„Rodiče se učili za pochodu – četli tehdy dostupné knihy, zkoušeli, chybovali. Někdy místo nůžek vzali raději pilu, jindy rýč. Pro mě jako pro dítě byla v 90. letech místem pro hry a zábavu,“ popisuje čtenářka Eliška pro soutěž Nejkrásnější zahrada příběh rodinné zahrady na úrodné Hané poblíž říčky Romže, zhruba dva tisíce plošných metrů velké.
„Prožila jsem v ní dětství i první kroky v dospělosti, a dnes po ní pobíhá můj syn,“ konstatuje. „Zahrada roste s námi, proměňuje se s našimi životy – a stejně jako my, i ona má své vrásky. Právě ty ji ale dělají výjimečnou.“
Zahrada jako cesta od nevědomosti k vášni |
Během dospívání pro paní Elišku péče o zahradu znamenala spíš povinnost, ale když tatínek zemřel, převzala za ni plnou zodpovědnost, jak sama popisuje. „Nevěděla jsem téměř nic, ale šla jsem do toho s odhodláním. Četla jsem v odborné literatuře i na webech, zkoušela a samozřejmě chybovala, ale zahrada mi mé chyby začátečníka odpouštěla. A postupně se stala místem, kam člověk utíká od lidí i starostí.“
Dnes už prý není v každém kroku tak nejistá jako tehdy. „Učím se dál, sbírám zkušenosti, pomáhám občas přátelům s jejich zahradami. Někde mezi hlínou a vůní levandule jsem si uvědomila, že tahle práce – tenhle koníček – je to, čemu chci věnovat i svůj profesní život.“
Bohulibá snaha začlenění zahrady do krajiny
Poloha v úrodné a malebné oblasti Moravy si prý o začlenění do okolní krajiny říkala – aby mezi staré topoly, břízy a borovice, které ohraničují remízky a pole, tak nějak přirozeněji patřila. Proto v ní podle popisu paní Elišky převládají dřeviny jako například tis, modřín, borovice, túje, líska, jedle, cedr, ibišek, hortenzie a motýlí keře.
Pochlubte se v soutěži svou vlastní zahradou |
„Výsadba je doplněná trvalkami a travinami, ve stinné části je menší skalka s kapradinami a hostami. Největší plochu tvoří travnatý porost, který se ukázal jako nedocenitelný při přívalových deštích – funguje jako přirozená vsaková plocha,“ popisuje čtenářka s tím, že v zahradě nechybí ani užitková část s ovocnými stromy, bylinkami a zeleninou. Nikde není použita žádná textilie, mulčují štěpkou a kůrou z jehličnatých stromů; i díky tomu má zahrada přirozený charakter a dobře hospodaří s vodou.
Zahrada je vlastně rozdělena do čtyř pomyslných částí: na okrasnou předzahrádku, ovocný sad s loukou, užitkovou část a zadní, zatím neobhospodařovaný pozemek, který tzv. čeká na svoji příležitost.
„Právě ten je pro mě teď výzvou. Posezení je sice na terase u domu, kde se nachází i krb, ale chybí mi skutečná odpočinková zóna – barevná, jemná, tvořená především trvalkami. Chtěla bych zde vytvořit místo pro relax – ohniště, houpací síť, případně saunu. Až tam jednou poroste strom a pod ním bude stát lavička, tak si možná řeknu, že je hotovo,“ popisuje paní Eliška s nadsázkou.
Už totiž dobře ví, že zahrada není nikdy hotová. „Je to proces, který nikdy nekončí, a právě to mě na ní baví nejvíc – je to místo, ve kterém rostu i já. Jak bude pokračovat její a vlastně i můj příběh?“ zve čtenářka k prohlídce fotogalerie své zahrady, kterou buduje s úctou k přírodě.
Komerční rámeček Ceny v soutěži Nejkrásnější zahrada 2025Soutěž je dvoukolová, v každém kole vyhrává pět čtenářů. Ceny od značky Fieldmann jsou v obou kolech stejné. 1. místo: Set akumulátorové zahradní techniky v hodnotě 10 394 Kč  2. místo: Set pro upravenou zahradu v hodnotě 10 075 Kč  3. místo: Set akumulátorové zahradní techniky v hodnotě 10 044 Kč  4. místo: Set pro upravenou zahradu v hodnotě 10 335 Kč  5. místo: Sada na grilování v hodnotě 10 097 Kč  |
