Vinař mění zbraně v boji se špačky. Místo poplašných děl má plašiče

  7:45
Vinaři versus špačci. Právě vrcholí věčný souboj, při kterém může o vítězi nekompromisně rozhodnout chvilka nepozornosti. Když teď vyrazíte mezi vinice, leckde si připadáte jako v hororu. Výstřely z děl i hlasy dravců, jejich siluety krouží nad vinicí. Jde o to vyzrát před sklizní na hejna špačků za každou cenu.

Od „módního trendu“ poplašných plynových děl upustil už před lety eko-vinař Petr Čech z jihomoravských Tvrdonic. Dal přednost akustickým plašičům. A také návratu k původnímu způsobu hospodaření, při kterém mezi řádky vinic roste tráva a stromy. Ty totiž lákají hlodavce a spolu s nimi i nejlepší prevenci útoku špačků na úrodu cenných hroznů: dravce.

Je pro vinaře skutečně špaček nepřítel číslo jedna?
Špaček? To není tak snadné říct. Největším spojencem i nepřítelem každého vinaře je v první řadě počasí. To ale ovlivnit nedokážeme. Pak tu jsou lidi, kteří vám mohou ukrást celou úrodu. To je nepřítel, se kterým si taky úplně snadno neporadíte. Špaček je pak problém, se kterým se dá bojovat. I když nerespektuje žádné zákony a hranice.

Jsou špačci větší problém než různé nemoci vína, třeba padlí révové?
Špaček vám dokáže zničit celou úrodu ve velmi krátkém čase. Pokud na něj nejste připravení, během jednoho odpoledne můžete přijít o všechno. Padlí a jiné nemoci vína, s těmi se dá ještě pracovat, pokud chodíte pravidelně do vinohradu. Můžete to ošetřit a zachraňovat. Ztráta z hektaru při nemocech vína jde do desítek procent, pokud podceníte špačky, je to klidně sto procent. Pro představu, z hektaru se dá sklidit u přívlastkového vína kolem 8 tisíc kilogramů.

Je špaček jediné zvíře, které může negativně zasáhnout do produkce?
Ještě tak srnky na jaře. Ty dokáží u mladého vinohradu očesávat první listí. Ale vybírají si, žerou jen některé odrůdy a jen v určitý čas. Z toho co tu mám, tak srnkám nejvíc chutnaly listy odrůdy Chardonnay a Muškát. Asi jim to nějak voní. Já to nikdy nejedl, takže nedokážu říct.

Špačkům je to ale jedno...
Úplně. Berou všechny bobule. Hlavní problém je, že oni sezobají sotva nějakých 20 % z toho, co na hroznu visí. Ten zbytek škod je z toho, jak se snaží na těch hroznech udržet a smetávají ty ostatní bobule na zem. A tam už je nezajímají. Špačků přiletí celé hejno a bojují o místo na hroznu. Takže po chvilce je úplně očesáno.

Jak to vidí skuteční hotaři?

Pánové Jaromír Kučera a Zdeněk Navrátil zastávají ve vesnici na Podluží jinde už téměř zapomenutou profesi hotařů, tedy strážců vinohradu. Jejich úkolem je zabránit nenasytným špačkům v očesání hroznů. Bez nich by mohla celoroční námaha vinařů přijít vniveč. Neodhání ale jen ptáky: „Sú tu aj velcí špačci, takoví dvounozí, dvourucí. Ale když tady uvidí chlapa s flintů, tak si dají pokoj.“

Jaký je podle Vás nejlepší způsob ochrany vinohradu před špačky?
Nejlepší a sto let osvědčená metoda je brokovnica. Na děla sú už zvyklí. Když to buchne, on jen trochu uhne, a když má hlad, stejně ho to nezastaví. To bývaly nálety. Před tahem se sem slétajů a potřebujů sa nažrat. A to nehledijů. To možeš stát s nima v řádku a oni zobou a hrabou to na zem, můžeš do nich střílet a oni sa ani nehnů. Ináč je to užitečný pták. Ten, když má mladé, ten nasbírá kdejaký hmyz. Tady je ale to neštěstí, že vletí do vinohradu.

Kdy s nimi začínají být problémy?
Až teď v září. A trvá to, dokud sa neposbírá nebo dokud neodletí. Loni nás honili tady na malém kúsku, že sme nevěděli, čí sme. Teď jsou navíc mírnější zimy, tak jich tady přezimuje větší počet.

