazujte stromy, apeloval v Rozstřelu architekt Leffler

Zahradní architekt Ferdinand Leffler v diskusním pořadu Rozstřel. (2. dubna...

Vlastní zahrada je pro řadu lidí nesplněným snem. Kdo prostor má, často ho neumí efektivně využít ani rozumně esteticky...

Najdete na iDNES.cz