Tři „studentské práce“ Lefflerových žáků z řad amatérů se shodou okolností letos objevily v prvním a tři ve druhém kole (na ty se podíváme v samostatném článku). A tak jsme je se zahradním designerem všechny probrali, snímek po snímku. Byla to radost, padly i nějaké praktické rady, co může tomu kterému místu a prostoru prospět, a majitelům přinést ještě větší radost.
„Před 20 lety se zahrady dělaly tak, aby hlavně byly. Ale zapomínalo se, že se v nich má žít. Oproti tomu je společným jmenovatelem všech šesti zahrad které tady vidíme, že majitelé od začátku přemýšlejí o tom, co v těch zahradách udělat, aby se jim tam chtělo pobývat,“ trefně označil Ferdinand Leffler, v čem zahrady absolventů jeho online kurzu opravdu vynikají.
Čtenáři iDNES ocenili pět krásných zahrad, zaujaly jasné koncepty i nápady |
Dokázat si navrhnout a vybudovat na míru zahradu, v níž pak vlastní rodina s radostí doslova žije a vznikají jedinečné společné vzpomínky, to v životě zdaleka není úplně málo. „Není to maličkost,“ souhlasí Ferdinand Leffler. „Protože ta zahrada je možná jedna z mála věcí a z mála společných velkých projektů, kterou jsou schopni partneři spolu vytvořit – kromě výchovy dětí samozřejmě. Barák každý postavit neumí, ale ta zahrada jim dovolí spolu zažít věci, co opravdu jinde nezažijí. Je to neuvěřitelné společné pole působnosti,“ dodává. A potvrzuje to hned první ze tří čtenářských příběhů.