Proč už je hotařů – strážců vinohradu – tak málo?
Každý hledá ten nejlacnější způsob, jak se toho špačka uchránit. Většina těch dědin ani nehledá myslivce. Myslivci sú dneska všeci roztrckaní, ty partije. Na jedné straně by po nich chtěli zemědělci škody za zvěř a na druhé straně by po nich chtěli, aby jim hlídali špačky. Tak se dohadují.

Na kolik vaše práce přijde? A kolik toho vystřílíte?
My máme jako důchodci smlouvu, padesát na hodinu, a ještě k temu dostaneme nějaké náboje. Někdy se nevystřelí půl dňa, ale někdy za půl hodiny 50 až 70 ran. Zas máme takový náboj 2,4mm, to je nic. Když práskneme na kraj hejna, tak spadne jeden nebo dva. Když sedijů půl dňa na drátech, tak není žádné střílení.

A co děláte, když špačci jen tak sedí?
Mosíme jich hlídat. Sledovat jich, on je to dost chytrý pták. Třeba sletí z toho drátu a dojde do vinohradu pěšky. Normálně po zemi. Mají i průzkumníky. Jeden dojde, zobne si, a vrátí sa. A hned ide druhý, takový řetěz. Jináč tady celý den pasem srnca. Je od nás 80 metrů a ty rany, a on sa ani nehne, podřimuje. Zvykl si, na děla i na rany, to by sa ta zvěř jinak musela do vinobraní zbláznit.

Jak velké je takové hejno špačků?
Záleží, co za plodiny roste v okolí. Kukuřice a slunečnice blízko vinice jsou problém, protože se tam mohou schovat a dělat nálety. Jinak ze zákona se za hejno špačků, takové, do kterého se může střílet, počítá nad tisíc kusů. Můžete narazit na hejno s tisícem, stejně jako s deseti tisíci kusy.

Kdy je zapotřebí plašit – celou sezónu?
To ne. My jsme tady první špačky vyháněli v polovině srpna.

Jaké způsoby plašení špačků a ochrany vinic se nabízí?
Dřív se hodně pracovalo s nejrůznějšími strašáky, ale na ty si špačci brzy zvykli. Jeden čas se rozvěšovala na vyvýšených tyčích stará CD. Lesklo se to, třepalo se to ve větru, dělalo to hluk. Ale to taky nefungovalo dlouho.

Ale můžete jít cestou úplné prevence. Například už dnes technologicky dokážeme zakrýt seshora jemnou sítí celý vinohrad, ale to je dost náročné a hlavně nákladné. Spíš se sítí zakrývá a obmotává jen ta část, kde se nachází hrozny. Funguje to, ale tohle je řešení pro malovinaře. Já si nedokážu představit, jak bych zakrýval pětadvacet hektarů sítí. Kde bych na to bral čas, a kde bych to pak skladoval. Takže pro větší vinohrady už zbývají jen dvě další technická řešení: děla a akustické plašiče.

Děla?
Malá nebo velká děla, která se umísťují buď do řádku, nebo na stojánek nad vinohrad, aby se to rozléhalo. Mám ale takový pocit, a nejsem v tom sám, že na ten monotónní zvuk děl si ti špačci taky dříve nebo později zvyknou. Na začátku je první rána rozežene, ale za chvilku se dá hejno znovu dohromady. Dvakrát třikrát si to zopakují, ale pak už vidíte, že se pomalu sunou blíž a blíž. A když zjistí, že se vlastně nic neděje, tak se přestanou bát. Je to otázka dnů, než se přestanou bát úplně.

Na kolik takové dělo přijde?
Včetně časovače tak na 10 až 12 tisíc. V závislosti na poloze vinice, jestli na kopci nebo v údolí, tím pokryjete 2 až 5 hektarů. Děla teď využívám jen na okrajích vinic, abych tomu výstražnému efektu pomohl. Jinak děla nejsou moc populární ani mezi lidmi, protože ten hluk je skutečně nepříjemný.

Je jejich použití nějak omezené?
Každá obec si to upravuje vyhláškou. Tady je to třeba na dvě rány do minuty. Ale ta vyhláška už nespecifikuje to, kolik těch děl si tam naskládám. A těch může být třeba deset, a nemusí být synchronizované. Jedno každé tak může vypálit dvakrát do minuty, ale ta kanonáda bude neustálá. Je to takové to opatření „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Neprospěje to ale nikomu.

