Ohodnoťte tuto zahradu procenty:
O velikou zahradu na úpatí Jeseníků se dvaaosmdesátiletá maminka stará sama
„Když se řekne zahrada, většina lidí si možná představí místo, kde si v létě vypijí kávu, posedí s rodinou nebo si ugrilují něco dobrého. Pro někoho je zahrada odpočinkem, pro jiného místem, kde se pěstuje zelenina, ovoce nebo pár okrasných květin. Pro moji maminku však zahrada znamená mnohem víc,“ vysvětluje na úvod čtenářka Jana, která zahradu své maminky do soutěže Nejkrásnější zahrada přihlásila. A pokračuje...
„Je to její svět. Je to její radost, její útočiště, její každodenní rituál a vlastně i její motor života. Je to místo, kde dokáže zapomenout na starosti, kde se raduje z každého nového květu, z každého poupěte, z prvního motýla na jaře i z poslední růže na podzim. Je to místo, o které se stará s takovou láskou, že někdy říkám, že její květiny jsou její děti.“
Maminčina zahrada se skalkou, altánem a sadem |
Možná právě proto její zahrada není dokonalá v tom tradičním smyslu slova, podotýká Jana. „Je dokonalá jinak. Je živá. Je barevná. Je trochu divoká, voňavá, proměnlivá, a hlavně je v ní kus jejího srdce.“
Janina maminka je na svou zahradu sama, nikdo jí nechodí pravidelně pomáhat s pletím, sázením, přesazováním, zaléváním nebo stříháním. „Všechno, co na zahradě vidíte, vzniklo především díky jejím rukám, trpělivosti a obrovské lásce k přírodě. Proto bych jí přála, aby se dočkala oceněna nejen pro květiny, jež na ní rostou, ale především kvůli člověku, který za tím stojí,“ píše Jana, jak maminčinu péči o zahradu obdivuje.
Oceňte do 16. září příběhy zahrad čtenářů. Nejkrásnější zahrada 2026 finišuje |
„Kdybych měla říct, kdy je maminka nejšťastnější, je to pravděpodobně tehdy, když může být na zahradě. Ráno se jde podívat, co přes noc povyrostlo či vykvetlo. Odpoledne kontroluje, jestli některá rostlina nepotřebuje vodu. Večer obejde záhony a dívá se, jestli je všechno v pořádku. A když se někde objeví nový květ, je to pro ni malý svátek,“ popisuje čtenářka maminčin vztah k přihlášené zahradě.
„Dokáže se zastavit u jediného květu a několik minut si ho prohlížet. Všimne si barvy, která je trochu jiná než včera. Všimne si nového poupěte, které ostatní přehlédnou. Ví, která rostlina letos kvete poprvé, která potřebuje více slunce, a která naopak ocení trochu stínu,“ podotýká Jana a pokračuje:
„Zná na své zahradě každou píď, tak jako člověk zná svůj vlastní domov – a její zahrada zase zná ji. Je v ní otisk jejích rukou. V každém záhonu je nějaký její nápad, v každém koutě nějaká její vzpomínka. Některé květiny dostala, jiné si vypěstovala sama. Některé přesazovala tolikrát, až našly své dokonalé místo. Některé rostliny už na zahradě rostou celé roky a jsou vlastně takovými němými svědky jejího života.
A když se zahrada mění, mění se s ní i maminka, poznamenává Jana. „Na jaře ožívá spolu s prvními lístky, v létě je plná energie, protože všechno kvete a roste. Na podzim začíná být trochu smutnější, protože ví, že zahrada se pomalu ukládá ke spánku. A v zimě už přemýšlí o tom, co zasadí příští rok. Protože dobře ví, že právě tehdy začíná další zahradní rok.“
Vyhrát lze i balíček knížek či kurz atelieru Flera
Pět soutěžních příspěvků v každém kole, které vyberou odborníci, bude oceněno balíčkem obsahujícím tyto knižní tituly: Kompletní návod k vytvoření ekozahrady, Pozor, kvetu!, Proč milujeme zahrady?, Zahrada žije, Bylinkové radosti a dva tituly z edice Stezka Českem (Může jít každý a Nové příběhy). Další vybraní soutěžící pak získají některý z kurzů zahradního designera Ferdinanda Lefflera a atelieru Flera: Žijte ve své zahradě, Chytře na realizaci či Jedlá zahrada.