Akustický plašič, dobíjený solárním panelem, není nejlevnější řešení. Vinař Petr Čech ho ale považuje za dalece nejúčinnější. „Lepší jsou už jen hotaři nebo sokolník s dravcem.“

A akustický plašič?
To je něco jiného, tam je účinnost hodně, hodně vysoká. Od doby, co ho tu mám, tak jsem tu neviděl špačka. Všechno má ale své. U děla musíte měnit bomby, u plašiče baterky. Rozdíl je i v pořizovací ceně. Plašič přijde na 60 až 70 tisíc. Ale funguje mi tu už pět let, a zatím si na to špačci nezvykli. Jinak plašič vyhláška neomezuje, jen pokud jde o decibely hlasitosti. Ty se měří 15 metrů od zástavby.

Zvuky, které jdou ve smyčce z toho plašiče, jsou dost děsivé. Co to posloucháme?
Jsou to tísňová volání špačků, varovný tón ohroženého špačka a doplněné zvuky dravců.

Jsou stromy ve vinici problém, nebo ne? Většinou se jich vinaři právě kvůli špačkům zbavují.
Já bych asi paradoxně řekl, že ne. Záleží, jaké stromy by to byly, ale myslím, že jejich přítomnost může pomoci k tomu, aby tam sídlili nebo vyčkávali dravci. To je právě to, co mě na systému ekologického zemědělství baví. Mezi řádky vysadíte normální luční byliny. Spolu s tím přijdou včely, které vám znásobí úrodu. S travním pokryvem přijdou i hlodavci, kteří ve vinohradu neškodí. A za nimi, jako zdrojem potravy, přijdou dravci. Ti pak přirozeně odpuzují špačky.

Nabízí se ještě jiné varianty plašení?
Jsou dvě varianty, kterých bych si cenil co do účinnosti nejvíc: najmout myslivce, hotaře, prostě hlídače vinohradu s flintou, nebo sokolníka. Jenže hotaři jsou u nás na vymření, a sokolník vám sem na celý den, od osmi do šesti, za osmdesát na hodinu dělat nepůjde.

Nejčtenější

U biotopu si užívají panoramata Křivoklátska jako Masaryk. A tisíce trvalek

Soutěž

Při hledání místa pro život nedaleko Prahy čtenářku Petru a jejího partnera okouzlilo Křivoklátsko. Krajina, kterou kdysi miloval i prezident Masaryk. Dnes tu bydlí v domě obklopeném ‚zahradou v...

Zahradu jako džungli si vysnila v dětství, maluje ji jako obraz s tisícem růží

Soutěž

„Jako malá holka jsem trávila hodiny listováním v knihách, které mě přenášely do tajemných pralesů plných barevných květin a majestátních stromů. Nacházela jsem v nich inspiraci pro svou touhu po...

Vynikající inspirace pro zahradní kuchyni. Nejlepší kutilské projekty od vás

Tropické dny už letos daly o sobě vědět a během léta jich určitě ještě přibude. K letní pohodě patří i pohodové posezení na zahradě, které si mnozí šikovní kutilové dotvářejí k obrazu svému....

Jedenáct zahrádek v chebském vnitrobloku tvoří zelenou oázu uprostřed města

Soutěž

Má pouhých 170 metrů čtverečních, stojí v ní domek z období války a leží ve vnitrobloku ohraničeném čtyřmi ulicemi na pozemku patřícímu městu Cheb. Ten má pronajatý místní zahrádkářský svaz (ZO ČZS...

Svou zahradu vidí jako malý kousek ráje v betonové džungli satelitu Bratislavy

Soutěž

„Není tu romantický klid ani pěkné výhledy na kopce, lesy nebo louky. Je tu dům na domě, jílovitá půda a hluk od sousedů. Ale i tak jsme si na 470 metrech čtverečních dokázali vytvořit naši zelenou...

Bílý dům, plaňky i růže. Z venkovské zahrádky vykouzlila voňavou romantiku

Soutěž

Nad Malou Skálou v podhůří Jizerek je vesnička, a v ní malý domeček z roku 1911. Dnes už natřený na bílo, a s bílým plaňkovým plotem obrostlým bílými růžemi. Krásná ukázka toho, jak se umí stát...

11. července 2025

Vynikající inspirace pro zahradní kuchyni. Nejlepší kutilské projekty od vás

Tropické dny už letos daly o sobě vědět a během léta jich určitě ještě přibude. K letní pohodě patří i pohodové posezení na zahradě, které si mnozí šikovní kutilové dotvářejí k obrazu svému....

10. července 2025

Říp je sopečného původu, funguje jako přirozený hromosvod, vysvětluje geolog

Premium

Sopky v poklidné české krajině si dnes dokáže představit asi málokdo, v třetihorách však u nás nebyly žádnou zvláštností. Jedním z vulkánů byl i Říp. „Nový průzkum ukázal, že tato hora je pozůstatkem...

10. července 2025

ANKETA: Vybírejte s profíky nejkrásnější zahrady a hrajte o knihu od Lefflera

Soutěž

Krása je velmi subjektivní kategorie, hodnotitelská měřítka máme odlišná a každému se líbí něco jiného. Což platí i pro zahrady. Vyzkoušejte si, jak těžké je vybrat ty nejkrásnější. V naší anketě k...

9. července 2025  14:49

Celer je lék na zácpu i tloušťku. Nenápadný ošklivák umí s naším tělem divy

Připadá vám jako obyčejná zelenina? To jste vedle jak ta jedle! S naším tělem toho zvládne daleko víc, než si umíte představit – od detoxikace přes spánek až po imunitu.

9. července 2025

Trojce a sedmičce se vyhněte. Kdy jsou mé plastové krabičky neškodné

Naučte se rozpoznat bezpečné plastové nádoby na potraviny, abyste ochránili své zdraví. Skrytý dvoupísmenný kód a recyklační symbol na dně nádob odhalují, zda jsou vaše plastové obaly do mikrovlnné...

8. července 2025

U biotopu si užívají panoramata Křivoklátska jako Masaryk. A tisíce trvalek

Soutěž

Při hledání místa pro život nedaleko Prahy čtenářku Petru a jejího partnera okouzlilo Křivoklátsko. Krajina, kterou kdysi miloval i prezident Masaryk. Dnes tu bydlí v domě obklopeném ‚zahradou v...

8. července 2025

Proč jména zubrů začínají na PR a mládež šílí z kapybar. Ředitel pražské zoo vypráví

Premium

Může se hmyz velký jako dlaň dospělého člověka stát tahákem v zoologické zahradě? Dechberoucí příběh kriticky ohrožené strašilky humří, která byla považována za vyhynulou, a nyní má svou expozici v...

7. července 2025

Zubřeti, co se topilo v Zoo Praha, vybírají jméno z návrhů čtenářů iDnes.cz

Když očekávané zubří telátko ve středu 19. června před polednem konečně žuchlo i s plodovým obalem na zem a máma Božena ho začala olizovat, vypadalo ještě všechno idylicky. Sluníčko svítilo, větřík...

26. června 2025,  aktualizováno  7.7 1:01

Zahradu jako džungli si vysnila v dětství, maluje ji jako obraz s tisícem růží

Soutěž

„Jako malá holka jsem trávila hodiny listováním v knihách, které mě přenášely do tajemných pralesů plných barevných květin a majestátních stromů. Nacházela jsem v nich inspiraci pro svou touhu po...

7. července 2025

Dovolená v Jeseníkách? Zkuste Kraličák, areál plný zážitků i klidu hor
Dovolená v Jeseníkách? Zkuste Kraličák, areál plný zážitků i klidu hor

Jeseníky, to jsou horské túry, kola a krásná příroda. Jenže málokdo tuší, že přímo pod Králickým Sněžníkem vznikl areál, který opravdu myslí na...

VIDEO: Akuvrtačka se zapsala do knihy rekordů. Utáhla 300tunový airbus

Dvanáctivoltová akuvrtačka absolvovala snad nejtěžší test svého života. Pomocí navijáku dokázala o metr a půl pohnout letadlem Airbus A380.

7. července 2025

Svou zahradu vidí jako malý kousek ráje v betonové džungli satelitu Bratislavy

Soutěž

„Není tu romantický klid ani pěkné výhledy na kopce, lesy nebo louky. Je tu dům na domě, jílovitá půda a hluk od sousedů. Ale i tak jsme si na 470 metrech čtverečních dokázali vytvořit naši zelenou...

6. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.